InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Čarodějnické odpoledne

    Čtvrtek 25.4 15:00 - Jihočeská vědecká knihovna - pobočka Na Sadech, České Budějovice

  • Tvořivý rok – gravírování

    Čtvrtek 25.4 16:00 - Jihočeská vědecká knihovna - pobočka Čtyři Dvory, Emy Destinové 46, České Budějovice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Strakonicko  > 

Fotograf Milan Říský vyprávěl o turistické invazi do černobylské zóny

8.2.2020 18:35

BLATNÁ - Dne 26. dubna roku 1986 přesně v 1 hodinu 23 minut a 58 vteřin se udála v černobylské elektrárně během bezpečnostní zkoušky ve čtvrtém reaktoru katastrofa, která se navždy zapsala do dějin. A výsledek? Třicetikilometrová kontaminovaná zóna kolem ní, která je na dalších zhruba 20 000 let neobyvatelná, nevyčíslitelný počet obětí a těžké nemoci přeživších. V loňském roce vydala televizní stanice HBO o této tragické události pětidílný seriál, který bezpochyby přilákal do Černobylu spoustu turistů. O tom, jak vypadá černobylská zóna dnes, vyprávěl v zaplněném sále komunitního centra aktivního života blatenský rodák a fotograf Milan Říský, který se na místo vypravil ještě před skončením seriálu.

zobrazit všechny fotky

 

„Černobylskou zónu jsme navštívili ještě před tím, než seriál skončil, protože se dalo očekávat, že bude následovat turistický boom. V roce 2015 tam bylo asi 21 000 lidí, v roce 2018 už přes 70 000 turistů a očekává se, že za rok 2019 navštívilo Černobyl 100 až 120 tisíc návštěvníků. Nedávno dokonce zpřístupnili i čtvrtý reaktor, do kterého se můžete na krátkou chvíli podívat. Vy, co se chystáte zónu navštívit, určitě nemějte strach, místo je sice neobyvatelné, ale primárně z důvodu, že v půdě jsou radioaktivní izotopy, které každý rok klesají tak o centimetr. Než tam bude moct člověk něco pěstovat nebo chovat zvířata, bude to trvat ještě nějakou dobu. Samotná třicetikilometrová zóna, respektive její části, je uzavřená a hlídaná, takže musíte mít pro vstup speciální povolení, nejde prostě jen tak přijet. My dostali statut vědců. Některé její části jsou dokonce vyhlášeny přírodní rezervací, protože se tam daří spoustě rostlin a živočichů, například koni Převalského, jsou zde vlci, spatřen byl i medvěd. Vždy dostanete k sobě vyškoleného průvodce, který ví, kam můžete jít. V průběhu exkurze si dokonce měříte výši radiace na dozimetru. Na některých místech jsou ještě radioaktivní body, ale z krátkodobého hlediska nejsou pro návštěvníky nebezpené a průvodci ví přesně, kde se nacházejí a jaká místa by mohla být potenciálně nebezpečná. Navíc ještě během exkurze procházíte několikrát kontrolou, jestli nejste kontaminováni víc, než je zdrávo. Z naší skupiny jsme prošli všichni," začal své vyprávění Milan Říský.

„Dostat se do Černobylu je velmi snadné, stačí vám v podstatě jen pas. Zájezd se dá dokonce koupit na Slevomatu. Stojí necelých deset tisíc korun na šest dní, což zní strašně lákavě, ale musíte si uvědomit, že jedete vlakem, takže v Černobylu strávíte tak jeden den a druhý den strávíte v Kyjevě, což se nevyplatí. Nejjednodušší je objednat si agenturu. Agentur je několik, jsou místní, ale samozřejmě i mezinárodní, takže se do Černobylu můžete podívat i s českým průvodcem. Jednodenní návštěva zóny vás vyjde zhruba na devadesát devět dolarů, dvoudenní na nějakých tři sta dolarů, protože přespíte ve městě Černobyl, které normálně funguje a má zhruba 3000 obyvatel," pokračoval Milan Říský.

