Za celý podzim Karvinští doma ani jedno z deseti utkání nevyhráli. Nyní obě zvládli. „Věděli jsme, že nás na začátku čekají dva extrémně náročné domácí zápasy, že je potřebujeme zvládnout a získat šest bodů po té podzimní sérii, kdy jsme na svém stadionu nezvítězili,“ řekl karvinský kapitán Marek Janečka.
Takže jste vyrazili za záchranou?
Úvod jsme zvládli, ale říkám: Kroťme všichni emoce. Hráči, fanoušci, funkcionáři. Před námi je nesmírně těžká cesta a bude to ještě velmi zajímavé a náročné.
Co se přes zimu změnilo, že váš tým působí mnohem jistěji, uspořádaněji a dává i góly?
Během přípravy to vypadalo, a všichni to i říkali, že se nezměnilo nic, že hrajeme fotbal, který nás v ofenzivě nebaví, že nedáváme góly. Ale liga je liga. V přípravě je minimální tlak. Jiná je tréninková zátěž. Ta se s blížící se ligou snižuje a hlavně začne pracovat hlava. Jsem moc rád, že jsme úvodní dvojzápas zvládli, ale nemáme vyhráno. Pořád jsme na barážové příčce.
Před sebou však máte přijatelné protivníky – v neděli hrajete v Praze s Bohemians 1905 a týden nato hostíte Příbram. Navíc na Zlín ztrácíte už jen dva body a na Teplice čtyři...
Až budeme před nimi a bude konec ligy, tak vám povím, že jsme spokojení. Momentálně určitě ne.
Jak se vám líbí spolupráce útočné trojice Taiwo, Lingr a Ba Loua, která se postarala o tři z pěti gólů?
Momentálně hrajeme bez klasického útočníka, protože Linži (Lingr) jím není. Teď však na tom postu hrává a zatím nám to vychází. Soupeři ho ale příště mohou pokrýt, takže pak zřejmě něco změníme. Linži je sice malý, ale nepříjemný. Hlavně jsme rádi, že máme dostatek hráčů, a věřím, že na každého přijde řada, protože ne vždy budeme moci hrát stylem jako dosud.
K výhře nad Teplicemi 3:0 jste přispěl i gólem. V lize jste ho dal po dvou letech. Ulevilo se vám?
Nejsem žádný střelec. Na gólech si celou svou kariéru vůbec nezakládám. Kdyby ano, tak bych možná hrál třetí ligu. Ale je jasné, že každý gól potěší. Nedělám z toho vědu. Teď možná budu na další trefu čekat znovu dva roky... Ale nevím, jestli v té době ještě budu profesionální hráč.
Jste známý tím, že vám nedělá problém hrát na všech možných postech. Proti Zlínu jste hrál stopera, proti Teplicím jste se vrátil do zálohy. Bylo to pro vás lepší?
Ty otázky poslouchám pořád. Už jsem i slyšel, že bych možná ani neměl hrávat. Ty, kdo to říkají, bych chtěl dát do klidu – mám sebereflexi a velmi dobře vím, že když na to mít nebudu, sám přijdu a řeknu, že končím. Jinak kde budu hrát, rozhoduje trenér. Mně je to jedno.
Ale přece jen jste svou zarputilostí a bojovností týmu platnější v záloze, ne?
Platnější... Trenér rozhodl, že první zápas budu uprostřed obrany. Moc možností ale nebylo, protože Miňo (Milan Rundić) se zranil. Tudíž jsem šel na stopera. Před Teplicemi se Miňo vrátil, takže jsem byl v záloze. Ale říkal jsem i trenérovi, že se klidně posadím na tribunu anebo na lavičku, pokud to přinese body a Karviná se zachrání. To budu spokojený.
