Nebezpečný odpad: Poradíme, co dělat s baterkou, když se vybije

Baterie pohozené například v přírodě se dle odhadů rozkládají 200 až 500 let / Pixabay
V domácnosti nás běžně obklopuje až padesát baterií, které napájejí naše elektronické pomocníky, ať už jde o dětské hračky, nástěnné hodiny, či dálkové ovladače.

Baterie jsou zařízení, která díky přeměně chemické energie vytvářejí elektrický proud. Obvykle se skládají z jednoho nebo více článků. Jako akumulátory pak označujeme ty baterie, které se dají znovu nabít.

Nejčastěji se setkáváme s lithium-iontovými a lithium-polymerovými akumulátory běžně používanými ve spotřební elektronice. „Dříve či později však dojde k opotřebení a vyčerpání každé baterie, tedy i znovunabíjecího akumulátoru. Tento typ baterií zpravidla vydrží tři sta až pět set nabíjecích cyklů. Poté se začíná snižovat kapacita akumulátoru a je čas jej vyměnit,“ upozorňuje Radim Tlapák z BatteryShop.cz.

Baterie a akumulátory jsou řazeny mezi nebezpečný odpad, který se nesmí skládkovat. Všechny baterie by správně měly být označeny piktogramem „přeškrtnuté popelnice“, jenž značí, že baterie nepatří do směsného odpadu, ale je nutné je odevzdat na určených místech.

Pokud je vyhodíte do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí, mimo to se baterie dle odhadů rozkládají 200 až 500 let. Baterie obsahují toxické látky, zejména těžké kovy jako rtuť, kadmium a olovo, které při úniku do okolí ohrožují životní prostředí a jsou toxické i pro člověka – například kadmium je klasifikováno jako karcinogen.

Ohrožení pro zdraví člověka za určitých okolností představují také v bateriích obsažené jedovaté lithium, alkálie či hydroxid draselný nebo sodný. Z těchto důvodů není dobré vysloužilé baterky dlouho skladovat doma. Správnou volbou je proto třídění a recyklace, čímž je zajištěno, že rizikové látky z baterií přírodu ani živé bytosti neohrozí. Navíc lze díky recyklaci získat cenné suroviny.

Mohlo by vás zajímat

Reklama