Tisková zpráva: Řešením není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části maturitní zkoušky, shodli se panelisté na Kulatém stole SKAV a EDUin

14. 2. 2020
EDUin
mat_o-1

Praha, 14. února – Řada poslanců by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Panelisté včerejšího Kulatého stolu SKAV a EDUin s nimi ale nesouhlasí. Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima. 

Když odpovídali na otázku, komu a čemu vlastně státní maturita slouží, konceptu zkoušky, která garantuje vysokým školám kvalitu uchazeče, přikládali relativně malou důležitost. „To je zbytečné, to bych vypustil. Ať si vysoké školy vyberou, koho chtějí,“ dodal Zdeněk Bergman.

Jeho kolega ze Střední odborné školy energetické a stavební, OA a střední zdravotnické školy v Chomutově navíc připomněl, že maturitní vysvědčení dnes není zdaleka jen vstupenkou na vysokou školu, ale také nutnou podmínkou pro vstup do celé řady profesí. „Hasičem se bez maturity nestanete, když se podíváte na veřejný sektor, systém je nastavený tak, že maturitu potřebujete,“ řekl ředitel chomutovské SOŠ Jan Mareš.

Zanechali by také marného hledání takové podoby maturitních testů, které by byly dostatečně náročné pro gymnazisty, a přitom by nedecimovaly žáky řady odborných středoškolských oborů.

„Podle školského zákona by maturita měla ověřit, zda žák splnil cíle vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu. Zda to dělá, to je opravdu třaskavé téma,“ myslí si například Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání Hospodářské komory ČR.

Trápí ji určitá devalvace odborného vzdělávání, která jde ruku v ruce s vysokou neúspěšností absolventů středních odborných škol ve všeobecných předmětech. „Tváříme se, jako by příprava pro profesi nebyla přípravou pro život. Přitom nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří v tomto legislativním rámci nemají víc než základní vzdělání. Že se nezohledňuje úspěch v profilové části maturity, není pro zaměstnavatele komfortní,“ řekla Helena Úlovcová.

Jak by podle panelistů měla maturita vypadat? Řešením podle nich není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části zkoušky. Stát by se měl zaměřit na ověření minima, zbytek by měl nechat na škole. „Kdyby státní část maturity byla jen ověřením nepodkročitelného minima, které by se hodnotilo uspěl/neuspěl, nechť je školní část základ maturity, kde si laťku nastaví škola a nechá žáka, aby se předvedl,“ myslí si Zdeněk Bergman, ředitel Gymnázia Teplice.

Diskuse o tom, co je součástí tohoto nepodkročitelného minima, s nímž mají ze škol odcházet všichni absolventi maturitních oborů, a také jak dosáhnout toho, aby s ním skutečně ze škol odcházeli, by šla k podstatě problému s vysokou neúspěšností u maturit. Zavádět bez ní maturitu ze tří předmětů je podle EDUin hazard s budoucností mladých lidí.

Přehled panelistů Kulatého stolu ze dne 13. 2. :

  • Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy, MŠMT
  • Zdeněk Bergman, ředitel, Gymnázium Teplice
  • Michaela Kleňhová, ředitelka, CERMAT
  • Jan Mareš, ředitel, SOŠ energetická a stavební, OA a Střední zdravotnická škola, Chomutov
  • Šárka Šandová, ředitelka, Hořické gymnázium, Hořice
  • Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání, Hospodářská komora ČR

Záznam z debaty na kulatém stole uveřejníme v následujícím týdnu.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články