Regionální weby Drbna zvyšují obrat a dál expandují

Libor Matoušek, foto: Trima CB

Od konce loňského roku vstoupily regionální zpravodajské weby Drbna na území hlavního města. Rozšířily se tím do osmi regionů České republiky. O dalších záměrech a fungování projektu jsme mluvili s většinovým vlastníkem vydavatelství Trima News Liborem Matouškem. 

Regionální zpravodajství Drbna rozšířilo na začátku prosince svoji působnost do Prahy, kde jste otevřeli vlastní redakci. Kdo ji vede a kolik má lidí?

Šéfredaktorem Pražské Drbny je Ivo Spisar, který dříve psal pro Olomouckou Drbnu. Redakci tvoří další dva lidi a několik externistů.

Jak vstup na pražský trh hodnotíte?

Musím přiznat, že jsme před vstupem do Prahy měli určité obavy. Dosavadní zkušenosti jsme měli především v regionech menších krajských měst, pražský trh je ale znatelně větší. Po prvních týdnech fungování se naše obavy rozplynuly. Pražská Drbna roste dynamičtěji než krajská města, která jsme kdy v minulosti otevřeli. Lehce jsme v pražském vydání změnili skladbu článků a mírně korigovali témata. To, co funguje v regionech, v hlavním městě tak dobře nefunguje a naopak.

Jazykový styl Drbny, se kterým jste začínali, uplatňujete ve všech svých pobočkách, nebo ho přizpůsobujete místu, ve kterém příslušná edice vychází?

Stále se držíme svého stylu, snažíme se komunikovat se čtenáři jednoduše a srozumitelně. Zvažujeme délku i strukturu textů, protože víme, že běžní uživatelé na internetu tolik nečtou dlouhé články. Pražským čtenářům se snažíme přiblížit výběrem témat, jinak lokální specifika nepřizpůsobujeme. V Praze jsme zařadili větší počet rozhovorů a víc komunální politiky. Nejčtenější články v Praze představují náročnější témata, rozhovory nebo profily. Když je to vhodné, nebojíme se jazyk ani přizpůsobit lokálnímu nářečí.

Stále platí váš záměr rozšířit se do všech regionů České republiky? Aktuálně jste v sedmi regionech a v Praze.

Naše vize se nemění, jdeme ale opatrně, protože redakce musíme uživit. Nemůžeme to uspěchat, abychom se nedostali do ekonomických obtíží.

Plánujete tedy letos otevřít další pobočku?

Plánujeme změny v Plzni, kde zamýšlíme na jaře posílit redakci. Věřím také, že otevřeme pobočku v Karlových Varech. Je to malý a zároveň náročný trh, kde na regionální úrovni funguje hlavně Deník a regionální vydání iDnes.cz. Zatím jsme nenašli vhodného kandidáta, který byl karlovarskou pobočku řídil po redakční stránce, ale jinak máme vše připravené.

Plánujeme změny v Plzni, kde zamýšlíme na jaře posílit redakci. Věřím také, že otevřeme pobočku v Karlových Varech.

Libor Matoušek

Oznámili jste také, že vaším cílem je dosáhnout na návštěvnost ve výši milion reálných uživatelů měsíčně. Je to reálné a pomáhá vám v tom nově otevřená pobočka v Praze?

Podle dat NetMonitoru je naše měsíční návštěvnost 700 tisíc reálných uživatelů a podle Google Analytics 900 tisíc. Tím, že jsme dobře vstoupili do Prahy, posílíme redakci v Plzni a otevřeme pobočku v Karlových Varech, tak je podle mého odhadu reálné, abychom se v dubnu nebo v květnu na hranici milion návštěvníků dostali. Nedáváme si nízké cíle, ale ani nereálné. Z jednotlivých edicí si velmi dobře vede Brněnská Drbna, která značně narostla a je to naše čtenářsky nejsilnější edice.

Jak velký celkově je váš tým?

Máme 25 zaměstnanců a zhruba stejný počet externistů, celkem zhruba 50 lidí.

Často se také objevuje obava, zda lze onlinové zpravodajství úspěšně financovat. Daří se vám to?

Nebudu říkat, že je to jednoduché, ale daří se nám to. Za loňský rok jsme utržili 28 mil. korun, každý rok obrat navyšujeme. V roce 2015, kdy jsme se spolu bavili poprvé, tak jsme měli obrat 10 mil. Kč. Meziročně rosteme vždy o něco rychleji než celý trh internetové reklamy, tedy víc než o 20 procent, někdy i o 30 procent. Hlavním tahounem jsou regionální reklamní příjmy, na které jsme nerezignovali. Občas se setkáváme s překvapivými reakcemi, že v době programatiky, chytrých algoritmů či Adsense využíváme regionální obchodní týmy. Ty jsou ale hlavními nositeli peněz v regionech. S rozšířením do většího počtu regionů jsme narostli v bannerové inzerci, videoreklamě i v nativních formátech. Samozřejmě pracujeme s programatikou a celkově jsme rozšířili počet zdrojů, které nám generují příjmy. Tím se nám daří zvyšovat tržby. Společně s mým novým společníkem Petrem Jiřičkou k nám přišli i klienti, kteří s ním dělali dlouhodobě. To nám také pomohlo.

