Psanému textu nerozumí ve Zlínském kraji pětina patnáctiletých, jinde i víc

  8:56
Celá pětina patnáctiletých žáků ve Zlínském kraji nedokáže porozumět tomu, co čte. Vyplývá to z mezinárodního šetření PISA, které pravidelně hodnotí země EU, a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zlínský kraj je přitom v rámci České republiky druhý nejlepší po Praze.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Česko je v porovnání s dalšími zeměmi nad průměrem, byť jen mírně. I tak  dvacet procent dětí ve Zlínském kraji brzdí v dalším vzdělávání to, že nerozumějí psanému textu. 

„Pak nemohou zvládnout ani další předměty, včetně matematiky. To se potvrzuje i ve výsledcích přijímacích zkoušek a maturit,“ řekl krajský radní pro školství Petr Gazdík.

Mnozí žáci sice vědí, jak vypočítat rovnici, neumí si ji ale na základě slovní úlohy zapsat. Špatné porozumění textu jim také brání v kritickém myšlení, kdy musí srovnat informace z více zdrojů a udělat si na ně názor.

„Čtení je rozhodující faktor v budování schopnosti se celoživotně vzdělávat a orientovat se ve stále komplikovanějším světě,“ upozornil odborník na vzdělávání Tomáš Feřtek. Do čtenářské gramotnosti patří nejen literatura, ale také čtení odborných textů či tabulek a grafů.

Zlínský kraj porovnal dosavadní výsledky testů PISA a zjistil, že poslední tři roky po sobě jsou vždy o něco lepší. Stejný údaj vyplývá také z pravidelných šetření ministerstva školství. A totožný výsledek dává i srovnání výsledků maturantů z regionu, kteří jsou dlouhodobě druzí nejlepší v zemi. Na tom, že se řada dětí potýká se čtením, to ale nic nemění.

Děti, kterým doma nečtou, učitelé poznají

Odborníci se shodují, že škola má v rozvoji čtení nezastupitelnou roli. Naprosto zásadní je ale rodina. Děti, kterým rodiče doma nečtou, nastupují do první třídy s malou slovní zásobou. Kromě toho nejsou zvyklé zaposlouchat se do příběhu, a když jim čtou učitelé, je to pro ně málo akční.

„Porozumění čtenému textu a práce s textem je problém a na dětech poznáme, jestli se u nich doma čte, nebo ne,“ poznamenal ředitel ZŠ Masarykova ve Valašském Meziříčí Jiří Buksa.

Neznamená to, že by školáci neuměli přečíst slova a věty. Ale to, že po krátkém úseku nevědí, o čem čtou. Školy na problém zareagovaly už před několika lety, kdy začaly ve velkém vznikat čtenářské dílny. V nich si děti mohou číst vlastním tempem a povídat si o knize s učiteli.

Například ve zmíněné valašskomeziříčské škole pořídili nahrávky pohádek, aby se děti učily poslouchat, a chystají hru po vzoru místní knihovny. Ta děti motivovala ke čtení tím, že jim dávala perličky, které se daly na konci roku směnit za drobné dárky. Každé perle ale předcházelo zodpovězení několika otázek, jež děti zvládly jen v případě, že pozorně četly vypůjčenou knihu.

Na podporu čtenářské gramotnosti přislíbil kraj peníze z evropských fondů. Určené budou především na další vzdělávání pedagogů a vzájemné předávání zkušeností. Právě oni totiž přicházejí s novými nápady, jak žáky ke čtení přilákat. A jen na nich je, aby rodičům sdělovali nepříjemnou pravdu o tom, že jejich děti neumí číst.

„Říkat rodičům na rovinu něco, co nechtějí slyšet, je obrovský problém. I v tom je potřeba učitele podporovat. Protože bez zapojení rodiny se nic nezlepší,“ dodal Gazdík.

Dívky jsou na tom výrazně lépe

Na základní škole se dá s rozvojem čtenářské gramotnosti pracovat lépe. Skutečný problém nastává s přechodem těchto žáků na střední školu. Tam už není prostor učit studenty číst. Jenže když to neumí, výuku to přirozeně zbrzdí. Potýkají se s tím učební i maturitní obory.

Průzkum také ukázal, že dívky jsou na tom výrazně lépe než chlapci. V dovednostech matematických a přírodovědných jsou přitom výsledky srovnatelné.

„U kluků vzdělávací systém v současné podobě selhává,“ zmínil Feřtek a upozornil, že na většině škol je čtení zahrnuto výhradně do hodin českého jazyka. „Češtináři v tom zůstali sami, přitom je čtení základ v každém předmětu,“ vysvětlil.

Kraj, který zřizuje střední školy, vidí řešení v podpoře a větším tlaku na základní školy. Také Česká školní inspekce vyhodnotila výsledky tak, že je nutné podpořit kolegiální podporu a vzájemné učení učitelů.

„To jsou velmi účinné postupy k předávání zkušeností, společnému rozvoji znalostí a dovedností žáků,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Vznikat mají i nové výukové materiály, které by umožňovaly rozvoj čtenářských dovedností v rámci různých předmětů a také v různých technologických zařízeních.