Úvod  >  Písecké postřehy  > 

Zařízení pro podmínečně propuštěné vězně v Písku bude. Je rozhodnuto

Na nezájem Písečáků si téma určitě stěžovat nemůže.

Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková podotkla, že organizace v Písku působí 20 let a pracuje jak s pachateli trestných činů, tak s obětmi. „Návrat na svobodu neznamená začátek druhého trestu, ale někdy vás neumí systém přijmout. Víme, co děláme, nepřicházíme s novinkou, ale s osvědčeným programem. Podpora po odchodu z vězení je pro odsouzené velmi důležitá. Celkem 65 procent lidí, kteří jsou podmínečně propuštěni, známe a pracujeme s nimi," řekla ředitelka.

Zmínila statistiku, podle které kriminalita klesá. „Násilná kriminalita tvoří šest procent, 86 procent trestů je vykonáváno na svobodě. Neklesají ale počty lidí ve vězení a to je problém systému," popsala Matoušková.

Zaměřila se pak i a média, která podle ní ráda informují o násilnostech a kriminálních případech a trest pak automaticky spojují s vězením. „Přitom se většina odsouzených pohybuje na svobodě. V České republice je ve vězení podle statistik 209 lidí na 100 tisíc obyvatel," uvedla ředitelka. Podle tohoto přepočtu patří Česká republika spíš ke státům, jako Ázerbájdžán, Litva nebo Moldavsko. „Ráda bych směřovala ke skandinávským zemím, které používají účinnější způsoby trestání. V Norsku je jen 65 vězňů na 100 tisíc obyvatel," uvedla Matoušková.

Písecký záměr

Den jednoho člověka ve věznici stojí stát 1200 korun. Probační dům by měl tyto náklady snížit asi na polovinu, ale ambice řešit problematiku vězeňství v tuto chvíli nemá. V Písku půjde o pilotní republikový projekt s kapacitou pro 16 podmínečně propuštěných, kteří by tu měli být umístěni na půl roku. V domě má pracovat devět zaměstnanců. Projekt bude place z norských fondů a aktuálně Probační a mediační služba plánuje rozjezd tří takových zařízení v České republice.

Náměstek ředitelky Probační a mediační služby Marek Tkáč bude mít celý projekt na starost. Připomněl, že záměr vznikl před několika lety a je zakotven v koncepci vlády z roku 2017. „Podmíněně propuštěni mohou být ti, kdo prokáží vysokou míru motivace k pozitivní změně. Půjde o velmi přísné posuzování, do jaké míry se snažili odčinit to, co spáchali. Kritéria jsou už teď velmi přísně nastavena," prohlásil Tkáč. Propuštění vězni na podmínku podle něj potřebují vedení, podporu, ale i kontrolu, aby plnili závazky a obnovili vztahy. „Řady propuštěných se intenzivně týká téma zadluženosti," tvrdí Tkáč.

Pohled z věznice

V diskuzi vystoupila také ředitelka věznice v Kuřimi Gabriela Slováková. Prohlásila, že slovo vězeň se démonizuje. „Spousta lidí je podmínečně propuštěna a nemá žádných dohled. Počet lidí ve vězení je enormní a určitě by jim prospělo, kdyby byli v zařízení, kde na sobě mohou pracovat. Pokud to nejsou nebezpeční recidivisté, kteří by ohrožovali společnost, není vězení řešením. Většina vězňů chce chodit do práce, dochází na terapie, ale ve finále odchází z vězení ještě víc zadlužena, než do ní vešla, protože neumí řešit své problémy. Ti, co se nesnaží, nedostanou kladné doporučení a soud je podmínečně nepropustí. Velké procento vězňů nemá kam jít, začne se potápět, nemá kde spát a co jíst. Stát na tom má velký podíl, protože nemá do konce dotaženou trestní politiku. Propuštěný vězeň je jako malé dítě, které se začíná všechno učit znova," řekla Gabriela Slováková.

Podle ní je důležité, aby se podmíněně propuštěným podařilo najít práci a vyhnuli se kontaktu s pochybnými dělníky na ubytovnách, u kterých není známá trestní minulost a mají vztah k alkoholu a drogám.

Plné věznice

Místopředseda Okresního soudu v Českých Budějovicích Radek Martínek byl také účastníkem debaty. Ujišťoval veřejnost, že se do zařízení v Písku dostanou jen odsouzení, ze kterých nepůjde strach. „Kapacita českých věznic je 23 tisíc osob. Aktuálně je v nich 21 109 odsouzených. Máme asi 83 procent těch, kterým není uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, protože je celá řada alternativních trestů. My soudci jsme asi ti první, kteří by mohli mít důvodnou obavu o zdraví a životy blízkých. Za soudní praxi mi rukama prošlo 4500 obžalovaných a ani v jednom případě se mi nedostalo osobních výhružek," řekl soudce.

Dodal, že není důvod se obávat zvýšení kriminality. „V tuto chvíli se v Písku pohybuje 40 podmínečně propuštěných, o který lidé ani neví. A všichni jsme v médiích viděli, jak v Ostravě v nemocnici přišel nikdy netrestaný občan a postřílel osm lidí," srovnával soudce Martínek.

