Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
V prvním díle jsme si řekli něco o instalaci VDR a jak ho nastavit jako server pro Kodi, v této části se zaměříme na webovou správu nahrávání a na další možnosti, které VDR nabízí.
Jakožto webové rozhraní pro správu nahrávek můžeme použít VDRAdmin-AM nebo plugin live, osobně dávám přednost první variantě, ale stručně probereme obě možnosti. Taky nainstalujeme plugin pro prohledávání elektronického programu, který se nám může hodit při hledání pořadů. Instalaci provedeme příkazem
sudo apt install vdradmin-am vdr-plugin-live vdr-plugin-epgsearch
Po instalaci restartujeme VDR (sudo systemctl restart vdr), což děláme zpravidla vždy po přidání nějakých pluginů nebo po změně jejich nastavení. VDRAdmin-AM má konfigureční soubory ve dvou adresářích podobně jako VDR, jsou to /etc/vdradmin-am a /var/lib/vdradmin-am. Pro použití webového správce nahrávání VDRAdmin-AM dále musíme v souboru /etc/default/vdradmin-am změnit položku ENABLED="0" na ENABLED="1", pak službu restartujeme (sudo systemctl restart vdradmin-am). Podobný zásah do konfigurace bylo potřeba udělat v dřívějších verzích i pro vlastní chod VDR, ale v současné verzi již tomu tak není, nicméně soubor /etc/default/vdr v systému stále existuje.
Následně můžeme vyzkoušet webové rozhraní. Služba používá port 8001, takže otevřeme oblíbený prohlížeč např. na adrese 192.168.1.5:8001. Po spuštění jsou požadovány přihlašovací údaje, jméno i heslo je linvdr. Po přihlášení vidíme právě běžící pořady, je možné si kliknutím na příslušnou ikonku zobrazit informace o konkrétním pořadu.
Doporučuji ale nejprve zvolit položku Nastavení (v nabídce vlevo). Zde můžeme nastavit jak samotné webové rozhraní (např. změnit přihlašovací údaje), tak vlastní parametry VDR, třeba počet DVB tunerů nebo časovou rezervu při nahrávání. V textech na stránce je sice smíchána čeština s angličtinou, nicméně význam jednotlivých položek je většinou jasný. Kdysi dříve jsem také nastavoval „Jazyk“ (uprostřed čtvrtá položka shora) na „cs_CZ.iso88592“ kvůli nečitelnému EPG, ale zdá se, že kódování UTF-8 už funguje bez problémů.
Při správě nahrávek si v nabídce vlevo zvolíme, jako akci chceme provádět. Můžeme použít „EPG Search“ pro vyhledávání pořadů, nahrávání pak nastavíme jednoduše tak, že klikneme na červený puntík u informací k pořadu. Položka „Časovač“ slouží k ručnímu nastavení nahrávání a také ukazuje seznam pořadů, které už jsou k nahrávání nastaveny. Položka „Nahrávky“ nabízí kromě správy nahraných pořadů také ikonku, která by měla sloužit k přehrání nahrávky, nicméně to se mi v tomto rozhraní nikdy nepodařilo. Je ale možné, že to závisí na nastavení prohlížeče. Jinak je ovládání opět velmi intuitivní, některé položky jako třeba „Dálkové ovládání“ pravděpodobně najdou uplatnění jen v případě, pokud bychom televizní program sledovali přímo na samotném počítači pouze prostřednictvím VDR.
Druhou možností pro webovou správu nahrávání je plugin live. Jeho konfigurační soubor je /etc/vdr/conf.avail/live.conf. Používá port 8008, přihlašovací jméno je admin a heslo live. Úvodní stránka uvádí podobné informace jako v předchozím případě, hlavní rozdíl je v tom, že menu se nachází v horní části obrazovky.
Položka „Nastavení“ nabízí daleko méně možností, než je tomu u VDRAdmin-AM, takže se snad laskavý čtenář obejde bez doprovodného obrázku.
