Petr Císařovský si zvolil těžkou sochařskou specializaci – kovanou a tepanou, převážně železnou plastiku.

Sochař v tom případě nemůže být dobrým sochařem, není-li zároveň kovářem, a to jednak mistrem svého řemesla a za druhém něčím jako mytologickou osobou, která kdysi v mýtickém pradávnu kula celý svět. Chce to fortel, ale také intimní, osobní vztah k materiálu a způsobům jeho zpracování v ohni. V jistém smyslu se lidská, a především umělecká představivost bez ohně neobejde. Každá z plastik, které vycházejí ze sochařovy dílny – kovárny, nese stopy prvotního zrodu světa. Ten se zde rodí díky magii umělecké představivosti, která hledá a nalézá významy lidského bytí ve světě. Důležitou složkou sochařovy práce je skladba, konstrukce. Právě v ryze originálním spojení fantazijní imaginace se symbolickým významem samotné stavby plastiky spočívá podstata soch Petra Císařovského a jejich význam v moderním světovém sochařství.