InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Barevný čtvrtek - Faerské ostrovy - drsný i krásný sever

    Čtvrtek 18.4 19:00 - Divadlo Oskara Nedbala Tábor

  • Senior večer - Inych

    Čtvrtek 18.4 17:00 - Kulturní dům, Písek

    Svou premiéru bude mít na seniorském večeru zkušený hudebník Jindřich Ryba alias Inych, který se v posledních letech soustředí na sólová vystoupení.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Velký Preceptor leží v s mečem po boku na klokotském hřbitově

Dům pod Tržním náměstím, který Rafael Maria Boušek obýval. , Autor: Foto Vít Řezáč

Dům pod Tržním náměstím, který Rafael Maria Boušek obýval.     Autor: Foto Vít Řezáč

TÁBOR – Praha má svého doktora Fausta, žijícího před dávnými časy údajně v dnes nazývaném Faustově domě na pražském Karlově náměstí. Pro jeho spolky s nadpřirozenými silami si ho prý odnesl ďábel. Pověsti nemusí být ještě pravdou. Pravdou ovšem je že Tábor měl také svého „doktora Fausta", který byl opravdu doktorem filozofie. Ale také reálnou osobou, s níž se mohli ve městě běžně potkávat do druhé třetiny minulého století rodiče a prarodiče současných Táboráků.

 

Bydlel v architektonicky zajímavé, dnes pěkně opravené dvoupatrové vilce pod Tržním náměstím. Na rozdíl od Fausta v ní určitě nenajdeme ani stopy po díře ve stropě, kterou si pražského doktora ďábel údajně odnesl. Výjimečná táborská osobnost zemřela totiž přirozenou smrtí v nedalekém sociálním zařízení.

Řekneme-li podivín, templář, mystik, hermetik (druh esoterismu a filosofický směr), to vše se sklonem k alkoholismu a experimenty s opiáty i drogami (což byl jeden z jeho velkých koníčků), jde právě o něj. Kromě toho choval ne zrovna obvyklé zvířectvo, od pavouků, hadů až po ještěry. Také byl ovšem profesorem biologie, chemie, fyziky, zeměpisu a matematiky na různých štacích, naposledy na táborském gymnáziu.

Ano, řeč je o svérázném a učeném muži jménem Rafael Maria Boušek (20. 6. 1892 - 27. 1. 1969). Narodil se v Klokotech a zemřel v domově důchodců v Chýnově. Byl pochován u zdi na hřbitově klokotského poutního kláštera. Traduje se podle pamětníků, že pohřeb byl velmi netradiční a v bigotně katolickém prostředí Klokot výjimečný. Velký Preceptor Boušek leží zřejmě dodnes v hrobě v rytířském templářském plášti s mečem po boku. Jak víme, templářský řád byl s konečnou platností rozprášen papežem Klementem V. už v roce 1314 a jeho velmistr Jacques de Molay skončil na hranici. Jeho členové byli obviněni z nejrůznějších zločinů od kacířství až po sodomii a vyobcováni z církve. Ve skutečně šlo o jejich nesmírné bohatství a moc.

Dostupné historické prameny hodnotí Bouškovu osobnost jako experimentálního magika inklinujícího k démonologii a satanismu. Boušek se také veřejně hlásil k podivnému bratrstvu Ordo Militae Templi, ve které měl hodnost Velkého Preceptora.

Táboráci se na něj dívali různě. Někteří ho považovali za neškodného podivína, další za trosku propadlou alkoholu a drogám, jiní pak za nebezpečného satanistu. Škoda jen, že dnes jsou již mimo dosah vzpomínky jeho současníků či žáků.

O tom, že se satanismem byl zřejmě v blližším kontaktu, svědčí i jeho dochovaná báseň nazvaná Ave Imperator. Její rukopis je uložen ve státním archivu.

Zřejmě vrcholným životním dílem Rafaela Marii Bouška, ve kterém shrnul své okultní poznatky a závěry, jakož i templářská tajemství, je rukopis z roku 1947. Boušek ho nazval Armoriale super ordinis militiae templi a je uložen v archivu táborského muzea. Problémem ovšem je, že dodnes neznáme jeho obsah. Je totiž napsán a šifrován několika druhy písem, o jejichž rozluštění se stále někteří batadalé snaží. Zda má vysokou hermetickou a filozofickou hodnotu tedy netušíme. Podle některých odborníků jde o zašifrovaný magický grimoár. Občas se ale mezi pesimisty tvrdí, že jde patrně o výplod psychicky nemocného člověka, propadlého alkoholismu a drogám, který se uzavíral venkovnímu světu a žil v tom vlasním, chorobném.

Jaká je pravda tedy zatím nevíme. Snad v 21. století a věku superrychlých elektronických šifrovacích a kryptografických přístrojů svitne paprsek naděje, který osvětlí blíže osobnost a skutečný přínos díla výjimečného rodáka z Klokot.

Zatím jeho ostatky s templářskými atributy leží pod hvězdnou klokotskou oblohou. A jeho duše? Zřejmě ani v životě jaký vedl, nemohl počítat s posmrtným rájem. Věřme tedy, že sedí někde na magickém pentagramu tajemné hvězdy v dálné mlhovině. Společnost při filozofických disputacích o ovládání všech přírodních elementů lidským duchem, by mu mohl dělat třeba doktor Faust, magistr Edvard Kelly, John Dee, či jejich následník z minulého století Erik Jan Hanussen.

 

Diskuse k článku - 4 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Patt 

    Reagovat

     

    Všude se uvádí (i v tomto článku), že se Rafael Maria Boušek narodil v Klokotech, což se nezakládá na pravdě, jako i další fakta. Narodil se v Táboře, vedle táborského divadle, tam co je dnes Nová scéna. Dříve to byl obytný dům, kde bydleli manželé Bouškovi. Bydleli tu dočasně u rodičů A. Bouškové, za svobodna Šípové. Otec (František Šíp) měl v domě pánské krejčovství.
    Ještě takovou zajímavost, která se nikde neuvádí. Rafael Maria Boušek byl při narození pokřtěn jménem Rafael Josef Alois Boušek...

    Vloženo 11.5.2020 20:46:40

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Tento Boušek je taky autorem mapy Jordánu s uvedením hloubek. Po vybagrování už je to jinak, změnily se i břehy atd, ale stejně je to pozoruhodné.

    Vloženo 22.2.2020 18:42:29

  • Ivana 

    Reagovat

     

    Krásný dům a moc zajímavý příběh. Děkuji.

    Vloženo 22.2.2020 11:58:53

  • Ondřej Soběslavský 

    Reagovat

     

    O této historii vážící se k tomuto domu pravda nic nevím, vím ale to, že zde počátkem minulého století sídlil evangelický sbor, jehož prvním farářem byl František Žilka, pozdější profesor Nového zákona na evangelické theologické fakultě, která byla založena v roce 1919 /v rakouskouherské monarchii být nesměla /. K Františku Žilkovi patří i překlad Nového zákona do soudobé češtiny.

    Vloženo 22.2.2020 10:20:35

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace