Kliknutím zvětšíteZdeněk Vojtíšek je religionista zabývající se současnými podobami náboženství a novými náboženskými hnutími a také psychoterapeut. Je vedoucím katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a šéfredaktorem populárně odborného časopisu Dingir.
„Říká se, že jsme národ převážně ateistický. Přitom je u nás velké množství náboženských skupin, takže to vypadá jako protimluv. Ve skutečnosti česká společnost není více ateistická, než ostatní v Evropě,“ uvedl docent Vojtíšek.
„Češi totiž rádi projevují odpor k církvím jako k institucím a myslí si, že církve jsou dogmatické, represivní a dokonce chtivé majetku. Zmenšování významu církví jako institucí ale neznamená, že duchovního života ubývá. Má jen jiné formy a je méně viditelný,“ zhodnotil současnou přelomovou situaci doktor Vojtíšek.
Podle názoru přednášejícího se tato skutečnost dá vysvětlit termíny „zbožnost objektivní pravdy“ a „zbožnost subjektivní zkušenosti“. První termín reprezentuje předmoderní a moderní hodnoty. Je to, zjednodušeně řečeno, zbožnost klasická, konzervativní, tak jak ji známe po staletí. Druhý termín reprezentuje postmodernitu a její hodnoty. Nečerpá z monoteistických tradic, ale z tradic esoterických.
„Tyto dva typy náboženského života, tedy zbožnosti, neexistují v krystalické podobě, navzájem se prolínají. Odděleně je prezentuji pouze z didaktických důvodů,“ reagoval Zdeněk Vojtíšek na připomínky posluchačky, které se nelíbila ostrá hranice mezi těmito typy zbožností.
A právě pochopení těchto dvou principů dává odpověď na otázku, jestli jsou Češi, Moravané a Slezané ateistější, než ostatní národy. Nejsou. Jen nesmíme usuzovat podle první tradiční skupiny, která je logicky více viditelná. Druhou skupinu není tolik vidět, je však početnější a neustále se zvětšuje. Hlavním důvodem je hledání kořenů a východisek v přelomové postmaterialistické společnosti.
136
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