„My jsme na své cestě zamířili jako první do Kyjeva. Samotný let trvá zhruba dvě hodiny, autem pak asi patnáct hodin. Po příletu jsme přespali v hotelu a brzy ráno jsme jeli do černobylské zóny, cesta nám trvala necelé dvě hodiny, je to nějakých 135 kilometrů. Zóna se otevírá návštěvníkům v 9 ráno a zavírá se v 7 večer. Na prvním checkpointu, kde probíhá první kontrola, si můžete koupit dokonce černobylské kondomy, které údajně ve tmě svítí nebo různé plynové masky a podobné suvenýry," vyprávěl fotograf.

„První místo, kam jsme se v zóně podívali, byla vesnice Zálesí. Leží tři kilometry od města Černobyl a 15 kilometrů od elektrárny. V roce 1986, kdy došlo k výbuchu, měla tato vesnice necelé 3000 obyvatel a ještě do nedávna zde jeden člověk žil. V této vesnici proběhla evakuace až po osmi dnech od výbuchu. Dalším místem byla vesnice Kopači. V ní zůstal jen pomník sovětským vojákům, školka a úřad. Právě školka patří k nejpůsobivějším místům v zóně," doporučil přednášející.

Za návštěvu podle něj stojí i město Černobyl a jeho pomník věnovaný hasičům, vojákům, potápěčům, dozimetristům a dalším, kteří se podíleli na likvidaci následků výbuchu. Město leží patnáct kilometrů od elektrárny a po dekontaminaci je částečně obyvatelné. Žijí zde lidé, kteří pracují v elektrárně a ti, kteří se starají o chod města, protože v samotném městě fungují i obchody a další služby.

„V celé zóně je prohibice, ale i přesto si mezi sedmou a devátou večer můžete dát někde pivo. O pět minut později vám už ale nenalijí," vzpomíná s úsměvem Milan Říský. „Samozřejmě jsme se vydali i do města Pripjať. Před výbuchem elektrárny mělo téměř 50 000 obyvatel, byli to většinou mladí lidé s rodinami. Věkový průměr zde byl kolem šestadvaceti let a evakuace tohoto města proběhla se zpožděním. Lidem bylo sděleno, že odchází na tři dny, takže si sbalili opravdu jen minimum věcí. Proběhla zde opravdu velmi pečlivá dekontaminace, takže se zde dá pohybovat bezpečně. Budovy jsou ve velmi katastrofálním stavu a platí zde oficiální zákaz vstupu do budov. Panelové domy jsou rozkradené, ve většině z nich není ani kabina výtahu a samozřejmě vybavení bytů také prošlo rabováním. Nejznámějším místem v Pripjati je ruské kolo, které nikdy nebylo oficiálně spuštěno. Nedávno na něj dokonce jeden
člověk vylezl," popsal další z míst černobylské zóny.

V závěru přednášky ještě Milan Říský zmínil pár zajímavostí. Například objasnil fotografie některých turistů, na kterých jsou k vidění plastové panenky a plynové masky na mnoha místech v černobylské zóně. „Je to takový fenomén, lidé je sem přivážejí a aranžují na různá místa, aby si pořídili zajímavé až strašidelné fotografie, určitě tedy všechny nejsou pozůstatkem roku 1986," vysvětlil. Dodal, že turisté navštěvují místní, kteří se po katastrofě vrátili do svých domovů nebo zde celou dobu zůstali. „Paní říkala, že tu má relativně klid, protože nikdo za ní nemůže moc jezdit a nemá sousedy. Byla spokojená. Má psa a žije bez elektřiny v domečku o třech místnostech s velkou zahradou," dodal.

A jak to bude s černobylskou zónou do budoucna? „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nechal slyšet, že by ji chtěl zpřístupnit ještě většímu počtu lidí než doteď. Snad tam nevzniknou stezky jako na Šumavě, tedy po modré do Pripjati a po zelené k elektrárně," uzavřel Milan Říský.

Autor: Lenka Říská

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace