Precizní zemědělství spoří zemědělcům peníze. Prokázal to loňský projekt brněnské společnosti CleverFarm, na němž spolupracovala s 27 podniky v Česku na 105 pozemcích. Například při aplikaci dusíkatých hnojiv sedláci ušetřili od 85 do 320 korun na hektar díky tomu, že aplikovali na rostliny cílené množství látky, a ne všude stejné množství, řekl na semináři o inovacích generální ředitel CleverFarm Adam Zlotý.
Precizní zemědělství spočívá v tom, že zemědělec získá na základě historických dat informace o každé části pozemku. "V Česku jsou pozemky velké a obvykle nejsou homogenní," řekl Zlotý. Poté na základě rozboru pozemku připraví takzvané variabilní setí a neseje všude stejné množství semen. V době vegetace si připraví podle aktuálního stavu rostlin variabilní hnojení, protože někde je ho potřeba více a někde méně, což znamená další úspory. Při sklizni pak musí sbírat okamžitá data, aby mohl data o setí a hnojení porovnat s výnosovými daty a mohl připravit osevní postup pro další sezónu.
Aby mohl sedlák takto postupovat, potřebuje techniku vybavenou potřebným hardwarem a na něj napojený software. Nejvyspělejší technika funguje tak, že data nahraná do softwaru dokážou řídit traktor, který jezdí sám podle satelitní navigace, a traktorista pouze kontroluje, jestli jezdí, jak má. Někteří zemědělci například musejí ručně změnit dávkování, když přijedou na část pozemku, která už patří do jiné zóny.
Společnost CleverFarm je jednou z firem, které nabízí software a aplikace pro precizní zemědělství. Podle Zlotého ale v projektu zůstal marketing a obchod potlačený. "Jednalo se nám hlavně o osvětu a ukázku toho, že to může fungovat. Každý podnik má různé vybavení, ale všude jsme je zprovoznili pro potřeby projektu. Polovinu spolupracovníků tvořili mladí agronomové, ale část byli i starší a staří s chutí jít do toho a naučit se nové věci," řekl Zlotý.*
