Barnevernet

Norská institutce, která má na starosti sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže. Od roku 1992 zajišťuje dohled nad rodinami, kde hrozí riziko negativního vlivu na zdraví, vývoj a psychiku dětí. Jen za rok 2015 bylo odebráno a umístěno do pěstounských rodin přes 1500 dětí. V České republice jsou čísla téměř dvojnásobná, přesto se Barnevernet potýká s kritikou za kontroverzní postupy.

Rodina Bhattacharyova z Indie bojovala s úřady kvůli udání, že děti berou jídlo z talíře rukama a spí s rodiči v jedné posteli. Museli složitě dokazovat, že nejde o špatnou výchovu, ale kulturní odlišnosti.

Tatiana Bendikene ztratila na několik měsíců své tři dcery. Musela dokázat neexistenci fyzického násilí na vlastních dětech. Díky právní a diplomatické podpoře ruských úřadů se případ vyřešil poměrně rychle.

Svetlana Tarannikova byla popotahována za to, že se syn v mateřské škole popral a ona ho znervózňuje. Žádný kamerový záznam takové chování u syna ale neprokázal. Dítě bylo dočasně předáno do péče homosexuálního páru.

Rumunsko-norský pár Ruth a Marius Bodnariovi se museli vzdát svých pěti dětí (nejmladšímu byly tři měsíce) kvůli obvinění pro přílišnou křesťanskou horlivost.

Pouhé dva měsíce stará holčička Maxine byla odebrána rodičům a dodnes mají povolený styk třikrát za rok na pouhou hodinu. Matka je hluchoněmá a vyrůstala v pěstounské péči, je prý pro dítě nebezpečná.

Michalákovi

Eva Michaláková přijela do Norska už v roce 2003, o dva roky později se vdala za Josefa. Během následujících tří let se jim narodily dvě děti. Oba chlapci navštěvovali mateřskou školu. Právě tam pojaly učitelky podezření na fyzické a sexuální násilí. Po šesti týdnech zasáhly úřady, rodině děti odebraly a na základě pouhých domněnek je umístily do pěstounské péče.

Ze začátku mohla matka své děti navštěvovat jednou týdně, po jejich rozdělení se ale četnost snižovala. V roce 2015 se projednával návrh, aby se setkání zkrátila na minimálních patnáct minut. Staršího syna Michaláková neviděla od roku 2014 a s Davidem se může vidět jen pod dohledem pěstounů a za přísných bezpečnostních opatření.

Situace eskalovala na konci roku 2016, kdy byla Eva Michaláková zbavena rodičovských práv k oběma svým dětem. Rozsudek obsahoval mimo jiné i kontroverzní prohlášení, že Michaláková svou úpornou snahou o obhajobu a medializací celého případu škodí, zatímco otec svou nečinností využívá svých práv ku prospěchu obou synů.

Minulý rok se celá kauza dostala před Evropský soud, který uznal porušení práv na soukromý a rodinný život.

Přístup českých politiků se různí. Prezident Miloš Zeman na diplomatické úrovni pohrozil Norsku ochlazením vztahů, zapojil se i Petr Mach, Tomáš Zdechovský a právnička Dora Boková. Proti Michalákové se postavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která by upřednostnila pobyt dětí v Norsku.

Případ není zdaleka u konce, Michaláková ale neztrácí naději a věří, že norské úřady jednou zlomí. Stojí za ní početná skupina z Čech a pravidelné protesty, demonstrace a petice.