Hamid Said z Afghánistánu před soudem řekl jen pár vět. Tvrdil, že mu je sedmnáct let, i když podle zkoumání kostního věku je mu o deset let víc. A stěžoval si, že se necítí dobře v zařízení pro cizince v Bálkové. 

„Je to zařízení primárně určené pro zletilé lidi a já jsem nezletilý,“ řekl Hamid Said, kterého policie chytila letos v lednu v Ústí nad Orlicí bez dokladů a který se netají tím, že z Česka zamíří do Německa, kde má bratra.

2 fotografie

Před Krajským soudem v Pardubicích se odehrála názorná ukázka, jak snadno lze české soudy paralyzovat. Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) podala žalobu proti rozhodnutí policie o zajištění afghánských uprchlíků třicátý, poslední možný den. 

„Máme toho hodně, nedostali jsme se k tomu včas, rozhodně to nebyl úmysl,“ řekla Petra Sedláčková z OPU.

Žaloby uprchlíků proti postupu policie pak řeší soud v drtivé většině případů bez jejich přítomnosti. V Pardubicích se soudci poprvé setkali s tím, že se uprchlíci chtěli jednání zúčastnit. A to znamenalo komplikaci. 

Soudci museli do sedmi dnů sehnat tlumočníka jazyků dárí a paštunština, dát této věci přednost před jinými, policie musela vyčlenit lidi na eskortu. Žalobu Hamida Saida proti postupu policie soud sice zamítl, ale jednání netrvalo 45 minut, jak bylo v plánu, ale bez tří minut dvě hodiny. Projednání dalších žalob uprchlíků se musela odsunout do pozdějších hodin.

Celý případ měl navíc absurdní nádech. Hamid Said žaloval policii za to, že se k němu při zadržení nechovala jako k nezletilému. Testy ale prokázaly, že dítětem už není. 

„Podle výsledků analýzy rentgenových snímků zápěstí levé ruky a distálního předloktí se jedná o dospělou osobu s věkem minimálně 27 let,“ řekl soudce Aleš Korejtko.

Organizace, která podala žalobu na 22 stránkách, nevěří předloženým výsledkům zkoumání kostního věku. Namítá, že je to jedna ze tří používaných metod, jiná by byla prý lepší. 

Vědci připouštějí, že zcela zdraví jedinci mohou vykazovat odchylku až dvou let mezi věkem kalendářním a kostním. Ne ovšem deset let.

Zkoumání kostí prý nestačí, je třeba ještě pohovor

Podle OPU přesto měla policie doplnit kostní testy sociologicko-psychologickým zkoumáním. 

„Máme tu tvrzení klienta a výsledky lékařského vyšetření. Pokud jsou tyto dvě věci v rozporu, mělo by se to doplnit o pohovor,“ uvedla Sedláčková.

Policie kritizovaná v žalobě za liknavý postup přitom o provedení pohovoru vedle zkoumání kostí požádala ministerstvo vnitra už v okamžiku, kdy Afghánce chytila.

Ale ministerstvo vnitra při pohledu na výsledky kostního testu řeklo, že pohovor s psychologem v tomto případě nedává smysl. 

„Ministerstvo vnitra sdělilo, že výsledek považuje za natolik přesvědčivý, že tuto metodu provádět nebudou,“ uvedl před soudem Martin Demek z odboru cizinecké policie Pardubického kraje.

Afghánský uprchlík přesvědčil úřady, že je nezletilý. Rentgen vyšel jinak

Organizace si stěžovala, že s Afgháncem policie nejednala jako s dítětem a že jej okamžitě po zadržení zase nepropustila, protože vyhoštění do Afghánistánu stejně není možné kvůli špatné bezpečnostní situaci v zemi.

A co tedy s uprchlíkem měla policie udělat? ptal se soudce. „Měl být umístěn do ústavu pro děti,“ odpověděla Sedláčková.

Ta soudu předkládala další dokumenty, které nebyly v původní obsáhlé žalobě. To opět pro soud znamenalo zdržení, musel se tím zabývat. Proč vše organizace nepodala předem, nedokázala Sedláčková srozumitelně vysvětlit.

„Máme omezený počet jednacích síní, a omezený počet věcí, které můžeme projednat. Kolegové z vás nebudou nadšeni,“ připomněl Korejtko, že další čtyři jednání budou následovat.

Hamid Said se ale stejně do Německa za bratrem nejspíše dostane. Protože nemá platné doklady, vyhoštěn být nyní nemůže. Nejdříve by totiž musel Afghánistán uznat, že jde o jeho občana a vydat mu cestovní doklady. 

Martin Demek uvedl, že na začátku března se uskuteční s afghánskou stranou na toto téma „konzulární pohovor“. „Jsou už případy, kdy byl doklad vydán,“ řekl.