Hlavní obsah

Města i státní podniky ruší IT zakázky. Bojí se softwaru z druhé ruky

Foto: Profimedia.cz

Některá města nebo státní podniky druhotný software odmítají. Vsetín nebo Teplárny Brno si ho ale chválí.

Reklama

Levná nabídka je podezřelá. Řada měst a státních podniků raději ruší zakázky, do kterých se přihlásí dodavatelé přeprodaných softwarových licencí.

Článek

Zdravotní záchranná služba vypsala loni v říjnu zakázku na dodávku licencí Microsoft. Po několika dnech ji však zase zrušila, a to proto, že jí přišla velmi levná nabídka.

Výběrové řízení bylo vypsáno znovu a nejlevnějšího dodavatele už raději zadavatel předem vyřadil tím, že do soutěže dal novou podmínku. Ve výsledku se nákup softwaru prodražil o třetinu.

Má to logiku? Má. Dodavatel s nízkou cenou totiž nabízel vyřazený software.

„Skutečně jsme se obávali toho, že bychom byli nuceni s ohledem na nízkou nabídkovou cenu nakoupit takzvané použité druhotné licence,“ vysvětluje postup ředitelka Záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová. „Proto jsme zadávací řízení vypsali znovu s požadavkem, aby dodávka měla potvrzení vystavené firmou Microsoft, z něhož by bylo zřejmé, že byly licence převedeny na ZZS Kraje Vysočina,“ dodává.

Záchranná služba na Vysočině přitom není jediná, která levné nabídky s vyřazeným softwarem raději odmítá. Jak zjistily Seznam Zprávy, je to praxe řady měst i státních podniků.

Společnosti nabízející druhotný software se s tím setkávají běžně, i když je jejich byznys legální, a navíc potvrzený rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie.

Pohodlnost státní správy

Jedním z prodejců vyřazeného sofwaru je i firma Software Pro. Ta v poslední době nabízela zdaleka nejlevněji své zboží a služby Povodí Vltavy, radnici ve Šternberku nebo Státnímu zdravotnímu ústavu. Nikde neuspěla, všude se úředníci druhotných licencí obávali.

„Myslím si, že ve většině případů se jedná o pouhou pohodlnost – zejména státní správa je zvyklá na nějaký zažitý fungující režim pořizování softwaru a jakýsi alternativní způsob nabytí pro ně může evokovat komplikaci,“ říká obchodní ředitel Software Pro Patrik Sodoma. Odhaduje, že dvě ze tří zakázek, do kterých se přihlásí, jsou buď zrušeny, nebo je z nich firma vyškrtnuta.

Byznys s druhotným softwarem je v zahraničí běžný

Firma, která už například nepotřebuje licence na kancelářské programy, je prodá přeprodejci. Ten zajistí všechny dokumenty. Hlavně doklad o tom, že původní uživatel všechny programy odinstaloval a dále s nimi nepracuje. Použité licence pak přeprodejce nabízí dále s výrazně nižší cenou, než stojí nové. Rozdíl v kvalitě mezi nimi přitom není. Software má všechno jako originál včetně aktualizací.

„Podle mě se zadavatelé nízké ceny jako takové neděsí, spíše vůbec nerozumí té problematice. Vidí použitý software a myslí si, že už nemá kvality originálního, což je samozřejmě nesmysl. Není to například automobil, kterým, když jezdíte, tak se amortizuje. To se u softwaru neděje,“ vysvětluje odborník na IT právo advokát Martin Kopecký.

Jeden takový spor mezi společností Oracle a prodejcem druhotného softwaru UsedSoft v Německu dospěl v roce 2012 až před Soudní dvůr Evropské unie. Ten ale potvrdil, že výrobce nemůže zabránit dalšímu obchodu se svým softwarem, pokud ho používá jen jeden uživatel. Tedy v případě, že ho některá z firem nerozmnoží.

Zároveň soud stanovil i další podmínky, za kterých může tento druh podnikání fungovat. Například, že software musí být určen pro trh Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a mít platnou licenci na neomezeně dlouhou dobu.

Všechny tyto náležitosti při veřejných zakázkách Software Pro dokládá. A dělají to i další seriózní prodejci druhotného softwaru.

„Nemůžeme připustit ani malou možnost, že by do chodu dispečinku zasáhla práva třetích osob k programovému vybavení a způsobila byť jen dočasný výpadek fungování,“ argumentuje ale přesto ředitelka ZZS Vysočina Filová, která levnější nabídku druhotných licencí odmítla.

Rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie

Tvůrce programového vybavení nemůže bránit dalšímu prodeji svých „použitých“ licencí umožňujících užívat jeho programy stažené z internetu. Výlučné právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu, na kterou se taková licence vztahuje, se vyčerpá prvním prodejem této rozmnoženiny.

Zdroj: Soudní dvůr Evropské unie

Strčit hlavu do písku, nebo ušetřit?

V západní Evropě je zcela běžné, že se druhotný software používá ve zdravotnictví i ve státní správě. A i v Česku ho už nyní má Okresní nemocnice v Prachaticích nebo hasiči v Libereckém a Královéhradeckém kraji.

„Se státní správou nebo samosprávou je problém, žijí v tom, že to nejde, a absolutně se nejsou schopny adaptovat na judikatorní vývoj. Požadují pak od dodavatelů naprosto zbytečně dodávku nového softwaru, přestože by nákupem druhotného softwaru mohly ušetřit poměrně významné prostředky,“ popisuje advokát Kopecký.

Existují ale i výjimky. Druhotný software si pořídila také třeba města Bohumín a Kostelec nad Orlicí, státní Vojenský opravárenský podnik nebo Teplárny Brno. Těm prodejci druhotného softwaru nabídli o čtvrtinu lepší cenu.

Mluvčí brněnských tepláren Renata Diatková říká, že firma se zprvu nabídky obávala, ale po ujištění od výrobce převážila v rozhodování lákavá cena. Teplárny Brno totiž díky tomu ušetřily půl milionu korun.

„Ano, pro nás to bylo řešení kvůli úspoře. Software je funkční, dodavatel poskytl veškeré podklady týkající se práva užívat software v souladu s rozhodnutím Soudního dvora EU,“ říká Diatková.

Reklama

Doporučované