Česká města se potýkají s nedostatkem revmatologů. Někteří pacienti na vyšetření čekají i půl roku
Teplice, Havlíčkův Brod, Mělník. Ve všech těchto městech chybějí revmatologové. Pacienti tak musí dojíždět jinam. Jenže mohou narazit na to, že i vzdálenější lékař má plno. Na první vyšetření tak někteří čekají i půl roku, zjistil Radiožurnál. Ministerstvo zdravotnictví loni v létě slibovalo, že na podzim připraví novou koncepci revmatologie, která by měla situaci řešit. Hotovou ji ale zatím nemá.
„Úplně základní projevy u mě byly otok rukou a brnění rukou. V druhé fázi to bylo neprokrvování končetin – fialovění, bělání – střídání takových reakcí,“ popisuje Radiožurnálu Michaela Linková, jak se u ní začala projevovat nemoc zvaná systémová sklerodermie.
Jde o nevyléčitelnou autoimunitní chorobu, která postihuje mimo jiné i pohybovou soustavu. „Došlo u mě k zánětlivému procesu kloubů, šlach, vazů, takže jsem měla velké problémy s pohybem. Posléze se projevilo postižení plic, až u mě došlo k selhání ledvin,“ říká Linková.
Některá místa v Česku se potýkají s nedostatkem revmatologů. Téma pro Janettu Roubkovou
Včasná diagnostika je přitom u této vzácné nemoci klíčová. Stejně jako u revmatoidní artritidy, u chronického zánětu kloubů, kterým v Česku trpí až 100 tisíc lidí. K odborné péči se ale dostávají těžko, říká předsedkyně spolku Revmaliga Edita Müllerová.
„Třeba v Brně hledají revmatologa, který by je vzal, protože revmatologové tam sice jsou, ale mají plné kapacity. Lidé často daleko a dlouho dojíždějí a hledají revmatology složitě. Těžko se k nim dostávají – i na první vyšetření čekají od jednoho do šesti měsíců,“ vysvětluje.
Dotace od ministerstva
V případě revmatoidní artritidy je přitom potřeba nasadit léčbu do šesti týdnů od prvních příznaků. Podle odborné společnosti problém není v nedostatku revmatologů, ale v jejich rozmístění. „Revmatologů je poměrně dost v nemocničních zařízeních a ve velkých fakultních nemocnicích, ale chybí na některých místech. Protože revmatologická péče většinou spočívá na jednom revmatologovi v okresním městě. Pokud chybí, je to citelný nedostatek,“ upřesňuje předseda Jiří Vencovský.
To platí podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny na Semilsku, Havlíčkobrodsku, Domažlicku, Rakovnicku a Strakonicku. Ministerstvo zdravotnictví chce obor dotovat: mimo jiné i víc přispívat na vzdělávání mladých lékařů formou rezidenčních míst, sdělil náměstek resortu Roman Prymula.
„V tuto chvíli, když vycházíme ze starého modelu, jsme dotovali 10 revmatologů. Celkem je dotujeme 21 miliony korun. V novém modelu to chceme udělat tak, aby tu byla různá stratifikace. Tedy tam, kde bude vyšší nedostatek revmatologů, se je budeme snažit zaplatit mírně lépe,“ vysvětluje.
Revma jako problém stáří? Ne, týká se i malých dětí a nejdříve zasáhne kolena
Číst článek
Resort tak chce nalákat revmatology do oblastí s nízkou dostupností péče. Mělo by to být součástí nové koncepce, stejně jako to, že by se část pacientů od revmatologů mohla přesunout k praktickým lékařům. Šlo by třeba o lidi s artrózou, kterých přibývá i kvůli prodlužování života. „Existují léky, které jim je možné dát a snad trochu zpomalit průběh onemocnění. Kdyby praktici mohli tyto léky předepisovat, ulehčilo by se,“ pokračuje předseda České revmatologické společnosti Jiří Vencovský.
Péče by se měla také podle resortu odstupňovat tak, aby ty nejsložitější případy řešila specializovaná centra v rámci větších nemocnic. Kdy by změny mohly začít fungovat v praxi, není jasné. Koncepce revmatologie, kterou ministerstvo chtělo připravit už loni na podzim, není hotová. S odbornou společností prý totiž pořád jedná o konkrétní podobě.
