Sedlák Bohumír Rada před lety vybudoval jeden z největších zemědělských podniků v Česku, akciovou společnosti Agro Jevišovice. Jenže se časem dostal do insolvence a podnik pod tlakem prodal Babišovi. Rada tvrdí, že šlo o nepřátelské převzetí, kdy byl k vydání akcií dotlačen miliardářovými praktikami. Popsali jsme zde. Babiš zase na oplátku znojemského sedláka veřejně označuje za lháře a podvodníka.
Žalobce Jaroslav Šaroch pak rozhodoval, zda se lidé zapojení do řetězce převzetí Agra Jevišovice nedopustili trestného činu. Zejména pak notář Stanislav Procházka, kterého si Babišův holding dlouhodobě najímal. (Například i v kauze Čapí hnízdo.)
Notář sice v případu Agra Jevišovice i podle názoru Šarocha porušil své povinnosti, když vydal akcie původně Radovy společnosti firmě Navos z Babišova koncernu, trestán za to nebude.
A mimo jiné i na tom se nyní točí Rada, když žádá Šarochovy nadřízené, aby zvážili kárnou žalobu.
„Žádám o komplexní prošetření činnosti státního zástupce Jaroslava Šarocha, který objektivně a opakovaně posuzuje věci v rozporu s objektivním skutkovým stavem, což se projevilo i v kauze Čapí hnízdo. Současně žádám o jeho odvolání v kauze Agro Jevišovice, a opětovném prošetření této věci nezávislým a nestranným státním zástupcem,” stojí v návrhu ze začátku února, který má redakce k dispozici.
Státní zastupitelství v Praze potvrdilo, že Radův podnět obdrželo. Kdy o něm rozhodne, to zatím není jasné.
V případě dotační kauzy Čapí hnízdo státní zástupce Šaroch jednal v přímém rozporu s názorem policie, která navrhla Babiše a spol. postavit za dotační podvod před soud. V kauze Agra Jevišovice to na první pohled tak jednoznačné není: i policie tvrdí, že stíhat za to nikoho nelze. Sedlák Rada navíc u soudu prohrál občanskoprávní spory o převzetí akcií.
Jenže, když se podíváme na případ převzetí firmy detailně, vychází nám obrázek další společnosti, která měla tu smůlu, že zkřížila cestu Andreji Babišovi-podnikateli. Ten nejprve farmáři Radovi – stejně jako třeba zesnulému šéfovi Kosteleckých uzenin Bočkovi– říkal, jak ho potřebuje.
„Že prý nerozumí drůbeži a potřebuje, abych mu s tím pomáhal. A já mu to věřil, jezdili jsme spolu po různých podnicích, chtěl, abych mu řídil Hyzu, slovenský drůbežářský podnik. Když pak ovládl Kostelecké uzeniny, kam jsem dodával 60 procent kuřat, chtěl víc. Tak jsem to zvedl skoro na 100 procent. A to byla moje životní chyba. Stal jsem se na něm závislým, ostatní odběratele jsem zrušil, protože mi slíbil, že bude odebírat za průměr cen z Rakouska a Německa,“ vzpomíná na začátky společného byznysu Rada.
Záhy se ukázalo, že Babiš nechtěl jen Radova kuřata. Chtěl vlastnit Agro Jevišovice. A rozšiřovat tak své zemědělské impérium.
„Jednou jsme s ním seděli na obědě – on se totiž s tátou, řekl bych, skoro kamarádil. No a u stolu padlo, že by Agro koupil. A my na to říkali, že to nejde. Že to je rodinné stříbro, které není na prodej. Pan Babiš se rozčílil. Všechno je prý na prodej, jen my to nechápeme,“ vybavuje si Radův syn Vojtěch, který je stejně jako otec sedlákem.
Následoval scénář známý i z jiných příběhů. Babiš oproti původní dohodě začal snižovat výkupní ceny, za které od Rady odebíral kuřata. A naopak zvedal cenu krmiv, která mu dodával. To dokládají smlouvy, které má zemědělec ve své „složce“ na Babiše. A když sedlák proti změnám cenové politiky protestoval, dozvěděl se, ať si tedy ta kuřata nechá nebo prodá jinde. Jenže smlouvy na drůbež se uzavírají zpravidla s půlročním předstihem, aby se slepice stačily oplodnit a kuřata následně odchovat.
„Nikam jsem je takhle najednou samozřejmě dát nemohl, když jsem neměl s nikým jiným než s ním uzavřenou smlouvu. Začal jsem na tom celém významně prodělávat. Potíže se stupňovaly a já neměl na splácení úvěru. Andrej Babiš pohledávku koupil, já mu podepsal směnku a ručil jsem mu i svým majetkem. Dopadlo to tak, že na mě poslal exekutora. Utahoval mi oprátku kolem krku, ten tlak už nešlo vydržet. Agro Jevišovice jsem mu prodal,“ popisuje konec přátelství Bohumír Rada. „Bylo to se mnou jako s jeho voliči. On mi nepřišel nabídnout něco lepšího. Chtěl si mě získat a pak mě mít jako rukojmí. Nedělá nic čestného, jemu jde jen o to, každého ojebat. Takový je způsob jeho života.“
Agrofert verzi nepřátelského převzetí firmy Agro Jevišovice vždy striktně odmítal. Stejně jako Andrej Babiš. „Když jsme od něj kupovali jeho firmu, byla totálně zdevastovaná, všude nepořádek, podvyživená zvířata… Zaplatili jsme za něj dluhy 830 milionů,” říkal Babiš. Diskusi na jednotlivé detaily případu ale dodnes nepřipustil.
A díky Jaroslavu Šarochovi má i úřední razítko, že za převzetí Agra Jevišovice nelze nikoho stíhat. A jak je možné, že právě jednomu žalobci přistály na stole hned dvě kauzy spojené s premiérem? Podle vedení městského státního zastupitelství v Praze náhoda.
„Přidělování věcí souvisí se zařazením státního zástupce k danému oddělení, respektive s jeho specializací, dále se do přidělení konkrétní věci promítá jeho aktuální vytížení počet jiných řešených věcí a podobně,” uvedl mluvčí žalobce Aleš Cimbala.
Autor: Libor Novotný
Zdroj: Neovlivni.cz