Popsal, že podmíněné propuštění na svobodu je mimořádný krok, ke kterému dochází za přesně zákonem stanovených podmínek. „Soudy pečlivě zvažují, zda konkrétní odsouzený je hoden podmíněného propuštění. Odsouzení mají snahu prokázat polepšení, aby dosáhli podmíněnému propuštění. Nezaslouží si ho každý. Dnes máme pouze 40 procent těch, kterým bylo vyhověno. Pokud vyhovíme, v 70 procentech ukládáme probační dohled," vypočítal Martínek.

Názory proti

Autor petice píseckých obyvatel proti vzniku probačního domu Jiří Struk pak odpovědným pokládal otázky, proč byl vybrán zrovna Písek a jestli stát dokáže zaručit, že se tady odsouzení po vypršení trestu neusadí. Petenti s projektem nesouhlasí. Náměstek Tkáč odpověděl, že z nabízených budov splňovala kritéria jen ta v areálu profesionálních hasičů v Písku.

V diskuzi se o slovo přihlásil například i Jiří Černý, který se zástupců Probační a mediační služby ptal, proč vymýšlí probační domy a nejprve nedotáhne do konce institut domácího vězení „Proč se ti lidé do vězení vůbec dostanou a až pak řešíme, co s nimi?" Ředitelka Andrea Matoušková mu odpověděla, že Probační a mediační služba není továrna s výrobní linkou. „Musím se ohradit proti tomu, že nedotahujeme věci do konce. Pracujeme s lidmi a jsme jeden faktor, který ovlivní v jejich chování. Ve vyspělých vězeňských systémech tento prvek probačních domů mají. V České republice tato služba chybí. Náramky jsou jen kontrolní nástroj a nezajistí, aby se člověk choval tak, jak má. Dotáhneme je do konce, neumím si představit, že projekt skončí fiaskem," prohlásila Matoušková.

Ohradila se proti textu petice, kde se píše, že stejný projekt v Ostravě skončil fiaskem. Podle Matouškové byl záměr vypsán na jeden rok a dopředu bylo jasné, že skončí. Ministerstvo ho pak údajně ocenilo a na jeho základě zařadilo probační domy do své koncepce. Andrea Matoušková ale připustila, že ostravský projekt nebyl ideální, protože fungoval v azylovém domě s volnějšími podmínkami, kde se přístup ke dvěma skupinám klientů velmi lišil.

Jediný, kdo si za svůj proslov vysloužil potlesk, byl paradoxně odsouzený vězeň Dalibor, u nějž si organizátoři debaty nepřáli zveřejňovat příjmení a ani trestný čin, za který skončil ve věznici v Kuřimi. Projekt probačního domu chválil. Řekl, že je problém, když vězně opustí rodina. „Za plotem je o vás postaráno. Když vylezete ven, čeká vás nebezpečí a exekuce. Já zatím rodinu mám, ale spousta kluků ji nemá. Nechtěl bych být v situaci některých z nich. Když nemáte systém pomoci, tak co uděláte? Zavoláte kamarádům z party, kvůli které jste se do problémů dostali. Ve vězení nejsou jenom darebáci. Jsme pořád lidé a měli bychom si pomáhat," řekl Dalibor, kterého čeká možné podmínečně propuštění za dva roky.

Slovo z publika si vzala také Jiřina Pospíšilová, která řekla, že větší nebezpečí představují propuštění z vězení, kteří se pohybují například na sídlišti Portyč, a nad kterými není žádná kontrola. Probačního domu by se nebála. Další diskutující Jiří Slaný namítal, že Probační a mediační služba neudělala debatu před schválením projektu záměrně, protože by ji provázely velké emoce. To zarazilo spoustu návštěvníků, kteří nechápali, o čem přišli debatovat, když už je všechno schválené. Podle místostarosty města Petra Hladíka si radnice dala podmínky, jako třeba pořádání veřejných debat, zajištění bezpečnosti, spolupráci s policií a návaznost propuštěných vězňů na pracovní místa. V moci města prý nebylo vizi zarazit. Výhrady kritiků, že nikdo nezajistí odchod propuštěných vězňů z Písku po vypršení trestu, označil za demagogii. „Nezabráníte nikomu, aby se do Písku přistěhoval, nebo si zřídil ubytovnu pro zahraniční dělníky," dodal Hladík.

40: Spoluautor petice proti probačnímu domu Jiří Struk mluví k účastníkům debaty.

71: Přednáškový sál knihovny se před veřejnou diskuzí slušně zaplnil.

22: Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková vysvětluje potřebu zařízení pro podmínečně propuštěné vězně v Písku. Foto -pe-

Autor: Petr Eliáš

Další zprávy z regionu

• Osobní auto srazilo na Táborsku cyklistu. Na místě zemřel

  

  před 8 hodinami
  TÁBORSKO - Tragická nehoda se stala v pátek 26. dubna před půl čtvrtou odpoledne u Roudné na Táborsku. Osobní auto tam srazilo cyklistu.…

  0 komentářů Více info

• V Kovářově zvýší daň z nemovitosti objektům pro rekreaci a brownfieldům

  

  před 12 hodinami
  KOVÁŘOV – „Lidé, kteří tady u nás užívají nemovitosti pro rekreaci a někteří tu v rekreačních objektech žijí i trvale, ačkoliv nejsou…

  1 komentář Více info

• Házenkářky Písku vstupují do bojů o medaile

  

  před 12 hodinami
  PÍSEK - V sobotu 27. dubna začíná play off čtyř nejlepších českých celků v nejvyšší házenkářské soutěži žen. Hráčky Písku vyzvou ze…

  0 komentářů
•