29.3.2024 | Svátek má Taťána


VĚDA: Fakta o nemoci COVID-19

28.2.2020

Nechť vládci, mohou-li, odvrátí od hranic proniknutí smrtelných nákaz

Před několika lety vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) seznam patogenů, které, jak uvedla, vyžadují naléhavou pozornost vědců. Všechny byly viry, proti žádnému z nich nebyla léčba ani vakcína a všechny měly potenciál vyvolat pandemie, které by usmrtily tisíce lidí. Pak Světová zdravotnická organizace přidala ještě „Nemoc X“. Je tou nemocí COVID-19? 

 Které patogeny splňovaly v minulostí kritéria WHO? Prvním byl mor. Do Evropy přišel z Číny, kde byl o 2600 let dříve, než zasáhl Evropu. Potvrdily se tak dlouhodobé domněnky. Nemoc se rozšířila na „Starý kontinent“ po Hedvábné stezce. Morová bakterie Yersinia pestis v průběhu času prodělala četné mutace, které jí umožnily přizpůsobovat se vždy v dané zeměpisné oblasti. Vyplývá to z poslední studie, na níž se podíleli vědci z Číny, Francie, Německa, Madagaskaru a Spojených států.

Morové rány mívaly děsivý dopad. Protože se mor podezřele vyhýbal židovským ghettům, Židé byli obviňováni, že křesťanům otravují studny. Nenávist přerostla v pogromy, při nichž zemřely tisíce nevinných lidí. Nikdo si přitom neuvědomil, že židovská ghetta byla moru ušetřena díky své izolaci od okolního světa a díky lepším hygienickým návykům. Je to v souladu s dnešním pojímáním veřejného zdravotnictví, které riziko výskytu kterékoliv infekce hodnotí podle biologických, kulturních, demografických, ekonomických a environmentálních podmínek dané populace. 

Tato metoda studia se nazývá Eco Health. Díky nástupu nových diagnostických postupů roste počet infekcí vyskytujících se časově i lokálně u zvířat i u člověka a ustanovil se nový termín One Health. Tento přístup studuje paralelně přítomnost původce nákazy v lidské i zvířecí populaci. 

Mor je přítomen i v současnosti, byť už jen v několika izolovaných oblastech Asie, Afriky a Ameriky, především u hlodavců. Nemůžeme vyloučit, že dojde k mutaci bakterie Yersinia pestis a mor se začne znovu vracet.

V letech 2002-2003 se naplnilo varováni WHO a objevil se virus, proti němuž neexistovala léčba či vakcína a měl potenciál vyvolat pandemii. Jeho jméno je SARS (těžký akutní respirační syndrom, Severe Acute Respiratory Syndrome). Prvním pacientem byl 47letý Američan dlouhodobě žijící v Asii a 26. února 2003 cestoval ze Šanghaje do Hanoje. Po příletu byl ihned hospitalizován s akutním respiračním onemocněním a po několika dnech převezen do nemocnice v Hongkongu, kde 13. března 2003 zemřel. V hanojské nemocnici následně onemocnělo více než 20 zdravotníků a další zdravotničtí pracovníci onemocněli v Hongkongu, a to i ti, kteří nebyli v přímém styku s uvedeným pacientem.

Průběh onemocnění byl u mnoha pacientů velmi těžký a vyžadoval umělou plicní ventilaci. Začaly být evidovány četné nové případy v Hongkongu, Singapuru i jinde, mimo původní ohniska. Dodnes WHO eviduje 8046 nemocných a 682 zemřelých (stav k 22. 5. 2003). Asi 2/3 případů jsou z Číny a množství případů je hlášeno z Hongkongu, méně ze Singapuru, Kanady a odjinud. Za původce byly postupně podezírány Mycoplasma pneumoniae, chřipka B, lidský metapneumovirus (virus z čeledi Paramyxoviridae). Dne 16. dubna 2003 byl ohlášen definitivní průkaz původce - zástupce čeledi Coronaviridae.

Deset let po vypuknutí viru SARS se v roce 2012 objevil koronavirus MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus) jako jedna z forem koronavirů. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat (egyptský netopýr, velbloud), tedy tzv. zoonózu, a také vzájemně mezi lidmi. Způsobuje závažné onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně menší úmrtnost (mortalita je demografický ukazatel udávající podíl infikovaných zemřelých na určitou diagnózu za určité období), šíří se výrazně pomaleji, ale s větší smrtností (morbidita udává v % poměr počtu úmrtí na danou chorobu k počtu všech nemocných touto nemocí postižených) i postiženými osobami. 

Virus MERS byl poprvé zjištěn u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar); později se objevila i další ohniska (Jordánsko). Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob, do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan. Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu. Saúdská Arábie nejdříve oznámila, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů, nedlouho poté upřesnila, že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí. 

I když je MERS nejnebezpečnější ze všech zmíněných virů, podle Centra pro výzkum infekčních onemocnění nemá tento virus zřejmě potenciál způsobit pandemii. Koronavirus COVID-19. Nový typ koronaviru, který dostal označení COVID-19 (z anglického Coronavirus disease 2019), vědci zaznamenali v Číně na začátku roku 2020, ale šířit se začal už v závěru roku 2019. Jde o sedmý typ z této skupiny virů, který je přenosný na člověka. Nově vzniklý koronavirus COVID-19 rychle získal většinu charakteristických rysů Nemoci X. Virus se objevil v jedenáctimilionovém čínském městě Wu-chan, odkud se začal šířit. Čína označovala za zdroj nákazy nejdříve hady, později netopýry a luskouny. Viry jsou přítomné ve slinách, výkalech a moči netopýrů. Chránění luskouni se loví pro maso, které se v zemích jako Čína považuje za delikatesu.