Tolik alespoň základní informace o webových správcích VDR a přikročíme k dalšímu tématu.
Pro streamování vysílání do sítě se dá použít plugin streamdev-server, který nainstalujeme klasickou cestou:
sudo apt install vdr-plugin-streamdev-server
V konfiguračním souboru /etc/vdr/plugins/streamdevhosts.conf nastavíme IP adresy a síťové masky podobně jako pro plugin vnsiserver a VDR restartujeme. Pak otevřeme webový prohlížeč na příslušné adrese (stejné jako v předchozích případech) s portem 3000. Úvodní informace téměř nic neříká, vidíme jen jakousi jednoduchou nabídku k dalšímu výběru. Dostaneme se zde ale například na seznam všech kanálů, kde můžeme zjistit adresy streamů, na kterých se dají pustit zvolené programy oblíbeným přehrávačem, např. mpv http://192.168.1.5:3000/T-8395-274-16642.ts. Seznam adres také můžeme stáhnout jakožto playlist pro další použití.
Najdeme zde opět seznam nahrávek (položka „Recordings“), které se mi nepovedlo pustit přímo (možná už zmíněné špatné nastavení prohlížeče), ale pokud jejich seznam stáhneme ve formě playlistu, tak adresy v uloženém souboru jsou pro pouštění nahrávek použitelné bez problémů.
Před ukončením tohoto miniseriálu věnovaného základnímu použití VDR si ještě řekneme něco o jeho instalaci v distribuci Arch Linux. S ostatními distribucemi nejsem obeznámen, ale snad se najde někdo, kdo se podělí o případné rozdíly.
V Arch Linuxu není VDR a jeho pluginy součástí standardních balíčků, je potřeba je instalovat z AURu. Tímto faktem se situace malinko komplikuje, jelikož existuje více způsobů, jak instalovat z tohoto zdroje. Osobně používám program yay, v AUR ho najdeme také ve zkompilované verzi. Pluginy pro VDR se jmenují podobně jako v Debianu, jen v jejich názvech chybí část „plugin“. Instalaci VDR a všech pluginů, o kterých byla řeč, provedeme příkazem
yay -S vdr vdr-vnsiserver vdr-streamdev-server vdradmin-am vdr-epgsearch vdr-live
Příkaz pouštíme jako běžný uživatel, nikoliv root, ale to znalci patrně vědí. Na začátku zodpovíme pár dotazů ohledně průběhu instalace. Balíčky se kompilují a nějakou dobu to trvá, takže si mezitím klidně můžeme uvařit kávu nebo čaj. Od klávesnice se ale nevzdalujme daleko, protože budeme požádáni o heslo kvůli administrátorskému přístupu.
Po úspěšné instalaci je potřeba ještě provést pár úprav. Nastavení sítě pro vnsiserver a streamdev-server je v souborech /var/lib/vdr/plugins/vnsiserver/allowed_hosts.conf a /var/lib/vdr/plugins/streamdev-server/streamdevhosts.conf. Před spuštěním VDR je potřeba, aby všechny pluginy, které chceme použít, měly konfigurační soubory v adresáři /etc/vdr/conf.d. Tyto konfigurační soubory najdeme v /etc/vdr/conf.avail, stačí udělat symbolické odkazy všech souborů do uvedeného adresáře. V Debianu se tyto odkazy vytvářejí automaticky při instalaci.
Pro použití VDRAdmin-AM je potřeba vygenerovat konfigurační soubor. To provedeme spuštěním příkazu sudo vdradmind --config a pak odpovíme pár dotazů. Pozor, složka pro ukládání nahrávek je implicitně jiná, než je tomu v Debianu. Pak je potřeba nastavit vlastníka a skupinu vytvořeného konfiguračního souboru: sudo chown vdr:vdr /var/lib/vdradmin/vdradmind.conf. Následně už je možné spustit jak VDR, tak VDRAdmin-AM:
sudo systemctl start vdr sudo systemctl start vdradmin-am
Ve webových správcích VDRAdmin-AM a live pluginu jsou v Arch Linuxu téměř nečitelné informace v EPG vinou nesprávně použitého kódování češtiny. Zkoušel jsem laborovat s nastavením a taky použít proměnnou „EPGLanguages“ v konfiguračním souboru /var/lib/vdr/setup.conf, ale vše marno. Budu tedy vděčný, pakliže tedy někdo doplní informace, jak správně nastavit čitelnost EPG. Jinak by mělo být vše funkční podobně jako v Debianu.
