Vysrážené soli (tzv. kotelní kámen) mohou způsobit řadu problémů – např. ucpávat potrubí nebo pokrývat ohřevné prvky různých spotřebičů, čímž komplikují přenos tepla –, je vhodné (zvláště před zahříváním) vodu některých iontů zbavit – tedy vápníku a hořčíku.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Ve studené vodě nasycené oxidem uhličitým jsou totiž vápenaté ionty poměrně dobře rozpustné (formálně se jedná o hydrogenuhličitan vápenatý, Ca(HCO3)2), ohřevem ale dojde k vyvaření oxidu uhličitého a díky jeho snížené koncentraci se vysráží CaCO3. Z tohoto důvodu se voda občas změkčuje přidáním sody – předem dojde k vysrážení uhličitanu vápenatého (ten buď sedimentuje, nebo zůstává jemně dispergovaný) a změkčená voda pak při zahřívání již kotelní kámen netvoří.
Použití octa funguje obráceně – ocet rozpouští již vyloučený kotelní kámen (např. při vyvaření rychlovarné konvice s várkou zředěného octa se vnitřek konvice významně vyčistí, funguje však pouze pro uhličitanový kotelní kámen, sírany se nerozpouští). Nicméně v některých spotřebičích (hlavně u myček nádobí) je přiváděná voda změkčována průchodem přes sloupec iontoměniče, který obsahuje ionty Na+ a Cl-. V iontoměniči se vápenaté ionty vychytají, a po mycím cyklu se pak ionex zregeneruje studeným roztokem NaCl (proto je nutné do většiny myček přidávat do patřičného zásobníku pevný NaCl).
