Orkán Sabine odřízl tisíce domácností od elektřiny, stromy padaly na auta a vítr ničil střechy i domy. Pojišťovny už se připravují na nápor klientů, nicméně víte, zda máte uzavřené to správné pojištění? A co dělat, pokud vám živel poničí majetek? Právníci zároveň varují, že některým pojišťovnám se nebude chtít za škody platit - na co máte v těchto případech nárok?
Poškodil vám orkán Sabine majetek? Pozor na výmluvy pojišťoven
1.Pojištění nemovitosti versus majetek
Ohledně pojištění majetku před poničením živlem (bouřka, vichřice, povodeň) je nutné rozlišovat dvě kategorie: pojištění nemovitosti, tedy samotná stavba, její zdi, okna - a pojištění majetku, tedy to, co je uvnitř stavby, vybavení domácnosti.
„Dále je potřeba mít v pojištění sjednané vše, co si člověk přeje pojistit, a to včetně tzv. vedlejších staveb, jako je například samostatná stavba na pojištěném pozemku, bazén, kůlna apod. Tyto stavby je potřeba v pojistné smlouvě uvést a specifikovat,“ upozorňuje právník Petr Novák z portálu Vašenároky.cz.
2.Co je podpojištění?
Při sjednání pojištění je potřeba si dávat pozor na dvě hlavní věci, a to limit pojištění, tzn. do jaké částky bude pojišťovna plnit, a podpojištění.
Podpojištění znamená, že je pojištění sjednáno na nižší cenu stavby, než je její skutečná cena. Tím dojde ke stanovení nižšího pojistného, avšak následné pojistné plnění v případě škody se bude tímto rozdílem krátit, a poškozený tak může přijít o několik set tisíc až milionů.
Kromě toho je potřeba si v pojistných podmínkách pozorně pročíst ujednání o sublimitech pro jednotlivé škody, protože škoda způsobená vichřicí může mít jiný limit než škoda způsobená bouří apod.
3.Výluky z pojištění
Tento odstavec by si měl každý pojištěný v pojistných podmínkách přečíst důkladně. Výluky z pojištění totiž obsahují situace a stavy, ve kterých pojištění nebude proplaceno. U vichřice se může například jednat o nevyplacení v případě nové přístavby, například pokud je větrem stržena pergola, která při sjednávaní pojištění na nemovitosti ještě nebyla.
4.Rozsah pojištění
Jestliže je nemovitost pojištěná proti poškození silným větrem, může záležet na tom, jaký druh větru nemovitost poškodil. Pokud by například střechu poškodil vítr o rychlosti 90 km/h, ale pojištění by se vztahovalo pouze na poškození vichřicí, která se obecně definuje jako vítr o rychlosti 103 – 117 km za hodinu, mohlo by být vyplacení pojistného plnění zamítnuto.
5.Není vichřice jako vichřice
Pozor také na rozdílné definice pojmů. U zmíněné vichřici se může například jednat o jinou definovanou rychlost větru, než jaká je obecně známá (pojistné podmínky například mohou uvést, že škodu pojišťovna proplatí pouze tehdy, pokud rychlost větru dosáhne 120 km/h).
6.Záplava není povodeň
Známým příkladem je pak rozdíl mezi záplavou a povodní. Záplava je v pojistných podmínkách často definována jako zatopení objektu vodou z vodovodního potrubí, zatímco povodeň dle podmínek znamená vytopení vodním tokem. Pokud by byl tedy pojištěný pojištěn pouze proti záplavě, nemusel by dostat od pojišťovny odškodnění ve chvíli, kdy by mu škodu způsobila rozvodněná řeka.
7.Nic nezamlčujte!
Naprosto zásadní je také při podpisu smlouvy pojišťovně sdělit všechny důležité faktory, které by smlouvu mohly ovlivnit. Jedná se zejména o informování o tom, že se nemovitost nachází v místě se zvýšeným rizikem živelných pohrom.
8.Zajistili jste nemovitost?
Při samotné škodné události je zapotřebí v první řadě především zabránit vzniku dalších škod. Pokud by například majitel nemovitosti po stržení střechy silným větrem střechu nezabezpečil a nechal do ní několik dní pršet, pojišťovna by pravděpodobně proplatila pouze škodu způsobenou větrem, nikoliv však následným deštěm.
9.Škodu hlaste okamžitě
V případě, že vám vichr způsobil škodu, je potřeba vše ideálně zdokumentovat prostřednictvím fotografií či videozáznamu a předmětnou škodu pojišťovně bezprostředně nahlásit. Právě pozdní nahlášení škody může být důvodem pro krácení pojistného plnění.
10.Nenechte se odbýt!
V neposlední řadě je důležité nenechat se jen tak pojišťovnou odbýt. Pojišťovny často zkouší na své klienty různé triky a bezdůvodně zamítají či krátí pojistné plnění. Pojištění by se však neměli nechat odradit hned prvním zamítavým stanoviskem, ale o své peníze zabojovat.
Proti výši pojistného plnění se lze bránit odvoláním a v krajním případě také žalobou u soudu, avšak často k prokázání škod bývá nutný znalecký posudek, který je finančně poměrně nákladný.
„Z toho je nutné dovodit, že před výplatou pojistného plnění bývá často potřeba s opravou škod počkat do prohlídky likvidátorem pojišťovny a také do případné prohlídky znalcem. Tím se oprava těchto pojištěných škod může stát časově hodně náročnou. Není však vyloučeno, že je po prohlídce likvidátorem pojišťovny škoda opravena a spor se vede o proplacení této ceny opravy,“ uzavírá právník Pavel Novák.
Pojišťovny jsou hnusní zloději. Za komunistů jsme měli pojištěné děti a hradil se z pojistky i úraz rodiče. V 18letech dostali vyplacenou slušnou částku. Z pojistky na domácnost byla zaplacena i oprava pračky či vysavače. Po revoluci je to hnus.Člověk se bojí být nepojištěn a když pojistku máte, tak pojišťovna má tisíc důvodů, proč plnění nevyplatit.