Konec práce v Británii ‚bez přípravy‘? Londýn uzavírá dveře nekvalifikovaným lidem bez znalosti angličtiny

Lidé s nízkou kvalifikací a bez znalosti angličtiny v budoucnu zřejmě nedosáhnou na britská pracovní víza. Naznačuje to návrh nových pravidel pro vstup pracovníků ze třetích zemí, který v současnosti projednává vláda v Londýně. Downing Street chce touto cestou zamezit příchodu levné pracovní síly z Evropy, podle kritiků by ale přijetí zamýšlených změn ohrozilo některá odvětví – například pohostinství, hotelnictví, ale i britský zdravotní systém.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spojená britská a evropská vlajka před pralamentem v Londýně.

Spojená britská a evropská vlajka před pralamentem v Londýně. | Foto: Henry Nicholls | Zdroj: Reuters

Plán „zavřít kohoutky“ nekvalifikované pracovní síle z Evropy naznačuje britská vláda dlouhodobě a ve stejném duchu se nese i soubor nových pravidel, který v úterý večer představila britská vláda. V platnost mají vstoupit po takzvaném přechodném období, které začalo 1. února 2020 a má skončit 31. prosince 2020.

Polovina Britů je opojena suverenitou a argumenty proti brexitu ignoruje, říká právnička z Oxfordu

Číst článek

V centru nového imigračního zákona má podle představ londýnské vlády stát „bodový systém“, který upřednostní určité skupiny pracovníků nad ostatními. Aby člověk dosáhl na britské pracovní vízum, bude muset prokázat znalost angličtiny a mít už předem pevně dohodnutou pracovní pozici, která bude patřit mezi výše kvalifikované.

Pokud žadatel tyto základní podmínky dodrží, získá podle zamýšleného migračního bodového systému 50 bodů, k získání víza ale potřebuje dohromady nasbírat bodů 70. Dalších 20 bodů bude mít šanci získat v dalších kategoriích, jako je například přislíbené mzdové ohodnocení.

Pokud na dané pozici dosáhne na roční plat přesahující 23 040 liber (690 tisíc korun), získá dalších deset bodů a 20 bodů v případě, že ročně vydělá víc než 25 600 liber. Dalších nejméně 10 bodů by zájemci o vízum přinesl i titul PhD v oboru souvisejícím s pracovní nabídkou.

„Takový návrh se v zásadě dal očekávat. Na jednu stranu pozitivním a vstřícným krokem je to, že plán nepočítá se zastropováním maximálního počtu nově příchozích. Podmínky, za jakých cizinci přicházejí do Británie za prací, se ale jednoznačně výrazným způsobem změní,“ komentuje návrh pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

Konec staré strategie

Podle odborníka na Británii se tak v případě přijetí těchto pravidel mladí Evropané mohou rozloučit se strategií: „Umím jakžtakž anglicky, nějak se tam protluču“.

Po rezignaci ministra financí se Britové ptají, kdo jim vlastně nyní vládne

Číst článek

„Získání pracovní pozice ve Velké Británii bude nově vyžadovat náležitou přípravu – včetně osvojení si jazyka na vysoké úrovni a získání nabídky práce, která se nebude řadit mezi ‚nízkokvalifikované‘ a bude standardně placená,“ dodává Kruliš k nově představeným pravidlům, jejichž cílem je mimo jiné snížení počtu přistěhovalců, které země v současnosti přijímá.

Právě změny imigračních pravidel byly jedním z klíčových témat kampaně před referendem z června 2016, které odstartovalo britský odchod z Evropské unie. Britské ministerstvo vnitra přitom tvrdí, že imigrační systém byl dosud „pokřivený“ unijními pravidly a že je třeba převzít si zpět kontrolu nad vlastními hranicemi.

„Musíme odklonit naši ekonomiku od závislosti na levné pracovní síle z Evropy a místo toho soustředit investice do technologie a automatizace. Zaměstnavatelé se budou muset přizpůsobit,“ píše se ve vládním plánu.

Kritika z více stran

Výhody, které Evropanům plynou unijního režimu volného pohybu osob, chce vláda Borise Johnsona ukončit už se začátkem příštího roku, kdy by nová pravidla měla vstoupit v platnost. „Rychlost zavedení nových podléhá oprávněné kritice. Spuštění nového režimu totiž nemá probíhat postupně, ale hned naostro,“ vysvětluje analytik.

‚Unie ve dvojím ohni.‘ Startuje další fáze složitého jednání o brexitu. Co v přechodném období čekat?

Číst článek

Hlavní důvod kritiky, která se na vládu kvůli novému návrhu snáší, však představují obavy z nedostatku pracovníků – zejména v oblasti péče o pacienty, ale také restauratérství, hotelnictví, zemědělství nebo například potravinářství.

„Pracovní místa, která vláda považuje za ‚nízkou kvalifikaci‘ jsou životně důležitá pro prosperitu a růst podnikání,“ upozorňuje pro deník The Guardian Tom Hadley z britské Konfederace náboru a zaměstnanosti.

V problémech by se ale mohli octnout také zaměstnavatelé v oblasti průmyslu nebo obchodu, varuje Kruliš.

„Byli zvyklí na volný pohyb osob a zaměstnávání lidí, kteří sice neměli angličtinu tak dobrou, ale byli ochotni pracovat za nižší náklady – to jim umožňovalo efektivní fungování. Je proto logické, že se budou změnám přizpůsobovat obtížně nebo proti tomu budou vznášet námitky a snažit se v návrhu prosadit nějaké změny,“ dodává.

Námitky vznáší také opozice, která při hodnocení vládního návrhu nešetří ostrou kritikou. Vyjádřila se k němu i stínová ministryně vnitra Diane Abbottová z Labouristické strany, které se mimo jiné nelíbí požadavek, podle kterého musí nově příchozí jazyk skvěle ovládat. „Většina lidí, kteří sem přijíždějí za prací, už anglicky umí. Opravdu ale zablokujeme matematického génia, jehož angličtina není právě skvělá?“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme