Hlavní obsah

Estébáci nás doprovodili až na nádraží, popsal disident soudu nucenou emigraci

Právo, Jakub Kotalík

V úterý - shodou okolností 72 let od komunistického státního převratu a 70 let od smrti estébáky umučeného faráře Josefa Toufara - zazněla u soudu svědectví, jak někdejší režim šikanoval své odpůrce a svobodomyslné občany. Obžalobě čelí pět příslušníků Státní bezpečnosti (StB) za to, že během akce známé jako Asanace šikanovali disidenty.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto.

Článek

Svá poslední léta v tehdejším Československu popsal jeden z poškozených chartistů Jiří Chmel. V 70. letech se účastnil akcí undergroundu a podepsal Chartu 77. Kvůli tomu skončil ve vězení, které opustil až v roce 1980. Po návratu z vězení si vzal dceru herečky Štěpánky Haničincové. Režim se pak zaměřil i na jeho širší rodinu včetně jeho tchyně i tchána Jana Přeučila. Příbuzní byli odposloucháváni a nemohli vystupovat na televizních obrazovkách.

Policie po 30 letech obvinila tři bývalé příslušníky StB kvůli výhrůžkám lékaři

Domácí

„Nikdy jsem nebyl vystaven fyzickému týrání. Tlak spočíval v tom, že do toho zatáhli moji rodinu,“ vyprávěl u Obvodního soudu pro Prahu 1 chartista. Kvůli aktivitě StB také nemohl sehnat práci. „Nedostal jsem místo ani v kotelně, takže mi hrozil paragraf za příživnictví,“ vzpomínal Jiří Chmel.

Vězení, nebo Vídeň

Estébáci jej mezitím několikrát „sebrali“ a při několikahodinových výsleších hrozili i přísnějším paragrafem za podvracení republiky. Státní bezpečnosti se nakonec povedlo jej vyštvat ze země, což byl cíl Asanace. V roce 1982 odjel s manželkou a dvěma malými dětmi do Vídně. Na nádraží se s nimi loučili přátelé a rodina a „doprovodili“ je také dva estébáci. Vynucená emigrace nebyla podle Chmela žádná „pohodička“.

„Přijedete se dvěma malými dětmi, synovi tehdy bylo sedm měsíců, do cizí země a musíte začít nanovo,“ popsal. Z Rakouska mu komunisté nedovolili ani přijet na pohřeb otce.

Podal prst ďáblu. Příběh mladého herce, jenž se v 50. letech zapletl s StB

Film

Podobně vzpomínal na represi komunistických orgánů někdejší zpěvák skupiny Extempore Jaroslav Neduha. Chartu sice nepodepsal, režim mu přesto zakázal hrát. „Řekli mi, že o tom, kdo smí za peníze hrát a kdo ne, rozhodují kvalifikovanější soudruzi,“ uvedl muzikant.

Represivní složky mu například ztrpčovaly život výslechy v časných ranních hodinách. „Nátlak vyvrcholil v roce 1982. Vytáhli na mě, že jsem měl styk s nezletilými dívkami, což byla sprostá lež. Dali mi na výběr několik let vězení, nebo Vídeň a nikdy zpátky,“ řekl Neduha.

Tváře estébáků si nepamatují

Ani jeden ze svědků ale soudu nedokázal najisto říct, zda je před čtyřiceti lety vyslýchali a tlačili na ně právě obžalovaní Zbyněk Dudek, Karel Hájek, Rudolf Peltan, Jaroslav Maryško či Jiří Šimák. „Ty věci jsem se snažil vytlačit z paměti,“ řekl k tomu Chmel.

Pro obžalobu tedy bude složité dokázat, že za šikanou a nátlakem stáli konkrétní estébáci. Obžalovaní totiž vinu svorně odmítají. „Nic takového jsem nedělal, nemohl a nesměl dělat,“ uvedl Dudek při předchozím lednovém jednání soudu. Dudek byl spolu s Šimákem v souvislosti s Asanací již v minulosti odsouzen za týrání jiných disidentů k nepodmíněnému trestu v délce tři a půl roku.

Osvobození příslušníka StB platí, chartistky nešikanoval. Žalobce vzal odvolání zpět

Krimi

Pětici hrozí v případě prokázání viny za zneužití pravomoci úřední osoby až desetileté tresty vězení. Pomoct usvědčit bývalé příslušníky StB by mohli další svědci, které soud předvolal na příští jednání. Mezi nimi figuruje i Vratislav Brabenec, člen hudební skupiny The Plastic People of The Universe.

Reklama

Výběr článků

Načítám