Přestože tepelná čerpadla dosud patří k nejdražším variantám vytápění, díky nízkým provozním nákladům a státním dotacím nabývají na oblibě. Loni počet žádostí o dotaci na tento tepelný zdroj meziročně vzrostl dokonce o polovinu na 1380. Počet vyplacených dotací se zvýšil o 44 procent na 1036. Vyplývá to ze statistik dotačního programu Nová zelená úsporám, v jehož rámci stát domácnostem proplácí podstatnou část investic do ekologických zdrojů energie.
Důvodem loňského růstu je částečně i třetí vlna kotlíkových dotací, míní mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR Lucie Früblingová. Dotace lze čerpat souběžně s dotacemi z programu Nová zelená úsporám. „Trend je zřejmý. Ještě v první vlně kotlíkových dotací zájem o tepelná čerpadla zdaleka nebyl tak výrazný. Lidé si tehdy nejvíce pořizovali kombinované kotle na uhlí a biomasu. Ty už dnes nejsou dotované,“ říká Früblingová s tím, že ve třetí vlně jsou čerpadla zatím vůbec nejoblíbenější možností.
Jakým domácnostem se čerpadlo vyplatí, podle Früblingové jednoznačně říci nelze. „Je tam spousta proměnných, ale je také zřejmé, že žádají například ti, kteří budou muset kvůli regulaci vyměnit starý neekologický kotel nejpozději do září roku 2022. Vzhledem k tomu, že jsou dotace na tepelná čerpadla štědré, mnoho lidí sáhne právě po nich,“ doplnila. 
Zájem o tepelná čerpadla by měl podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora dál růst hned z několika důvodů. Jednak cena díky vysoké konkurenci neustále klesá, jednak lze očekávat, že politici budou ještě zpřísňovat ekologické požadavky, které budou muset novostavby splňovat.
„To nahrává nejmodernějším a ekologicky nejšetrnějším technologiím, ke kterým tepelná čerpadla patří. Když se k tomu přidá očekávané zdražení elektřiny, které zákonitě zvýší cenu elektrického vytápění, rostoucí potenciál je patrný,“ vysvětluje Gavor.
Přesto bude podle Gavora rozhodující, zda bude veřejná podpora této technologie pokračovat. Bez dotací jsou tepelná čerpadla mnohem méně konkurenceschopná. S tím souhlasí i analytik firmy ENAS Vladimír Štěpán. Myslí si ale, že podpora tohoto zdroje by měla postupně klesat. „Zatím jsou tepelná čerpadla nadměrně dotována. Když ale máme dům řádně zateplený, měla by být dotační politika nastavená tak, aby podporovala spíše levnější a přesto vysoce účinné typy plynových kotlů. Těm nejmodernějším už totiž z ekologického hlediska není co vytknout, říká Štěpán.
Státní fond životního prostředí ČR s prodloužením dotačního programu zatím počítá. „Chtěli bychom v podpoře energeticky úsporných opatření pokračovat i po konci současné etapy v roce 2021,“ řekla Früblingová. Od roku 2014, kdy program začal fungovat, už přitom státní fond na tepelná čerpadla přispěl 382 miliony korun. 
Jednoznačně nejoblíbenější jsou tepelná čerpadla typu vzduch–voda, která energii získávají z okolního vzduchu. Vyplývá to z dat velkoobchodu Stavebniny DEK, jenž tepelná čerpadla prodává. Výhodou této varianty je, že je nejlevnější a nejméně náročná na instalaci. Nevýhodou je naopak nižší účinnost v tuhých zimách a hlučnost.
„Opakem jsou tepelná čerpadla ve variantě země–voda, která jsou vysoce účinná i v extrémně chladném počasí. Vyžadují ale hluboké vrty, s čímž jsou spojené vysoké pořizovací náklady,“ popisuje produktový manažer Stavebnin DEK Lukáš Ingr.
