Ve Slepoticích začala likvidace 140 tisíc kusů drůbeže. Hasiči farmu zaplynují oxidem uhelnatým

Polsko hlásí další případy nákazy drůbeže ptačí chřipkou na různých místech

„Farma bude v noci zaplynována smrtícím oxidem uhelnatým a ráno hasiči spolu se zaměstnanci firmy budou drůbež nakládat. Následně pracovníci Krajské veterinární správy zajistí převoz usmrcené drůbeže do kafilerie,“ uvedla mluvčí Krajského hasičského sboru Pardubického kraje Vendula Horáková. Všichni zasahující musí v ohnisku nákazy používat ochranné jednorázové obleky, gumové rukavice a chránit si musí i dýchací cesty.

Škoda přímo na drůbeži, která by měla jít na porážku, je podle odhadu firmy do deseti milionů korun. Část škody společnosti by mělo uhradit pojištění, další část kompenzace od státu. Likvidaci provedou hasiči podle pokynů veterinářů. Podle Tomana by byli povolání vojáci jen v případě, pokud by to bylo nutné. Hmotnost drůbeže veterináři odhadují na 400 tun.

Ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska ptačí chřipky se nachází další část chovu Morasu, kde je 120 tisíc kusů drůbeže. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, řekli v pondělí na briefingu zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.

Pokud by se o vybití ptáků rozhodlo, šlo by o více než čtvrt milionu kusů. Je to více než dvojnásobek počtu, který se vybíjel při posledním výskytu ptačí chřipky na českém území před třemi lety. Tehdy se ve 40 ohniscích nákazy vybilo 98 tisíc kusů opeřenců. Při výskytu ptačí chřipky v roce 2007 přišli velkochovatelé na Orlickoústecku o více než 171 tisíc kusů drůbeže, dalších přibližně 1900 kusů tehdy veterináři vybili v malochovech v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň.

V Česku pravděpodobně vzniklo druhé ohnisko ptačí chřipky. Podezření mají na Pardubicku

Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda váží ptáci jenom u potvrzeného ohniska ve Slepoticích 400 tun. Jedná se o tom, že by se do likvidace drůbeže zapojili policisté nebo armáda. Nové ohnisko je první letošní v komerčním chovu. Úplně první případ se vyskytl v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také 12 slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošnému vybíjení drůbeže.

Areál firmy ve Slepoticích je uzavřený. „U vjezdu bude instalována dezinfekční smyčka tak, abychom zabránili rozšíření choroby mimo areál,“ dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Veterináři prošetří, jakým způsobem se viry do chovu dostaly, mohlo jít například o kontaminaci podestýlky nebo je tam mohl zanést personál.

Veterináři nyní kolem nového ohniska vytyčí tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich budou platit přísnější opatření pro chovatele, budou se muset zjistit přesné počty chovaného ptactva.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, pro lidi nikoliv.

Ke koronaviru přibyla ptačí chřipka přenosná na člověka. Číňané v sousední provincii utratili 18 tisíc kuřat

Choroba je rozšířena v mnoha evropských státech, odkud také nejspíš byla do ČR zavlečena. Podle údajů z minulého týdne se od začátku letošního roku objevilo 33 evropských ohnisek, dvě třetiny z nich v Polsku, ale nemoc se vyskytuje i u dalších sousedů, jako je Slovensko nebo Německo. Semerád v pondělí uvedl, že proti situaci před třemi lety je nezvyklé, že se neobjevují větší populace mrtvých volně žijících ptáků, například labutí. Chřipka H5N8 u volně žijících ptáků byla letos zatím zjištěna ve dvou případech - v Německu a v Polsku.

Pokdu by nyní musel být vybit celý čtvrt milion ptáků, šlo by zhruba o 0,2 procenta hrabavé drůbeže, která se v ČR ročně na jatkách zabije. Například předloni šlo podle veterinárních statistik o skoro 115,5 milionu kusů drůbeže.