Záhada smrti Jana Masaryka: Badatelka promluvila o kostech i rekonstrukci činu

Policie potvrdila, že se na jaře pokusí přesně zrekonstruovat poslední okamžiky života Jana Masaryka. S informací přišel server iRozhlas.cz.

Syn prvního československého prezidenta se údajně zabil pádem z okna 10. března 1948. 

„Až doteď se rekonstrukce nikdy neudělala. Jako holé faktum se bralo, že se jedná o sebevraždu. Otevření případu vítám,“ okomentoval novou zprávu o potvrzené rekonstrukci na místě činu historik Jan Kalous s tím, že očekává zásadní průlom ve vyšetřování půl století starého případu. 

Charlotta Garrigue Masaryková: Nekompromisní a pokroková první dáma, která přispěla k rovnoprávnosti českých žen

Vyšetřování případu se znovuotevřelo na popud spisovatelky Václavy Jandečkové, která o Masarykově případu sepsala i knihu. Blesk Zprávám prozradila, jaký by měl být postup rekonstrukce. 

„Byla jsem na výslechu v prosinci u policie. Ti mi oznámili, že na jaře provedou rekonstrukci. Navrhli jsme analýzu stínu, ta musí být provedena 10. března, aby to odpovídalo dni úmrtí,“ zmínila v rozhovoru pro Blesk Zprávy. Stíny doporučila Jandečková zkoumat kvůli fotografiím z místa činu. Právě kvůli snímkům, kde je vidět mrtvola tehdejšího ministra financí, se kolem smrti Jana Masaryka znovu rozohnila debata. 

Poloha Masaryka totiž podle objevených nahrávek neodpovídá tomu, jak jej nalezl policista, který byl jako první u místa činu. „Pan prokurátor se mě ptal, jak ležel Masaryk. Tak jsem si tam lehl a on povídá, že jsem si asi nevšiml fotografií. Povídám, to není původní snímek, to už je nebožtík upravený,“ zní z 51 let staré nahrávky policisty Vilibalda Hofmanna.

Ze stínů na fotografiích by pak mělo být jasné, kdy byly snímky foceny - tedy jestli hned ráno poté, co Masaryka nalezli na nádvoří Černínského paláce a nebo později odpoledne, jak tvrdí Hofman. 

Jandečková: Kosti na patách ukazují na vraždu 

Historikové se neustále přou, zdali Masaryk spáchal sebevraždu, nebo jestli byl zavražděn. Podle historika Kalouse by nám rekonstrukce mohla dát na tuto otázku odpověď. Pokud by se totiž zjistilo, jak ve skutečnosti Masaryk ležel, šlo by také zjistit, zdali je fyzikálně možné, aby se na místo své smrti dostal svépomocí.

Rozdrcené paty pádem na dlažbu | Centrum pro dokumentaci totalitních režimů/Archiv Kriminální ústředny

K tělu samotnému má pak Jandečková připomínky a policii jako podmět doporučila i konzultaci s lékaři. „Masaryk údajně chodil po římse a pak se odrazil a skočil – tomu nevěřím – to by rozhodně neskočil s napnutýma nohama, ale měl by pokrčená kolena. On ale dopadl natvrdo na paty a ty kosti prorazily i pánev,“ zmiňuje Jandečková jeden z podivných detailů na případu. 

Historici o Masarykově smrti: Vražda nedává smysl. Kauza asi zůstane záhadou

„Určitě to vyvrátí celou řadu spekulací a různých verzí, které se mezitím objevily v tisku a mezi lidmi. Kdyby to původní vyšetřovaní bylo vedeno podle kriminalistických zásad, tak jsme dneska mohli být úplně někde jinde a ne se půl století zabývat tím, co bylo za úmrtím nejpopulárnějšího poválečného politika,“ dodává Kalous s tím, že vidí letošní vyšetřování jako zásadní a přelomové. 

Jsou klíčem k vrahovi sovětské archivy?

Kalous ale zmiňuje, že i kdyby se povedlo zjistit, že Masaryk zemřel rukou vraha, nikdy už viníka nenajdeme. „Mohl to být někdo ze sovětské zpravodajské služby, nebo jak píše Jandečková  - někdo koho pověřila britská služba. Dá se souhlasit s tím, že to nebyli komunisté, protože těm Masaryk ve vládě vyhovoval. Byl to oblíbený politik syn zakladatele státu,“ konstatuje Kalous.

„Na druhou stranu komunisté aplikovali věci, se kterými Masaryk rozhodně nemohl souhlasit,“ dodal. 

Záhadná smrt Jana Masaryka: Otec byl romantik, tvrdí syn domnělého pachatele

Jandečková je ale v možnostech o polapení vraha optimistější. Podle ní by se dalo i po tolika letech najít, kdo za celou smrtí stojí. „Doteď jsme neměli přístup do archivů v Moskvě, přímo do složky týkající se Jana Masaryka. Česká republika by měla zažádat o zpřístupnění,“ řekla Jandečková Blesk Zprávám. Že by mohl být klíč k možnému vrahovi Masaryka v sovětských archivech, nevyloučil ani Kalous. 

Řada historiků se ale nadále klaní k tomu, že Masaryk spáchal seberaždu. Tedy že se vyšplhal na římsu a následně skočil. I zde se ale těžko hledá motiv. Masaryk údajně užíval drogy, žil v depresích a v posledních týdnech života na něj byl vyvíjen velký tlak. 

„Musel třeba podepisovat vyhazovy lidí z ministerstva zahraničí. To byli lidé, které on velmi dobře znal, což muselo být bolestné. Bral bych v potaz také výpovědi svědků a jeho tiskových tajemníků. Teorií o droze nevěřím, to nevím, kde na to přišli,“ dodal Kalous.

Není to poprvé, co se znovu otevírá vyšetřování Masarykovy smrti. Pokusy o zjištění pravdy proběhly ještě v roce 1969, následně v roce 2003, 2011 a znovu nyní, kdy jej otevřel státní zástupce Michal Muravský.