Tolik tedy základní informace o použití VDR pro zpracování televizního vysílání s použitím počítače. Přeji ničím nerušené sledování kvalitních programů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Jsem slyšel, že T230C2 je dostupný až od kernelu 5.4. Je to pravda?Píše se to v tabulce na linuxtv wiki. Jirka
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ uname -r
5.4.18-200.fc31.x86_64
$ lsusb | grep 0572:c68a
Bus 001 Device 005: ID 0572:c68a Conexant Systems (Rockwell), Inc. EyeTV Stick
$ dmesg | grep si2168
[ 13.320281] si2168 2-0064: Silicon Labs Si2168-D60 successfully identified
[ 13.320283] si2168 2-0064: firmware version: D 6.0.1
[ 200.912154] si2168 2-0064: downloading firmware from file 'dvb-demod-si2168-d60-01.fw'
[ 202.139332] si2168 2-0064: firmware version: D 6.0.13
$ sha1sum /lib/firmware/dvb-demod-si2168-d60-01.fw /lib/firmware/dvb-tuner-si2141-a10-01.fw
edcf04d5891603f5ffd1ae6565adf2513812608b /lib/firmware/dvb-demod-si2168-d60-01.fw
4b43c5a598412c847011a2ae9d2c56a8670967fb /lib/firmware/dvb-tuner-si2141-a10-01.fw
$ rpm -q mplayer
mplayer-1.4-3.fc31.x86_64
$ grep 'CT 24 HD T2' .mplayer/channels.conf
CT 24 HD T2:514000000:INVERSION_AUTO:BANDWIDTH_8_MHZ:FEC_AUTO:FEC_NONE:QAM_AUTO:TRANSMISSION_MODE_32K:GUARD_INTERVAL_1_8:HIERARCHY_NONE:2310:2320+2323:272
$ mplayer -msglevel all=6 'dvb://CT 24 HD T2'
MPlayer 1.4-9 (C) 2000-2019 MPlayer Team
...
OPEN_DVB: prog=CT 24 HD T2, card=1, type=2
dvb_streaming_start(PROG: CT 24 HD T2, CARD: 1, FILE: (null))
PROGRAM NUMBER 7: name=CT 24 HD T2, freq=514000000
DVB_OPEN_DEVICES(4)
OPEN(0), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=5, CNT=0
OPEN(1), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=6, CNT=1
OPEN(2), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=7, CNT=2
OPEN(3), file /dev/dvb/adapter0/demux0: FD=8, CNT=3
DVB_SET_CHANNEL: new channel name=CT 24 HD T2, card: 0, channel 7
dvb_tune Freq: 514000000
TUNE_IT, fd_frontend 4, fd_sec -1
freq 514000000, srate 0, pol Using DVB card "Silicon Labs Si2168"
tuning DVB-T to 514000000 Hz, bandwidth: 0
Getting frontend status
Not able to lock to the signal on the given frequency, timeout: 30
dvb_tune, TUNING FAILED
ERROR, COULDN'T SET CHANNEL 7: DVBIN_CLOSE, close(3), fd=8, COUNT=3
DVBIN_CLOSE, close(2), fd=7, COUNT=2
DVBIN_CLOSE, close(1), fd=6, COUNT=1
DVBIN_CLOSE, close(0), fd=5, COUNT=0
Failed to open dvb://CT 24 HD T2.
vo: x11 uninit called but X11 not initialized..
Exiting... (End of file)