Předseda parlamentu Andrej Danko schůzi následně přerušil do čtvrtka. Později řekl, že zajistí pokračování schůze bez ohledu na obstrukci poslanců.
Zmíněné poslance, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, Danko ve středu nejprve znovu vykázal z jednacího sálu. Skupinka zákonodárců ale neuposlechla. Podobně postupovala již v úterý a v jednacím sále strávila i noc na středu.
Danko řekl, že protestující poslance může pouze vykázat z jednání a že ti jsou si vědomi, že nemohou být od řečnického pultu vyvedeni. V končícím čtyřletém volebním období jde o první případ, kdy poslanci nerespektovali vykázání z jednání parlamentu.
Nezařazení slovenští poslanci obsadili řečnický pult ve sněmovně, Danko musel přerušit jednání |
Danko po poledni novinářům řekl, že učiní opatření, aby schůze sněmovny mohla ve čtvrtek pokračovat. „Chci ujistit, že jednání bude zahájeno. Mám řešení, nebudu o nich hovořit,“ uvedl šéf parlamentu.
Část opozice a nezařazených poslanců kritizuje dvě ze tří vládních stran, a to Směr-sociální demokracii (Směr-SD) a Slovenskou národní stranu (SNS), kvůli tomu, že ještě před parlamentními volbami 29. února chtějí prosadit návrhy na zdvojnásobení přídavků na děti, zavedení třináctých penzí a zrušení dálniční známky. Tato opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (19,9 miliardy korun) ročně by zatížila hospodaření státu pod vedením příští vlády. Popularita Směru-SD a SNS podle dřívějších průzkumů klesá a SNS nemá jisté setrvání ve sněmovně po volbách.
Kromě zmíněné šestice poslanců kritizují sociální balíček také někteří další představitelé opozičních či neparlamentních stran. Jednat o nich odmítla i koaliční strana Most-Híd. Naopak menší opoziční strana Jsme rodina dříve uvedla, že při hlasování podpoří zavedení třinácté penze.
Na Slovensku výrazně stoupla popularita hnutí OLaNO. Do parlamentu by se dostalo až devět stran, říká průzkum |
Zákony sociálního balíčku navrhla vláda premiéra Petera Pellegriniho projednat ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi sněmovny. Podle právníků i části opozice ale neexistují mimořádné okolnosti, které by zrychlené jednání parlamentu v tomto případě umožňovaly.
Pokud navržená sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat, podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře. Pokud by tak hlava státu učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.
