Hlavní obsah

Optická revoluce vlámského malíře Jana Van Eycka

Právo, Petr Svorník

V Muzeu výtvarných umění v Gentu je od začátku února k vidění Optická revoluce, dosud největší výstava věnovaná středověkému vlámskému malíři Janu Van Eyckovi. Ve stejném městě je pak v katedrále svatého Bavona vystaven Van Eyckův restaurovaný Gentský oltář se slavnou scénou Klanění Beránku božímu.

Foto: Petr Svorník, Právo

Restaurovaná podoba beránka budí svým lidským pohledem vášně.

Článek

Ta už stihla od svého představení v lednu vzbudit vášnivé diskuse. Samotný beránek totiž ve své restaurované podobě na mnohé působí pronikavým, až hrozivým dojmem.

V Gentu letos vrcholí třídílná belgická série výstav věnovaných vlámským mistrům. V roce 2018 začala v Antverpách, tématem byl Peter Paul Rubens, loni se v Bruselu vystavovala díla Pietera Bruegela staršího. Trilogie se zakončuje ve jménu Jana Van Eycka.

Foto: Petr Svorník, Právo

Na výstavě v Muzeu výtvarných umění v Gentu jsou k vidění obrazy Jana Van Eycka i jeho současníků (zde dílo Tři Marie u hrobu připisované jeho bratru Hubertovi).

Načasování na rok 2020 je vhodné i proto, že letos v lednu skončila další fáze restaurování Gentského oltáře, nejslavnějšího díla Jana Van Eycka (a jeho bratra Huberta), které už od svého vzniku sídlí v katedrále svatého Bavona v Gentu. Ta nyní zapůjčila některé panely oltáře právě na výstavu Optická revoluce v gentském Muzeu výtvarných umění.

Název výstavy Optická revoluce pak odkazuje k malířovu mistrovství v zachycování světla a jeho odrazů v nejrůznějších předmětech. Van Eyck sice nevynalezl olejomalbu, jak se někdy mylně uvádělo, spolu s bratrem Hubertem ji však povznesl na zcela novou úroveň.

Příprava zabrala roky

„Prvotní nápad na výstavu se datuje až do roku 2012, kdy u nás v muzeu započala restaurace Gentského oltáře,“ říká Johan De Smet, kurátor a hlavní vedoucí výstavy Optická revoluce.

V první fázi mezi lety 2012 až 2016 bylo restaurováno osm vnitřních panelů. „Snili jsme o tom, že bychom následně mohli v muzeu některé z nich vystavit. Naposledy byly na výstavě mimo katedrálu v roce 1902 v Bruggách,“ říká De Smet. „Nakonec se nám podařilo získat všechny vnitřní panely, a navíc ještě Adama a Evu z vnější části.“

K tomu získali z galerií v celém světě třináct obrazů Jana Van Eycka, známých a dochovaných jich je přitom jen třiadvacet, takže se jedná o více než polovinu. I proto byla vyjednávání náročná. „Trvá roky, než přesvědčíte vedoucí galerie, aby vám obraz zapůjčili,“ říká.

Foto: Petr Svorník, Právo

Johan De Smet, kurátor a hlavní vedoucí výstavy.

„Nejnáročnější bylo získat obraz Zvěstování z Národní galerie ve Washingtonu. Zajistili jsme všechna bezpečnostní opatření i správné klima, které obraz potřebuje, a přesto jsme byli odmítnuti. Až když jsme se do Spojených států vydali podruhé, už se seznamem ostatních zápůjček, uspěli jsme,“ vysvětluje De Smet.

Vedle díla Van Eycka navíc v Muzeu výtvarných umění vystavují i práce jeho současníků a následovníků, dohromady přes sto exponátů.

