Pro lidi, kteří do Brna přicestují poprvé, to může být pořádný šok. Pokud zamíří do podchodu pod hlavním nádražím, ocitnou se náhle desítky let v minulosti.

Podzemní stavba z 80. let minulého století je nepřehledná, nevlídná a navozuje spíš dojem asijské tržnice než důstojného vstupu do čtyřsettisícového města.

6 fotografií

„Uvědomujeme si, že je to hrůza. Zvlášť, když pro lidi, co přijedou vlakem na nádraží nebo autobusem k hotelu Grand, je to první obrázek, který z Brna uvidí. Rádi bychom s tím něco dělali, ale máme svázané ruce,“ stýská si radní pro oblast majetku města Róbert Čuma (Piráti).

Ponurou atmosféru místa dotváří posedávající bezdomovci a směs ne vždy příjemných pachů. Přesto tudy denně projdou desítky tisíc lidí, kteří míří k obchodnímu centru Vaňkovka, nebo opačným směrem do centra.

Už do pěti let by přitom v sousedství hlavního nádraží měla vyrůst zcela nová čtvrť. Totalitní obchodní dům Dornych má nahradit vzdušné náměstí s prosklenými budovami, obchody, kancelářemi, byty a bulvárem.

Kontrast proti „myší díře“ pod zemí, jak někteří Brňané sami podchod nazývají, pak bude ještě výraznější.

Dole v současnosti funguje pětatřicet stánků, které vlastní čtyři firmy. Právě trhovce s levným oblečením, kabelami a hračkami by město rádo dostalo pryč. Podle Čumy většina smluv už před několika lety pozbyla platnosti a ta poslední, s brněnskou firmou Kvint, vyprší už v příštím roce. Ani pak ale není jasné, jestli stánky zmizí.

„Město žalovalo firmy, aby stánky odstranily, ale nemá od soudu žádné rozhodnutí, že podchod je jeho, a bez toho nemůžeme nic dělat. Z logiky věci vyplývá, že když se o podchod stará městská firma a město jako majitel figuruje i v katastru, měl by být právě města. Soud to ale označil za neprokázané,“ popisuje Čuma.

Správa železnic se k podchodu nehlásí, stánkaři ano

První žalobu město poslalo v lednu 2011. Od té doby se snaží dobrat nějakého výsledku, ale zatím marně. Věc si přehazovaly soudy od nejnižšího městského až k Nejvyššímu soudu. Ten případ před třemi lety vrátil městskému soudu, který dosud ve věci nerozhodl.

Adeptem na vlastníka je ještě Správa železnic, protože nad podchodem je kolejiště. Ta se k němu ale nehlásí. „Kdyby nám podchod patřil, museli bychom ho mít vedený jako most a ze zákona se o něj starat a provádět pravidelné revize, ale v našem seznamu není. Někdy podchody vybudujeme a předáváme do správy městům, ale ani to není tento případ,“ upřesňuje mluvčí Správy železnic Marek Illiaš.

Město se pídilo i na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Ani tam jsme neuspěli,“ podotýká Čuma.

Podchod mají ve správě Brněnské komunikace, které se celoročně starají o údržbu související s provozem eskalátorů, osvětlení a WC, zajišťují také úklid. Město jej platí, i když s jistotou neví, že jde o jeho majetek. Na stánkaře však právě kvůli tomu nemá páky a nemůže ani investovat do rozsáhlejších stavebních úprav.

Není důvod stánky odstraňovat, říká advokát firmy

Jednou z firem, které už od počátku 90. let patří významná část stánků v podchodu, je společnost Pliska Interactive Services Consulting, která se soudí i s městskou částí Brno-střed kvůli likvidaci asijské tržnice na Pohořelci. Spor kvůli stánkům v podchodu je daleko starší.

„Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli stánky odstraňovat. Jsou řádně zkolaudované bez časového omezení,“ říká advokát firmy Milan Zábrž.

Připouští zároveň, že vlastnické vztahy jsou velmi komplikované. „Jde o soubor staveb, jehož jsme součástí. Podle nás jsme vlastníky části podchodu, což zatím nikdo nezpochybnil,“ doplňuje Zábrž.

Podchod je problémem i z pohledu urbanistů a architektů. „Má nevzhledný a nízký strop, takže působí jako myší díra, která na člověka padá. Naštěstí je dostatečně široký, takže se v něm jde dobře vyhnout i při větším počtu lidí,“ konstatuje mluvčí Kanceláře architekta města Jana Běhalová.

Podle odborníků je v první řadě potřeba celý prostor vyčistit, prosvětlit a celkově zatraktivnit, aby se tam lidé mohli cítit bezpečně a komfortně.

„Do budoucna bude možné využít jeho napojení na budovu stávajícího nádraží, která je památkově chráněná a pro niž se bude po přesunu nádraží k řece hledat nové využití, například pro obchodní galerii,“ sděluje Běhalová.

Podívejte se, jak se v Brně zbavovali několika stánků (11/2016):