Dřív by je nejspíš čekalo odstavení, možná konec kariéry v NHL. Teď se ale kolem rebelujících talentů chodí v rukavičkách. Hlavně je neurazit. Vždy byli hráči, kteří za jakékoliv situace zatli zuby a hráli dál. Od mladých se takové chování očekávalo automaticky. V poslední době ale některé budoucí hvězdičky krátce po draftu trucují. Co za tím stojí?
Jde o důsledek měnící se doby. Éra starých bojovníků dávno skončila, teď se hraje na rychlost. Klička, přihrávka, střela... Všechno v desetinách sekund. Nadějní borci jsou přirozeně draví, celou ligu zrychlili a chápou svoje postavení. Chápou, že to oni teď mají navrch.
Prosadit se v zámoří je pořád těžká věc, mladíků čekajících na několik desítek volných fleků jsou zástupy. Každý malý hokejista o NHL sní. A každý se tam taky chce dostat. Když už ale do velkého byznysu vkročíte a prokážete kvality, můžete dělat drahoty.
Jako třeba Jesse Puljujärvi, jako Lias Andersson. Trocha pozadí k oběma: kariéra Puljujärviho se v zámoří zastavila kvůli Edmontonu, mladý Fin žádal o trejd a když mu vedení nevyhovělo, pláchl pryč. Lias Andersson se necítil, že by měl hrát na farmě Rangers v AHL a zažádal o trejd. Vedení ho suspendovalo, pak uvolnilo do Švédska.
Ale takových historek je víc.
Patrik Laine dlouho nechtěl podepsat kontrakt s Jets, období trucu ve Finsku viselo ve vzduchu. William Nylander zase minulý rok až do prosince odmítal nabídky Maple Leafs "pod cenou", Julius Honka zmizel z Dallasu, protože nedostával prostor. A dvojka draftu Kaapo Kakko mluví po pár zápasech o tom, že by chtěl hrát první lajnu.
Přirozený proces. Mládí chce víc, je na něj tlak a podobným způsobem se z něj vymaní. Na druhou stranu je potřeba říct, že se hokejový svět točí i opačně. Kevin Labanc v minulé sezoně podepsal se San Jose pouze milionovou bridge (přemosťovací) smlouvu, aby měl klub na další hráče a byl konkurenceschopný. Za to palec nahoru.
Všechno není černobílé, určitě ne. Story Liase Anderssona je zajímavá i z jiného pohledu. Jde doposud o posledního hráče, který zvolil Evropu místo budování zámořských vztahů.
Zrovna jeho kauzu je potřeba popsat víc, roli podle dosavadních vyjádření hrály i interní záležitosti. Jen tak mimochodem, Vitalij Kravcov (další hráč Rangers) se vrátil po pobytu na farmě v AHL do Ruska. Ještě během stejné sezony ho ale vedení Jezdců podruhé přesvědčilo a tak znovu hraje za Hartford.
Zpátky k 21letému Švédovi. Andersson byl draftován v roce 2017 jako číslo sedm, v NHL nakonec odehrál 66 zápasů, udělal devět bodů (3+6) a další už asi v New Yorku nepřidá. Po paběrkování ve třetím, čtvrtém útoku byl přesunut na farmu, kde začal i aktuální sezonu.
Zažádal o trejd. Vedení ho suspendovalo a nakonec pustilo do švédského HV71.
„Může se říkat, že jde o idiotské rozhodnutí pro kariéru," řekl Johanu Rylanderovi a listu Gothenburg Post. „Ale lidé neznají celou pravdu. Událo se mnoho incidentů, které mě zneklidnily," povídal dál Andersson.
Hned v pořadí následovala přímá otázka. Šlo o šikanu? „Nevím, co říct, co odpovědět. Bylo to těžké, tak to je. Řeknu vám to, až bude pravý čas," dodal u fanoušků Jezdců dřív populární Lias. Právě on měl být jedním z tahounů přestavby a obrození slavného klubu. Vysoká očekávání však nenaplnil.
Hlavní kouč Blueshirts David Quinn situaci okolo suspendování a údajného odchodu bez povolení komentovat nechtěl. „Hra se za posledních 10 let kvůli sociálním sítím zásadně změnila. Nejen, že cítíte po draftu vnitřní tlak od sebe samotného a klubu, ale začnete přirozeně číst i blogy a příspěvky na internetu."
Dodatečné vysvětlení už média nedostala. „Všichni jsme lidi. Ovlivňuje vás, co čtete a právě teď je náročné být v NHL mladým hráčem," doplnil jen. Andersson celý případ neuzavřel. „Začalo to být náročné psychicky," přiznal se slovy, že rozhodnutí nepadlo kvůli hokeji, ale zdraví.
Těžko soudit, kde je pravda. Zřejmě uprostřed. Anderssonova budoucnost v New Yorku je nepravděpodobná, stejně jako Puljujärviho u Oilers. Oba vyslali zaměstnavatelům jasný signál, načež se vyrojily spekulace o vzájemném trejdu. Švéda za Fina a všichni budou spokojení.
Pravděpodobně varianta zatím moc nevypadá, ale celkově jde možná o ukázku budoucího trendu. Chystá se častější obchod s čerstvě draftovanými hráči, budování klubové příslušnosti už moc neznamená. Pád přijde, když začne talentovaným hvězdičkám chybět vášeň. Chtíč po co nejvyšší úrovni. Nejsou totiž jenom stroje na body, šichta nekončí cvaknutím píchaček. V případě trucujícího Anderssona to tak ale zatím moc nevypadá.
Mimochodem, jestli vám připadá, že už jste jeho jméno slyšeli, ale nemůžete si vzpomenout... V lednu 2018 hodil do hlediště stříbrnou medaili po prohraném finále dvacítek s Kanadou.
Lias Andersson gets his silver medal presented to him. Andersson takes it off and throws it into the stands! Emotions hitting the brink! pic.twitter.com/v8tmoqJDxa
— Hockey Daily 365 (@HockeyDaily365) January 6, 2018