Kdo však bude chtít vidět i zbytek oltáře, musí se po výstavě vydat ještě do katedrály svatého Bavona, ve které najde vnější panely uměleckého díla. Z nich byla zatím restaurována spodní oblast, kde je i nejdiskutovanější část, Klanění Beránku božímu. I tato restaurace probíhala v Muzeu výtvarných umění a Johan De Smet na ni má jasný názor.

„Můžu vás ujistit, že na restauraci dohlíželi odborníci z celého světa pod mikroskopem. Beránek vám teď hledí přímo do duše. Je to součástí tajemství kolem Jana Van Eycka,“ říká s tím, že o umělci stále víme velmi málo. Dokonce i rok a místo jeho narození se odhadují, nejspíše to bylo kolem roku 1390 v belgickém Maaseiku. Zemřel pak roku 1441 v Bruggách.

Beránek už nemá čtyři uši

Více o obnově oltáře prozradila jeho hlavní restaurátorka Hélène Duboisová. „Vedle původní malby a pozdější přemalby z šestnáctého století jsme našli celou řadu dalších vrstev,“ popisuje dílo.

Například výjev s beránkem byl přemalován z celých padesáti procent. Naštěstí mezi dílem Jana Van Eycka a pozdější přemalbou byla ještě jedna vrstva laku, která umožňovala původní malbu dobře obnovit.

Nutno dodat, že vnitřní panel zcela vlevo, Spravedliví soudci, byl v roce 1934 ukraden. Nyní si tak návštěvníci musí vystačit s jeho věrnou kopií (oltář přitahoval zloděje i v minulosti, část kdysi odcizili Napoleonovi vojáci a později i nacisté, vždy se však vrátil zpět).

Vyjádřit se Hélène Duboisová samozřejmě musí i k diskutovanému beránkovi. „Opravdu jsme odhalili jeho původní podobu, jak jej namaloval Jan Van Eyck,“ říká.

Foto: Petr Svorník, Právo

Hlavní restaurátorka oltáře Hélène Duboisová.

Na přemalbě měl zvířecí podobu, nyní působí spíše lidsky. „Uši jsou níže, podobně jako u hlavy člověka, i výraz očí je lidský,“ popisuje restaurátorka. Právě to může řadu lidí zneklidňovat.

Duboisová zmiňuje i jeden kuriózní fakt: „Než jsme začali beránka restaurovat, měl čtyři uši.“ V roce 1951 byla totiž restaurována část kolem beránkovy hlavy, takže byly odhaleny původní uši, okolo však zůstala přemalba z poloviny šestnáctého století, a tedy i uši výše postavené. Výsledkem byl beránek se čtyřma ušima.

„Na oltáři samotném najdete ještě jedno zvíře, které má podobně hypnotický pohled. Jedná se o holubici na výjevu Zvěstování,“ vysvětluje restaurátorka.

Naopak koně zachytil Van Eyck anatomicky přesně a bez lidského výrazu. Beránek a holubice totiž mají na rozdíl od nich náboženský rozměr – beránek je symbolem Kristovy oběti, holubice značí Ducha svatého.

„Podobné ztvárnění, tedy zvíře s lidským pohledem, najdete také u jiných umělců. Například v bazilice svatého Klimenta v Římě můžete na mozaice vidět beránka s podobně intenzivním výrazem,“ říká Duboisová. Také na tomto díle z dvanáctého století je totiž beránek symbolem Krista.

Výstava Optická revoluce bude v Muzeu výtvarných umění k vidění do konce dubna, 8. října pak bude kompletní oltář přemístěn na nové místo v katedrále svatého Bavona. Momentálně v katedrále vzniká zcela nové návštěvnické centrum, kde bude oltář vystaven.

V těch místech budou k dispozici speciální prohlídky s tzv. rozšířenou realitou, kdy návštěvník dostane brýle a do nich se mu budou promítat dodatečné informace. Důvod to má i praktický. V prostorách katedrály totiž není možné instalovat obvyklé informační panely.

Reklama

Výběr článků

Načítám