Erdogan chce tímto způsobem donutit EU pomoci Turecku „sdílet břemeno“ se syrskými migranty, kterých od začátku války uteklo do Turecka na 3,7 milionu. Úřady migranty přesvědčují, že hranice je otevřená a projdou do Řecka i dále do Evropy. Mnozí, něco přes deset tisíc, ale uvázli v území nikoho mezi tureckou a řeckou hranicí. Erdogan přesto hrozí, že migrantů pošle miliony.
Řecko na hranici rozestavělo policisty a k ostrovům poslalo lodě, které podle některých zpráv brání člunům s běženci v plavbě. V převráceném člunu cestou k ostrovům se utopilo čtyřleté dítě, první oběť současné migrační vlny. Prezident Erdogan v pondělí večer také obvinil Řeky, že jeho vojáci na společné hranici zabili dva migranty.
  |
Athény také pozastavily přijímání žádostí o azyl, dopadeným běžencům hrozí vězení a u turecké hranice budou „na cvičení“ vojáci s ostrými náboji.
„Přesto prošlo asi 500 lidí,“ řekla serveru Lidovky.cz Češka Eva Zahradníčková, která situaci přímo na místě sleduje. Atmosféra v zemi se podle ní v posledních týdnech radikálně změnila a jak běženci, tak ti, co jim pomáhají, se bojí útoků ze strany místních pravicových extremistů.
Do Evropy míří statisíce migrantů, brzy to budou miliony, vyhrožuje Erdogan EU |
Situaci chce urychleně řešit Evropská komise (EK). Šéf evropské diplomacie Josep Borrell Fontelles míní, že dohodu EU–Turecko je třeba zrevidovat. „Evropská unie musí ve všech ohledech znásobit úsilí k řešení této strašné krize,“ píše v prohlášení. Šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila sympatie k Turecku v otázce řešení krize v Idlibu, podle ní ale pustit migranty směrem k Evropě „nemůže být odpověď ani řešení“. Leyenová spolu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem se už dnes vydají k turecké hranici osobně obhlédnout situaci.
„Přes naši veškerou vstřícnost vyjednávat o poskytnutí větší podpory Turecku je naprosto nepřijatelné činit kroky, které ženou běžence do slepé uličky,“ prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová, která v roce 2016 dohodu s Erdoganem dojednala. „Německá vláda zůstává přesvědčená, že dohoda EU a Turecka je dobrá pro obě strany, pomáhá jim a má být dodržována,“ dodal mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
Merkelová se zatím jasně nevyjádřila, zda poletí znovu za Erdoganem a bude se snažit migrační dohodu zachránit. Právě ona je ale jednou z mála politických osobností, s nimiž je turecký lídr ochoten se bavit, zatímco třeba o minulém šéfovi EK Jeanu-Claudu Junckerovi mluvil s ohledem na jeho předchozí funkci lucemburského premiéra s opovržením jako o politikovi s významem „starosty středně velkého tureckého města“.
Erdogan se ale zatím tváří neústupně. „Po otevření hranic nás vyzývali, abychom dveře zavřeli. Ale já jsem jim řekl, že je to hotové, konec. Dveře jsou otevřené a teď ponesete svůj díl břemena,“ prohlásil Erdogan. Turecko si stěžuje především na to, že z Evropy nedostalo finance na pomoc pro 3,7 milionu syrských uprchlíků, přitom ale Brusel tvrdí, že polovinu ze slíbených šest miliard eur (150 miliard korun) EU zaplatila.
Migranti se snaží překročit řeku Evros, aby se dostali k řeckým hranicím.
Migrant hází zpět kanystr se slzným plynem při potyčkách na hraničním přechodu mezi Řeckem a Tureckem.
Pokud by se jednání obnovila, bude Turecko tlačit na více peněz, ale možná i na splnění nerealizovaného příslibu bezvízového styku se zeměmi Unie, obnovení přístupových rozhovorů s EU, ale i třeba na to, aby členské státy repatriovaly více uprchlíků z jeho území. Pomalé relokace uprchlíků kritizuje i Řecko, kde dosud pobývají mnozí z běženců, kteří tu zůstali zablokováni v roce 2016 po uzavření hranic dále do Evropy. Některé země, především státy V4 včetně Česka, ale třeba i Rakousko či Itálie, ale solidaritu v tomto směru odmítají, a jak konstatuje třeba komentář německé televize Deutsche Welle, řešení v tomto směru blokují.
Turecko pomáhá běžencům při přesunu
K hranicím Řecka teď podle tureckých zdrojů míří přes sto tisíc lidí a Ankara jim pomáhá i při samotném přechodu. Řecká pobřežní stráž zveřejnila video, na kterém běžence eskortují plavidla jejich tureckých protějšků. „Těm, kdo uvázli u pohraniční řeky Evros, slíbilo Turecko loďky, aby v noci mohli přeplout,“ říká Češka Eva Zahradníčková.
Na hranici Turecka s Řeckem roste kvůli tisícům migrantů napětí, Atény popřely zprávu o zastřelení Syřana |
Řecká vláda požádala o urgentní pomoc evropskou policejní organizaci Frontex, ta chce žádost urychleně řešit. Pozemní hranice Turecka s Řeckem mají 206 kilometrů a nejsou prakticky nijak zabezpečené. Proniknout do Řecka se tak podařilo nespecifikovanému množství lidí, zřejmě několika stovkám, kteří se pohybují po menších skupinkách a dorozumívají se po sociálních sítích. „Hlavní silnice jsou hlídané, ale po polích se samozřejmě projít dá,“ říká Zahradníčková.
Migranti čekají v „území nikoho“ mezi Řeckem a Tureckem na hraničním přechodu Pazarkule.
Řecké úřady přitom hrozí každému, koho zadrží, vězením za nelegální přechod hranice a deportací. Kvůli tomu dokonce na měsíc zmrazily přijímání nových žádostí o azyl, tuto praxi už jako odporující mezinárodním normám kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Na 240 kilometrů dlouhé hranici Turecka s Bulharskem, kterou ale oproti té Řecké chrání plot, je podle agentury DPA zatím klid, bulharský premiér Bojko Borisov vyjednával v pondělí v Ankaře s prezidentem Erdoganem. Budoucí situace je ale velkou neznámou už vzhledem k tomu, že Turecko uvažuje i o otevření hranice se Sýrií v Idlibu, kde před válkou prchá na 900 tisíc lidí. Podle některých zpráv pak chtějí zdejší běžence naložit do různých dopravních prostředků a převézt na západ.
