Foto: Gage Skidmor, Wikimedia (CC BY-SA 2.0)
Včera proběhly demokratické primárky v druhém americkém státě. Tentokrát se volilo v New Hampshire a byl to o poznání menší chaos než minulý týden v Iowě (více o iowském fiasku si můžete přečíst v našem shrnutí nebo poslechnout v aktuálním díle podcastu Redneck). Zatímco v Iowě nešlo určit jednoznačného vítěze – jednak na delegáty vyhrál Pete Buttigieg, jenže nejvíc hlasů získal Bernie Sanders, a jednak jsou výsledky rozporovány –, v New Hampshire už je všechno jasnější.
Tedy alespoň čistě v rovině čísel. Nejvíc hlasů získal Sanders, kterého tu volilo asi 26 procent lidí. V závěsu je zmíněný Buttigieg, kterého volilo něco přes 24 procent. Oba si podle všeho ze státu odvezou po devíti delegátech z 24, kterými New Hampshire disponuje. Zbylých šest získala senátorka Amy Klobuchar se svými přibližně 20 procenty, která je největším překvapením tohoto výsledku. Ostatní kandidáti nezískali ani jednoho delegáta.
Čísla říkají jeden příběh, media druhý
Tím se dostáváme k mediálnímu narativu. Mainstreamová média podávají výsledek především jako vítězství Amy Klobuchar a Buttigiega. To odpovídá konvenční logice výkladu výsledků v prvních státech, kde primárky probíhají: jak Klobuchar, tak Buttigieg jsou celkem slabí kandidáti, kteří předčili očekávání. Zatímco Buttigieg výrazně překvapil už v Iowě, v New Hampshire nejvíce poskočila Klobuchar.
Opomenout samozřejmě nemůžeme nevraživost, která panuje mezi stranickým a mediálním establishmentem a Berniem Sandersem. Ta přispívá k tomu, že jsou vypichovány výsledky Buttigiege a Klobuchar, zatímco Sandersova výhra je relativizována. Sanders v New Hampshire vyhrál i v roce 2016, kdy tu natřel Hillary Clinton o 22 procent. Oproti tomu je jeho letošní drobný náskok samozřejmě propadem, což řada médií zdůrazňuje. Nicméně v roce 2016 tu proti sobě stáli v době konání primárek jen Sanders a Clinton. Letos tu soupeřilo výrazných kandidátů hned osm.
V tento moment nejsou ještě výsledky v New Hampshire zcela dopočítány, ale vypadá to, že volební účast bude vyšší než v rekordním roce 2008. To je pro Sandersovu kampaň drobný pozitivní signál.
Sanders si rozhodně po rozpačitém výsledku v Iowě polepšil. Senátor opakovaně zdůrazňuje, že pro jeho kampaň je nejdůležitější přitáhnout k volbám nové voliče. V Iowě byla ale volební účast spíše průměrná. Oproti složitému a časově náročnému systému voleb v Iowě ale probíhají primárky v New Hampshire přímočarým hlasováním. V tento moment nejsou ještě výsledky zcela dopočítány, ale vypadá to, že volební účast bude vyšší než v rekordním roce 2008. To je pro Sandersovu kampaň drobný pozitivní signál.
RIP Joe Biden
Absolutní fiasko se opakovalo u (dle mediálního pokrytí) favorita, bývalého viceprezidenta Joea Bidena. Ten se v Iowě umístil čtvrtý, tentokrát se propadl dokonce na páté místo. Biden se ze státu urychleně stáhnul a ke svým podporovatelům v New Hampshire promluvil skrze livestream z Jižní Karolíny, kam se večer přesunul. Pro Bidena by bylo nejlepší kampaň ukončit, protože není moc představitelné, že se vzpamatuje. Kandidát to ale pravděpodobně neudělá, protože jeho kampaň dlouhodobě doufá v lepší výsledek v následujících dvou státech: Nevadě a právě v Jižní Karolíně. V těch je výrazně větší proporce nebělošské populace než právě v Iowě a New Hampshire a podle průzkumů se u těchto segmentů populace Biden těší větší oblibě (i když v posledních týdnech začíná vypadat trochu nejistě i to), mimo jiné kvůli asociaci s Barackem Obamou.
To ale není dobrá zpráva pro dva centristické kandidáty, kteří jsou teď na koni: Buttigiege a Klobuchar. Ani jeden z nich totiž nemá velkou podporu u nebělošských voličů. Obzvláště pro Buttigiege to představuje rostoucí problém. Klobuchar čeká náročné období, protože jí doposud nebyla věnována příliš velká pozornost. Teprve teď se jí pravděpodobně dostane důkladné mediální lustrace.
Celkem očekávávaně ukončil po New Hampshire svoji kampaň Andrew Yang, který si sám naděje na úspěch příliš nedělal. Během kampaně se zapsal do povědomí veřejnosti především svou propagací konceptu nepodmíněného základního příjmu. Yang se netají sympatiemi k Sandersovi a je otázkou, jestli vyloženě nedoporučí svým fanouškům, aby v dalších státech volili právě jeho.
Přichází čas miliardáře Bloomberga?
Do úzkých se dostává senátorka Elizabeth Warren. Ta se během konce loňského roku jevila jako celkem logický náhradník strádajícího favorita Bidena, která by mohla spojit levé a středové křídlo demokratů. O několik škobrtnutí později má za sebou ale třetí místo v Iowě a čtvrté v New Hampshire. V druhém státě se jí nepodařilo zvítězit ani v řadě výrazně studentských okrsků, kde se její úspěch očekával. Příliš nadějí do budoucna také nemá. Je ale předčasné ji odepisovat. Establishment demokratů se bude i nadále snažit najít kandidáta, který by mohl porazit Sanderse. Žádný přesvědčivý tu momentálně není a Warren se možná podaří svou kampaň znovu nakopnout. Vše zatím vypadá poměrně nadějně pro miliardáře Michaela Bloomberga, který se do primárek zapojí na začátku března.
Příštím státem v pořadí je Nevada a tady už půjde opravdu do tuhého. Jednak se tu volí opět systémem caucusů, tedy náročných shromáždění voličů, stejně jako v Iowě. Nevadští demokraté sice ohlásili, že kvůli fiasku s aplikací, která měla počítat hlasy v Iowě, se tomuto způsobu sčítání pokusí vyhnout, ale zatím neřekli, co je jejich lepším řešením. Navíc v roce 2016 bylo v Nevadě opravdu divoko. Zdejší primárky se neobešly bez výrazných konfliktů. Sandersova kampaň si stěžovala na tendenční a nedemokratickou silou prosazené změny pravidel, které měly pomoci Hillary Clinton. Druhá strana zase poukazovala na údajné násilí ze strany sandersovců (které nikdy nedoložila). V primárkách tehdy nakonec těsně zvítězila Hillary Clinton.
Autor je redaktor Alarmu.