Je internetová displayová reklama stále největším zdrojem ve struktuře vašich tržeb?

Ano, pořád je. Narůstají advertorialy, PR texty, ale z hlediska objemu je display stále dominantní.

A stačí vám příjmy pokrývat náklady?

Střídáme roky investiční, které jsou většinou ztrátové, a roky ziskové. Například v roce 2018 jsme byli ve ztrátě, loni jsme skončili v zisku několika milionů korun. Letošní lednová čísla tržeb z inzerce ukazují dobrý směr. Nechci to zakřiknout, ale myslím si, že budeme letos směřovat k dalšímu ziskovému roku.

Regionální obchodní týmy jsou hlavními nositeli peněz v regionech.

Libor Matoušek

Před čtyřmi lety jsme se také bavili o tom, že experimentujete s tištěným vydáním Drbny. Rozšíříte se i do tisku?

Osobně mám papír rád, ale papírové vydání je na výrobu velmi drahé. Rozhodli jsme se dělat printová vydání jen jako podporu onlinu. Vydáváme ho tedy nepravidelně, orientačně jednou ročně, a nespoléháme na něj jako na stabilní zdroj tržeb. Hlavním cílem je podpora naší internetové značky. Ukázalo se, že je pro to příhodnější distribuovat tištěné vydání Drbny spíš než letáky.

Co se stane poté, až všechny regiony v České republice pokryjete? Co je tím cílem? Být primárním zdrojem regionálních zpráv nebo vytlačit regionální Deník?

Nyní jsme stále na cestě pokrytí jednotlivých regionů České republiky. Ta cesta je náročná na čas, peníze a spotřebovává spoustu energie. Proto je poněkud předčasné přemýšlet, co by se stalo poté. Nicméně mám naprosto jasnou představu o tom, co by se dělo v okamžiku, kdyby se nám mapu České republiky podařilo zaplnit a s dovolením bych si ji zatím ponechal pro sebe. Deník nyní vnímáme jako našeho přirozeného konkurenta v online mutaci regionálního zpravodajství. Jestli je vytlačujeme, tak to nedokážu posoudit. V regionech, kde jsme delší dobu, se nám před ně podařilo dostat. Některé regiony zatím nemáme obsazeny, takže jim nemůžeme konkurovat. Je to tedy poměrně těžká otázka, ale jsem rád, že nás berou jako přirozeného soupeře.

Kdyby se na vás obrátil někdo z konkurentů v místech, kde nejste, nebo některý z velkých vydavatelů, že chce s vámi spolupracovat, byli byste k tomu svolní?

Jsme pragmatici. Pokud bychom byli požádáni některým regionálním hráčem, zda se nespojit v nějakém projektu, tak o tom můžeme uvažovat. Pro mě je ale nejdůležitější firemní kultura a je otázkou, jestli by střet různých firemních kultur nebyl problém. Dopředu ale nechci nic vylučovat. Myslím si, že v Ústeckém kraji by to logiku dávalo. Je tam menší vydavatel, který je celkem šikovný. Z druhé strany, pokud by regionální Deník projevil zájem, rádi se s nimi potkáme. Museli bychom ale zvážit, jaký užitek by z takového spojení plynul pro nás.

Nedávno se také objevila studie, podle které počet regionálních médií klesá. Vy ale jdete proti tomuto trendu. Jak vnímáte situaci na poli regionální žurnalistiky?

Musím říct, že s některými tezemi, které z výzkumu vyplynuly a také z interpretace v pořadu Newsroom na ČT24, nesouhlasím. Ano, některá radniční a tištěná regionální periodika mizí, na druhou stranu nám se daří lákat čtenáře a rozšiřovat se. Je tedy otázka, proč lokálních médií není víc. Další teze byla, že regionální média jsou často placená z peněz radnic či krajů, což považuji za paušalizaci. Když se podívám na objem peněz, které dostáváme z „vládních“ zdrojů, tak jsou to jednotky procent našich celkových příjmů. Objevil se k tomu komentář, že tím mizí konfrontační žurnalistika. Osobně mě to rozčiluje, protože náš důvod vzniku byl přesně opačný. Pokud přijmeme nějakou inzerci od města, tak se týká většinou toho, že spouští např. informační kampaň na modré zóny, ale to nemá nic do činění s tím, že by si kupovali nějaký náš názor. Naším cílem je naopak regionální politiky konfrontovat.