Kauza staré ekologické zátěže na pozemcích, kterou jsou v současné době majetkem rožnovského Valašského muzea v přírodě, se začala znovu intenzivně řešit po bleskové povodni vloni v květnu.

Povodeň totiž narušila svah skládky a vyplavila škodlivé látky. Například kadmium a nikl.

Hledá se řešení

Město Rožnov i Valašské muzeum společně hledají řešení. Ve hře byly tři varianty postupu. Tou první byl pouhý monitoring a následné další kroky při případném zhoršení. Tato varianta ale už nestačí. Další možností je úplné odtěžení, které by ale bylo nejnáročnější.

Panoramatická Stezka Valaška pod vrcholem Tanečnice na Pustevnách v Beskydech, únor 2020.
OBRAZEM: Stezka v oblacích Valaška na Pustevnách čeká na 300 000. hosta

"Obecně panuje shoda na tom, že nejlepší variantou bude utěsnění skládky tak, aby z ní žádné škodliviny neunikaly, a na kterou je reálné sehnat peníze," říká místostarostka Rožnova Kristýna Kosová.

Ovšem nepůjde o malé peníze. Utěsnění skládky si zřejmě vyžádá investici do deseti milionů korun.

„To je ale zatím skutečně velmi přibližný odhad,“ zdůraznila místostarostka.

Zástupci Valašského muzea v přírodě i rožnovské radnice v lednu kvůli financování utěsnění skládky jednali i na ministerstvu financí.

„Cílem bylo prověřit, jestli ekologická zátěž může být spojovaná s bývalou Teslou a tím pádem by se daly čerpat peníze na vyřešení problému právě na ministerstvu. Podle informací, které jsme získali, to zřejmě možné nebude,“ sdělila místostarostka Rožnova Kristýna Kosová.

Cesta k penězům tak zřejmě musí vést jinudy.

Úpravna vody v Beskydech. Ilustrační foto.
Zdroj čisté energie. Vodu z hor využívají malé vodní elektrárny

„Teď se jako pravděpodobnější varianta jeví ta, že podle současné legislativy se na skládku musíme dívat jako na takovou, u které není znám její původce. V takovém případě by financování bylo možné přes ministerstvo životního prostředí,“ řekl místostarosta Rožnova Jan Kučera.

Bezprostředně po povodni před několika měsíci skládku monitorovali odborníci. Odebírali podzemní vodu z vrtů přímo na skládce i podzemní vodu z domovních studní v Tylovicích.

Kontaminace přetrvává

 „Výsledky potvrdily již dříve ověřenou úroveň kontaminace zejména povrchových vod, kde přetrvávají zvýšené obsahy kadmia a niklu v téměř celém profilu povrchové vodoteče. V případě podzemních vod je ovlivnění skládkou patrné pouze v těsné blízkosti skládky, kvalita domovních studní nebyla negativně dotčena,“ informovala zpracovatelka závěrečné zprávy monitoringu Ivana Ondrašíková ze společnosti AZ GEO.

Přiblížila, že následkem bleskové povodně se částečně sesunula hrana skládkové lokality a voda vyplavila odpad do okolí.

„Například střepy starých televizních obrazovek nebo jiných elektro komponentů. Právě to lokální ekologické riziko vyplavování pevných částí uloženého odpadu s následnou kontaminací povrchové vodoteče je primárním problémem a je potřeba ho řešit,“ zdůraznila Ondrašíková.

Valašské muzeum v přírodě nyní pracuje na dokumentaci k projektu, který by řešil utěsnění skládky. Skládku samotnou ale hlídá už několik let.

„Nechali jsme udělat vrty a zmapovali jsme celou oblast v Tylovicích. Každoročně tomu věnujeme úsilí i peníze a celou situaci sledujeme, abychom měli přehled, že skládka nadměrně nezatěžuje okolí,“ ujistil nedávno ředitel muzea Jindřich Ondruš.