Článek
„Probíhat zde bude základní hygrologický a geologický výzkum, který zodpoví otázky, kdy jeskyně vznikly, jaké tehdy panovalo klima a jaká je závislost hladiny jeskynní vody na srážkách,“ upřesnil Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice.
Pokračování Albeřické jeskyně, prozkoumané donedávna do délky 270 metrů, naznačovala zatopená jeskyně s dvojicí zhruba sedmnáct metrů hlubokých zatopených propastí. Jeskyni se pomocí potápěčů podařilo před 35 lety zmapovat do délky čtyřiceti metrů. Objev podobného rozsahu, jenž přepíše geologickou mapu Krkonoš, přesto nikdo z jeskyňářů nečekal.
Podmínky nedovolují otevřít ani čerstvě objevený labyrint jeskyní v Albeřicích na Trutnovsku.
Cestu do rozsáhlého jeskynního systému, považovaného za nejdůležitější objev v Krkonoších, otevřely desetitisíce kubíků vyčerpané vody. Čerpadlům ušetřilo práci sucho, kdy obvyklá hladina podzemního rezervoáru klesla za poslední čtyři roky o tři metry.
V krkonošském Obřím dole bylo ledovcové jezero
„Čerpadla vloni běžela půl roku. Teprve potom jsme mohli pokračovat v průzkumu, který zdaleka nekončí. Další neprobádané jeskynní prostory zůstávají zatopené a klesají do větší hloubky,“ popsal Tásler, jehož speleologická skupina se dostala v Albeřicích skoro šest set metrů do nitra Krkonoš.
Poznatky poslouží pro virtuální 3D model Albeřické jeskyně objevené v roce 1887 a jako podklad pro podrobnou mapu krkonošského podzemí. „O krkonošském krasu toho mnoho nevíme,“ poznamenal ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Speleologové pokračují spolu s Albeřicemi průzkumu dalších krkonošských jeskyní, dlouhých nejvíce okolo jednoho sta metrů. Nejhlouběji do nitra Krkonoš sahá čtyřicetimetrová Krakonošova jeskyně a opravdový unikát představuje Trucovna v Horním Maršově, kam se chodil s krumpáčem uklidnit jeden z ochranářů po častých roztržkách s manželkou.
Trucovnu proslavily v Česku originální jeskynní perly, objevené před pětatřiceti lety v jednom z jeskynních jezírek. Výskytem minerálů kalcitu v podobě v průměru až dvoucentimetrových perel se může pochlubit pouze Moravský kras, v Krkonoších představují speleologickou raritu.
V iráckém „hrobu s květinami” našli další kostru neandertálce
„Nikdo nepředpokládal, že něco takového v Krkonoších existuje. Kromě perel má Trucovna v této oblasti nejbohatší krápníkovou výzdobu,“ doplnil Tásler.
Speleologové z Albeřic plánují v roce 2023 zkušební provoz nyní rozšiřovaného rudného dolu Kovárna na úbočí Sněžky, kde od poloviny 15. století do roku 1876 probíhala těžba mědi, železa a arzénu. Důl představuje jediné veřejnosti přístupné podzemní prostory ve východních Krkonoších.
