Infarkt se nehlásí jen bolestí na hrudi. Může vám být špatně od žaludku

V prvních třech hodinách akutního infarktu odumírá až šedesát procent srdečního svalu, proto je třeba reagovat co nejrychleji. A v případě mozkové mrtvice jde dokonce o minuty!

Pokud jde o úmrtí na nemoci oběhové soustavy, jsou statistiky neúprosné. V České republice zemře ročně zhruba padesát tisíc lidí na choroby srdce a cév, nejčastěji pak na srdeční infarkt. Ovšem v zemích, kde se aktivně a systematicky provádí primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění mnohem nižší. Jak se dají rozpoznat symptomy blížícího se infarktu? Dokážete rozeznat, že se to týká zrovna vás?

Infarkt může postihnout kohokoliv

Je jasné, že jen málokdo přemýšlí dopředu, že by snad mohl příští týden dostat infarkt. Nicméně je rozhodně dobré vědět, které příznaky vás na něj mohou upozornit a varovat vás. Někdy totiž infarkt postihne i toho, kdo nikdy žádné potíže se srdcem či oběhovým systémem neměl. 

Pan Jaroslav byl například celý život velmi aktivní a vedl až hektický život, ovšem když mu bylo šedesát šest let, z ničeho nic přišly zdravotní komplikace a hospitalizovali ho s akutním infarktem myokardu. Předtím neměl žádné potíže, příznaky začaly bolestí rukou, od prstů směrem k rameni a bolest se stupňovala. 

Po příjezdu záchranky ho odvezli na kardiologickou kliniku v Brně, kde ho operovali a aplikovali mu stent pro zprůchodnění tepny. Po čtyřech dnech šel domů. Zásadní pro jeho další zdravotní stav byla změna životního stylu a důsledné dodržování léčby. 

Začal žít klidněji, více se staral sám o sebe, změnil i jídelníček a začal se více hýbat. I po infarktu lyžuje, jezdí na kole nebo se toulá s batohem na zádech po kopcích.

Nejčastější příznaky infarktu

Chcete-li následky infarktu zvládnout co nejlépe, je dobré znát příznaky, které ho signalizují, a okamžitě odjet do nemocnice nebo si zavolat záchranku. 

Manželství prospívá Nejnovější studie, které zveřejnil časopis Heart, naznačují, že manželský stav může ochránit před rozvojem srdečních onemocnění, mrtvicí či infarktem.  Souhrnná analýza údajů ukázala, že ženy, které nebyly nikdy vdané, rozvedené, ovdovělé, byly vystaveny zvýšenému riziku vzniku infarktu (o 42 %) a mrtvice (až o 16 %). Zvýšené bylo i riziko úmrtí na následky těchto onemocnění - u srdce o 42 %, u mozkové příhody o 55 %!  Zajímavé byly i výsledky, které se zaměřily na následky rozvodu. Ten byl spojen s 35procentním rizikem, že rozvedení lidé onemocní se srdcem, ovdovělé osoby měly o 16 procent vyšší pravděpodobnost, že je postihne mozková mrtvice.

Typickými příznaky jsou bolest za hrudní kostí, leckdy i svírání a tlak. Tyto příznaky se šíří do krku, mandlí, případně do levé horní části ruky. Typické je, že bolest vznikne náhle a trvá nepřerušovaně pět, deset i více minut. 

Nemocný se může potit, být dušný, mívá pocit nedostatku vzduchu. Jsou ale i lidé, u nichž infarktová bolest vypadá jinak, a dokonce se může stát, že infarkt proběhne bez jakýchkoli příznaků - odhaduje se, že takto nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda.

Nevolnost i pálení žáhy

Symptomy srdečního infarktu se mohou lišit zvláště u žen. Je tedy velmi časté, že ženy infarktovým příznakům nevěnují pozornost, protože je zaměňují s jinými příznaky. Spousta z nich například při infarktu necítí typickou bolest na hrudi, ovšem objevují se jiné projevy. Jsou to například tyto:

Nevolnost a zvracení: Tyto příznaky pociťuje až 80 procent žen, nebezpečné jsou hlavně proto, že jen málokterou ženu napadne, že jde o infarkt, v domnění, že jde „jen“ o střevní virózu. Dost často si také tento příznak pletou s pálením žáhy.

Pocit nepohodlí: Ne každý pocit nepohodlí musí signalizovat infarkt, ovšem spousta žen uvádí, že před infarktem cítily pocit tíhy, nepohodlí či tlaku na hrudi. Tento pocit se může objevovat i několik týdnů, takže opět hrozí, že ho ženy zamění za projev trávicích obtíží.

Bolesti čelisti či dušnost a kašel: Je běžné, že při infarktu vystřeluje bolest do levé paže, ale může i bolet čelistní kloub. Nervy připojené k čelisti totiž přiléhají k srdci. Pokud je bolest pravidelná, jde asi o bolest zubů, pokud je ale bolest náhlá nebo se zhoršuje při námaze, zřejmě souvisí se srdcem. V případě dušnosti může jít o stres, ale když se přidají bolesti v zádech či chvění, jde spíše o infarkt. I dlouho přetrvávající kašel signalizuje srdeční problémy.

Závratě a extrémní únava: Jestli se vám motá hlava, nemusí to samozřejmě znamenat, že máte infarkt, může jít o nízký nebo vysoký krevní tlak. Pokud se ale k závratím přidá i dušnost a pocení, může to být infarkt. Při něm se někdy objevuje i extrémní únava, kdy se musí člověk neustále zastavovat, aby se nadechl.

Jak poznáte mrtvici?

Mozková příhoda neboli mrtvice představuje v České republice druhou nejčastější příčinu úmrtí. Potenciální hrozbu ale můžete včas rozpoznat. Nejúčinnějším bojovníkem s mrtvicí a jejími následky je totiž čas. 

Vysoký tlak nepodceňujte, i když nic necítíte. U infarktu jde o minuty

Varovné příznaky mrtvice není radno podceňovat, pokud se objeví náhle. Cévní mozková příhoda je akutní stav charakterizovaný poškozením mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu. Zhruba 80 procent všech příhod je ischemických, což znamená, že vznikají ucpáním mozkové cévy sraženinou. 

Dalším typem je krvácivá cévní mozková příhoda, která vzniká důsledkem porušení stěny mozkové cévy. Obecně lze říct, že při mozkové mrtvici se vyskytují následující příznaky: neschopnost chůze, povislý koutek úst, problémy s řečí a porozuměním, neschopnost zdvihnout obě ruce nad hlavu či náhlá úporná bolest hlavy, porucha zraku či zvracení. 

Pokud zaregistrujete jeden či více z těchto varovných signálů u někoho ze svých blízkých, neodkladně volejte záchrannou službu. Bohužel, na rozdíl od srdečního infarktu, kdy „stačí“ postiženého dopravit do nemocnice do několika hodin, u mozkové příhody jde skutečně o minuty. Čím dřív, tím lépe a tím taky větší šance, že to postižený přežije bez větších následků.

Rychlá zkouška

Existuje jednoduchý test, podle kterého můžete případnou mozkovou mrtvici odhalit. Tento FAST test je celkem jednoduchý a stačí si zapamatovat následující. FAST test hodnotí orientačně příznaky cévní mozkové příhody a v podstatě jde o složení čtyř anglických slov - FACE (pokles ústního koutku může signalizovat obrnu lícního nervu nebo vytékající sliny), ARM (hodnotí se hybnost paže, kdy dochází k ochrnutí horní končetiny, postižený nedokáže udržet předmět), SPEECH (hodnotí se porucha řeči, jestli pacient může mluvit a jestli rozumí řeči), TIME (čas, tedy co nejrychlejší transport do nemocnice).

Pomoc na síti Pod záštitou České kardiologické společnosti vznikly nové webové stránky, které jsou určeny pacientům, jejich blízkým i široké veřejnosti. Věnují se příčinám infarktu, radí, jak poznat infarkt myokardu, jak postupovat v případě ataku nemoci a jak poskytnout první pomoc.

Podle docentky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze je terapeutický zásah v případě, že na test postižený reaguje pozitivně, nutný co nejdříve. A jak test vypadá v reálu?

Požádejte dotyčného, aby se usmál a ukázal vám zuby. Pokud má mozkovou mrtvici, bude mít povislý jeden koutek. Když se usměje, ústní koutky nebudou symetrické. Požádejte ho, aby natáhl obě ruce před sebe a otočil je dlaněmi dolů. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesne.

Poproste ho, aby vám řekl nějakou jednoduchou větu, člověk s mrtvicí toho nebude schopen a slova bude komolit, nebude dobře artikulovat nebo vůbec nepochopí, co po něm chcete. 

Článek vyšel v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.