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka a specifikem je, že infikovaná osoba vylučuje virus už předtím, než onemocní, v takzvané prepatentní době. První příznaky se objevují pátý den po infekci; hospitalizace je nutná kolem sedmého dne. K nákaze může dojít na trzích, kde se prodávají živá zvířata, ale u 14 z 41 pacientů nakažených během prosince 2019 se neprokázala žádná spojitost s wu-chanským trhem. Ze všech pacientů, kteří byli ošetřování v prosinci, byl na trhu pouze jeden. 

Na internetu se objevily zprávy, že v laboratoři ve virologickém institutu ve Wu-chanu pracují vědci se vzorky viru, který byl izolován od netopýrů v roce 2013 v jeskyni v provincii Jün-nan, a jeho genetická informace se v 96,2 % shoduje s toutéž u viru SARS-CoV-2. Jinými slovy, je téměř totožná. 

Václav Vlk st. v internetovém deníku Neviditelný pes vypočítává, co mají všechny epidemie společné: 1. Výchozí zemí byly až do středověku (s výjimkou syfilis) východní, lidsky početné státy Asie, zejména Čína. 2. Při vypuknutí epidemie už od starověku jde vždy o dobu, kdy se po světě pohybují skupiny lidí, kteří nedodržují čistotu a hygienu, například mongolští vojáci, lodníci na starých korábech, nekontrolované nebo nekontrolovatelné skupiny migrantů a obchodníků, dnes i turistů, 4. V původní i cílové zemi musí být dostatek obyvatel, aby mohli nákazu šířit, resp. přenášet.

Jak malou, až téměř žádnou pozornost věnujeme zkušenostem lidí, kteří díky svému rozhledu a poklidné době přišli na neoddiskutovatelné pravdy. Jedním z nich je J. P. Frank (1745- 1821), německý lékař, pokládaný za zakladatele veřejného zdravotnictví a zdravotních služeb. Ten už před více jak 200 lety vyřkl moudrou větu: „Nechť vládci, mohou-li, odvrátí od hranic proniknutí smrtelných nákaz.“ Frank zde mluví o prevenci, o ochraně obyvatel vlastní země. To, co se dnes děje kolem COVID-19, je hašení dnes už celosvětového požáru. Narychlo se zavírají hranice, za nimiž už může bobtnat infekce bez klinických příznaků, ale už vylučující virus, dokonce močí. 

 V Československu byly doby, kdy vláda „odvracela nákazy od hraníc“. Osobně jsem se na tom podílel. V letech 1982 až 1989 jsem v Parazitologickém ústavu tehdejší Československé akademie věd vedl oddělení, které z pověření Ministerstva zdravotnictví ČSR mělo odvrátit proniknutí parazitárních nákaz do Čech. Povinně byl vyšetřen každý cizinec po překročení hranic, bez ohledu na jeho zdravotní stav. Tato strategie se nazývá Aktivní vyhledáváni infekce. Za 7 let jsme vyšetřili 5511 cizinců ze všech kontinentů, většinou studentů, kteří absolvovali roční jazykovou přípravu před nástupem na vysoké školy. Klinicky závažnější infekce byly hospitalizovány v krajské nemocnici v Českých Budějovicích. 

Za celých 7 let jsme nezaznamenali přenos infekcí od cizinců na personál jazykových škol nebo mezi studenty v dané škole. Nabyté zkušenosti jsme následně uplatnili při výzkumných projektech v Kambodži, Laosu, Jemenu, Portoriku a Kanadě. 

Dnes se do registrace importovaných parazitů dostanou nákazy jenom těch cizinců, kteří vyhledali zdravotnické zařízení pro nějaké zdravotní potíže. Zde mluvíme o Pasivní detekci infekce. Mimo kontrolu se tak mohou dostat jedinci infikovaní parazity s dlouhodobým poškozováním zdraví, končícím smrtí. 

Jeden příklad za mnohé. Polští Židé utíkali před Hitlerem a po krátkém pobytu v Africe se usadili v Austrálii. V Africe se infikovali červem Krevničkou močovou abezklinických příznaků urogenitálního traktu migrovali do Austrálie. Onemocnění močového traktu se u nich projevilo až po dlouhodobém pobytu v Austrálii. Protože Krevnička močová se v Austrálii nevyskytuje, nikdo s ní v diferenciální diagnostice nepočítal a příčina smrtí se prokázala až při pitvě. Podobné zkušeností jsme měli s infekcí afrických studentů Krevničkou střevní. Parazita jsme lékem usmrtili, ale patologické změny na játrech a tlustém střevě přetrvávaly dva až tři roky. Díky opakovaným vyšetřením se patologické změny na postižených orgánech vyléčily.

Červený kříž a Červený půlměsíc, UNICEF a WHO připravují globální plán na prevenci psychického selhání lidí s COVID-19 infekcí. Takto postižení lidé se cítí diskriminovaní, oddalují návštěvu lékaře, přijímají osud nemocného člověka. Takový postoj jenom prohlubuje příznaky nemoci a snižuje možnost přechodu do stadia bez klinických příznaků. Proto by vlivní veřejní lídři a celebrity měli šířit skutečná fakta o nemoci, šířit ve veřejném prostoru fakta založená na důkazech a předejit tím šíření poplašných zpráv. Takto vedená veřejná diskuze je klíčem k šíření pozitivního myšlení a empatie.