Pieta připomněla studentský pochod proti totalitě z února 1948

Před ideologiemi jednoduchých řešení, zejména komunistické, varovali aktéři dnešního pietního shromáždění, které se konalo k 72. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad. Pochod, kterého se zúčastnilo na 7000 lidí, byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v únoru 1948.

"Boj s komunismem ještě neskončil. Strašidlo komunismu stále obchází Evropou a i naše dnešní vládní garnitura mu dává druhý dech," uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). Poukázal tak na to, že menšinová vláda ANO a ČSSD se drží u moci díky podpoře KSČM a díky ústupkům komunistům.

"Cítím stále častěji připravenost naslouchat jednoduchým řešením, pro něž je třeba v zájmu celku obětovat mnohé ze svých individuálních svobod." Místopředseda @JiriOberfalzer. Výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Hrad. 25. 2. 1948. Projev: https://t.co/0SJfn5RWt1 pic.twitter.com/xtmcy5NtCj

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) February 25, 2020

Nastupující generace, které nemají osobní zkušenost s komunismem, jsou podle Oberfalzera náchylnější naslouchat jednoduchým řešením na nastolení společenského řádu, pro který je třeba obětovat mnohé z individuálních svobod.

"Nesmíme mlčet a nechat se ukolébat blahobytem do nečinnosti," uvedl bývalý politický vězeň Leo Žídek. Dřívější totality podle něj nejsou mrtvé a objevují se i nové, k nimž vedou mimo jiné "zhoubná genderová ideologie" i "svévolný liberalismus". "Nebudeme-li mluvit a jednat my, bude mluvit a volat kamení," dodal Žídek. Piety se zúčastnila zhruba stovka lidí, nejen pamětníci, ale i mladší včetně zástupců vysokých škol a studentských spolků.

V únoru 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Pochod nyní připomíná pamětní deska.

Postoj studentů se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Prakticky na všech československých vysokých školách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a učitelů a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10.000 studentů a akademiků. Jen malá část z nich se dočkala rehabilitace v období pražského jara 1968, ostatní museli čekat další dvě desítky let na pád komunistického režimu.

Související

Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Více souvisejících

25. únor 1948 Jiří Oberfalzer Praha Komunismus Senát ČR

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy