Hranice Jihomoravského kraje dnes na severu končí kousek za Velkými Opatovicemi, jenže do roku 1960 se rozprostíral tehdejší Brněnský region až na dnešní Pardubicko.

Stát však přistoupil k reformě, která od 11. dubna snížila počet krajů i okresů v tehdejším Československu. Okresů tak rázem bylo ze 180 jen 76, počet krajů klesl v českých zemích ze čtrnácti na osm. 

Redukci oficiálně vedení státu vysvětlovalo efektivitou a lepším nastavením centrálně plánovaného hospodářství. Podle historika Muzea Blanenska Jakuba Pernese však za tím stála snaha komunistů o rozbití někdejšího zemského uspořádání a posílení centralizace moci.

„Stejný záměr měli už při předchozí reformě v roce 1949, dokdy fungovalo zemské zřízení. Poměrně narychlo tehdy vyrobili čtrnáct krajů, ale brzy zjistili, že nefungují. Tak v roce 1960 přistoupili k další změně,“ přibližuje Pernes. 

V roce 1949 se ještě nikdo neodvážil proti změnám ozvat, v roce 1960 už byla ale situace jiná, a tak se ozývala Jihlava nebo Gottwaldov, že nechtějí spadat pod Brno. Jenže když komunisti začali znovu kreslit na papíře, opět přesouvali obce a města i mezi Čechami a Moravou. 

O to, aby se přes noc neocitly v Čechách, bojovaly první čtvrtinu roku 1960 i Velké Opatovice na severu současného blanenského okresu. „Již 29. ledna byla dlouhá diskuse na schůzi KSČ o přiřazení k okresu svitavskému. Všichni funkcionáři strany však chtěli k Blansku a nedali se nikým přemluvit,“ připomíná tehdejší záznamy kronikářka Velkých Opatovic Marie Pospíšilová. 

Pojedeme za prezidentem, vyhrožovali v Opatovicích

Takových schůzí proběhlo více. Například 16. února byla schůze k územním změnám v sokolovně, na kterou dorazila takřka pětistovka místních. Sál byl zaplněný. „Nálada byla bouřlivá, neboť funkcionáři okresního národního výboru mluvili ve svých projevech jako o hotové věci, že Opatovice patří do Svitav,“ cituje Pospíšilová kroniku. 

Atmosféra na schůzi v únoru před šedesáti lety houstla. „Chceme k Blansku! Jestliže nás zaprodáte, pojede naše delegace k prezidentovi. Stížnost je připravena. Jako okrajová obec máme právo se rozhodnout, ke kterému  okresu chceme. Podmínky hospodářské, kulturní, dopravní a jiné svědčí pro kraj Brno,“ pokračuje kronikářka předčítáním ze zápisu o tom, jak se místní komunisti vzpírali svým nadřízeným.

Týdeník 5plus2 Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Vysocí funkcionáři na ně byli celkem pochopitelně naštvaní a vynadali jim, i přesto však Opatovičtí nadále trvali na svém, že chtějí náležet k Blansku, tedy na Moravu. Na začátku března nakonec dosáhli svého.

I v současnosti po obnově samosprávy v roce 2000 jsou však patrné relikty komunistických změn. „Sám to zažívám, když jezdím za maminkou do obce Roubanina u Velkých Opatovic. Je tam zatáčka, kterou projedeme do Pardubického kraje a pak hned sjedeme zpět do Jihomoravského,“ popisuje historik blanenského muzea Pernes.

V někdejších moravských okresech Svitavy a Moravská Třebová, jež do roku 1960 fungovaly samostatně a patřily pod Brno, už svou historickou příslušnost k Moravě příliš neřeší. „Bavil jsem se o tom s někým ze Svitav, a ten se bránil, že není z Moravy, ale z Čech. Tehdy při reformě však měli lidé v živé paměti, že Svitavy jsou na Moravě,“ doplňuje Pernes. 

A podobně na to nahlíží i v Moravské Třebové. „Za ty roky už jsme vnímáni jako součást východních Čech, ale moravské prvky tady v komunitě nadále přetrvávají, například v podobě hanáčtiny,“ dodává místostarosta Moravské Třebové Miloš Mička.

Na Žďársku recesisté vytvořili hraniční přechod mezi Čechami a Moravou: