Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Plzeňském kraji
Systém rozdělování evropských dotací se mění a Plzeňský kraj se na nové dotační období pečlivě připravuje. Unie chce totiž od roku 2021 financovat především výzkum, vědu, nové technologie a ochranu životního prostředí.
Plzeňský kraj by měl mezi lety 2014–2020 z fondů Evropské unie získat až 30 miliard korun. Kolik ale dostane v dalším rozpočtovém období, tedy v letech 2021 až 2027, zatím zůstává otázkou. Takzvanou kohezní politiku EU, která podporuje rozvoj regionů napříč Evropou, totiž čekají změny.
Evropská komise navrhuje snížit objem evropských dotací. Peníze by podle ní měly proudit zejména na ochranu životního prostředí, výzkum, vývoj a digitalizaci. Konečná podoba kohezní politiky po roce 2021 je stále předmětem vyjednávání, které by mělo trvat až do druhé poloviny letošního roku.
Plzeňskému kraji se návrh Evropské komise příliš nezamlouvá. Z evropských peněz chce totiž budovat infrastrukturu, navyšovat kapacity ve školství a řešit demografické problémy. Vyplývá to z debaty o budoucnosti evropských fondů, kterou v Plzni uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Podle Iva Grünera, náměstka hejtmana Plzeňského kraje, ani tak nezáleží na tom, zda se objem fondů po roce 2020 sníží. Klíčové je však to, aby evropské zdroje zafinancovaly reálné potřeby kraje. „Plzeňský kraj stále potřebuje budovat například komunikace, vodovodní síť a kanalizace,“ vysvětlil náměstek. Právě doprava a další infrastruktura v ČR byla přitom ve stávajícím dotačním období hlavní oblastí, do níž evropské dotace směřovaly.
Jak se však zdá, české regiony v tomto ohledu stále „nemají dost“. Přesměrování evropských financí z infrastruktury do ochrany klimatu a podpory vědy a výzkumu by podle Grünera mohlo znesnadnit řešení problémů a výzev, kterým kraj čelí.
Doprava je pro kraj prioritou
Plzeňský kraj od minulého programového období využívá finanční nástroj Integrovaných územních investic (ITI). Jedná se o nástroj územního rozvoje, díky němuž je možné řešit klíčové problémy v regionu komplexnějším způsobem.
Díky ITI vznikají v kraji například autobusové terminály, které cestujícím usnadní přestup z vlaku na autobus. „V oblasti dopravy jsou projekty dobře viditelné, jsou to například projekty přestupních terminálů, kde jde o snahu o zlepšení podmínek pro veřejnou dopravu. (…) Tyto terminály mohou občané využívat v Plzni, ale i mimo ni, v regionu,“ vysvětlil ředitel útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Erich Beneš.
Právě s výstavbou terminálů by se mohlo počítat i v dalších letech. „Ve fázi úvah se nacházejí dva projekty – v Klatovech a Nezvěsticích,“ uvedl manažer projektu Tomáš Doksanský.
Budoucí strategie ITI Plzeňského kraje však teprve získává své obrysy a je ve stadiu příprav. „V současné době začínáme a spolupracujeme se subjekty, s nimiž jsme spolupracovali i v minulém období. (…) Budeme se držet toho, co se nám v minulosti osvědčilo,“ řekl Beneš s tím, že sice nezačínají včas, zpoždění by však nemělo být tak velké jako v minulém programovém období. „To odstartovalo v roce 2014, ovšem v reálu jsme začali až v roce 2018,“ dodal Beneš.
Priority Plzeňského kraje pro období po roce 2021 budou podle ředitele Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filipa Uhlíka ovlivněny třemi faktory. Zaprvé to jsou samotné potřeby jednotlivých měst a obcí, které se týkají například občanské vybavenosti a bydlení. Druhý faktor představuje demografický vývoj v kraji, z něhož vyplývají nároky na kapacity škol i sociálních služeb. „Nerovnoměrná věková struktura v kraji vede k tlakům na mateřské a základní školy a nyní se přenese na ty střední, kraj tudíž bude muset nejspíš řešit i otázku personální vybavenosti na úrovni středního školství,“ vysvětlil Uhlík. Posledním faktorem je ekonomický rozvoj, protože například zvyšování počtu pracovních míst se na tvorbě priorit promítne také. „V porovnání s rokem 2009 nám přibylo zhruba 75 tisíc pracovních míst, dostali jsme se na hodnotu přes 300 tisíc pracovních míst,“ uvedl Uhlík.
Tradiční partnerství s Bavorskem bude pokračovat
Kraj v souvislosti s evropskými fondy řeší také budoucnost česko-bavorského programu, i na to totiž získává peníze z rozpočtu EU. Budoucí programy přeshraniční spolupráce jsou sice stále ve fázi příprav, podle Veroniky Beranové z ministerstva pro místní rozvoj ale spolupráce určitě pokračovat bude, a to podobně jako doposud.
ČR a Bavorsko prostřednictvím společného programu financovaného z evropských fondů podporují menší projekty regionálního významu zpravidla do výše jednoho milionu eur. V dobíhajícím období se celkem jednalo zhruba o 100 milionů eur. Podporu získalo asi 120 projektů, další stovky menších projektů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací, životního prostředí či cestovního ruchu byly navíc realizovány v rámci nástroje na podporu malých projektů.
„Jedná se také o projekty zaměřené na vzdělávání, výměnu mládeže a práci s jazykem,“ uvedla Beranová s tím, že program využívá blízkosti společné hranice, aby například mladá generace mohla ve své budoucí kariéře těžit z blízkosti dvou pracovních trhů.
Přesné budoucí nastavení programu zatím není úplně jasné, protože členské státy Evropské unie se nejprve musí dohodnout na tom, kolik peněz do regionů z rozpočtu EU pošlou. „Programy samozřejmě připravujeme, ale nemůžeme je úplně dokončit, dokud nebudou hotová nařízení na unijní úrovni,“ uzavřela Beranová.
Článek původně vyšel v Plzeňském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise
