ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Chceme zůstat na Moravě, vzpírala se obec před 60 lety přesunu do Čech

  • 221
Správní reforma před 60 lety přesunula některé moravské obce do Čech, Velké Opatovice z Blanenska si však vymohly, že zůstanou na Moravě. Své místo v Jihomoravském kraji uhájily dodnes.

Hranice Jihomoravského kraje dnes na severu končí kousek za Velkými Opatovicemi, jenže do roku 1960 se rozprostíral tehdejší Brněnský region až na dnešní Pardubicko.

Stát však přistoupil k reformě, která od 11. dubna snížila počet krajů i okresů v tehdejším Československu. Okresů tak rázem bylo ze 180 jen 76, počet krajů klesl v českých zemích ze čtrnácti na osm. 

Redukci oficiálně vedení státu vysvětlovalo efektivitou a lepším nastavením centrálně plánovaného hospodářství. Podle historika Muzea Blanenska Jakuba Pernese však za tím stála snaha komunistů o rozbití někdejšího zemského uspořádání a posílení centralizace moci.

„Stejný záměr měli už při předchozí reformě v roce 1949, dokdy fungovalo zemské zřízení. Poměrně narychlo tehdy vyrobili čtrnáct krajů, ale brzy zjistili, že nefungují. Tak v roce 1960 přistoupili k další změně,“ přibližuje Pernes. 

V roce 1949 se ještě nikdo neodvážil proti změnám ozvat, v roce 1960 už byla ale situace jiná, a tak se ozývala Jihlava nebo Gottwaldov, že nechtějí spadat pod Brno. Jenže když komunisti začali znovu kreslit na papíře, opět přesouvali obce a města i mezi Čechami a Moravou. 

O to, aby se přes noc neocitly v Čechách, bojovaly první čtvrtinu roku 1960 i Velké Opatovice na severu současného blanenského okresu. „Již 29. ledna byla dlouhá diskuse na schůzi KSČ o přiřazení k okresu svitavskému. Všichni funkcionáři strany však chtěli k Blansku a nedali se nikým přemluvit,“ připomíná tehdejší záznamy kronikářka Velkých Opatovic Marie Pospíšilová. 

Pojedeme za prezidentem, vyhrožovali v Opatovicích

Takových schůzí proběhlo více. Například 16. února byla schůze k územním změnám v sokolovně, na kterou dorazila takřka pětistovka místních. Sál byl zaplněný. „Nálada byla bouřlivá, neboť funkcionáři okresního národního výboru mluvili ve svých projevech jako o hotové věci, že Opatovice patří do Svitav,“ cituje Pospíšilová kroniku. 

Atmosféra na schůzi v únoru před šedesáti lety houstla. „Chceme k Blansku! Jestliže nás zaprodáte, pojede naše delegace k prezidentovi. Stížnost je připravena. Jako okrajová obec máme právo se rozhodnout, ke kterému  okresu chceme. Podmínky hospodářské, kulturní, dopravní a jiné svědčí pro kraj Brno,“ pokračuje kronikářka předčítáním ze zápisu o tom, jak se místní komunisti vzpírali svým nadřízeným.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Vysocí funkcionáři na ně byli celkem pochopitelně naštvaní a vynadali jim, i přesto však Opatovičtí nadále trvali na svém, že chtějí náležet k Blansku, tedy na Moravu. Na začátku března nakonec dosáhli svého.

I v současnosti po obnově samosprávy v roce 2000 jsou však patrné relikty komunistických změn. „Sám to zažívám, když jezdím za maminkou do obce Roubanina u Velkých Opatovic. Je tam zatáčka, kterou projedeme do Pardubického kraje a pak hned sjedeme zpět do Jihomoravského,“ popisuje historik blanenského muzea Pernes.

V někdejších moravských okresech Svitavy a Moravská Třebová, jež do roku 1960 fungovaly samostatně a patřily pod Brno, už svou historickou příslušnost k Moravě příliš neřeší. „Bavil jsem se o tom s někým ze Svitav, a ten se bránil, že není z Moravy, ale z Čech. Tehdy při reformě však měli lidé v živé paměti, že Svitavy jsou na Moravě,“ doplňuje Pernes. 

A podobně na to nahlíží i v Moravské Třebové. „Za ty roky už jsme vnímáni jako součást východních Čech, ale moravské prvky tady v komunitě nadále přetrvávají, například v podobě hanáčtiny,“ dodává místostarosta Moravské Třebové Miloš Mička.

Na Žďársku recesisté vytvořili hraniční přechod mezi Čechami a Moravou: