Zástupci města koncem loňského roku požádali vedení Krajského úřadu Plzeňského kraje o stanovisko, zda by měl pro objekt využití a mohl se na obnově podílet. Tato varianta padla.
Náměstkyně hejtmana pro ekonomiku a majetek Marcela Krejsová (ODS) řekla, že krajští radní jednoznačně deklarovali, že o Peklo nestojí. „Radní přijali usnesení, že Plzeňský kraj nabídku města na bezplatné převedení Pekla nepřijme. Nestojí o něj. Neumím si představit, k čemu by jej kraj využíval,“ prohlásila Krejsová.
Na řadě jsou tedy zastupitelé města Plzně, aby řekli, co bude s Peklem dál. Ve velkém sále zavřené budovy vyrostla podpůrná konstrukce, která zabezpečuje strop.
„Tak, aby dál nedegradoval, aby krov neklesal a nehrozila havárie, zřícení. Nynější stav tak je po nějakou dobu udržitelný,“ konstatoval radní pro ekonomiku a majetek David Šlouf (ODS).
Ten uvedl, že po negativní reakci kraje bude mít zastupitelstvo města v podstatě dvě možnosti. Tou první je nabídnout objekt k prodeji. „Museli bychom stanovit, co tam může nebo naopak nemůže být. A pak bude otázka, zda se najde zájemce,“ popisoval Šlouf.
Druhou možnost by podle radního představovalo rozhodnutí, že město budovu zrekonstruuje ve své režii. „Mohli bychom udělat architektonickou soutěž a říct, co by se tam nabízelo za služby. Soutěž by se na to zaměřila a architekti by se museli domluvit na navrhovaném řešení s památkáři, aby studie odpovídala jejich představám,“ sdělil Šlouf.
Památkáři změny neodmítají
Radní uvedl, že město zjišťovalo, jestli se nabízí příležitost získat na rekonstrukci dotaci. Marně. Taková šance prý momentálně není.
Soubor budov zvaný Peklo tvoří tři části. Do roku 2003 ho spravovala armáda.
Objekt Pekla je památkově chráněný a David Šlouf proto jednal s šéfem odboru památkové péče Karlem Zochem, jestli by památkáři připustili nějaké změny. V úvahu by přitom připadaly zejména úpravy střední části, která spojuje Fišerovu vilu a budovu s velkým sálem.
Karel Zoch to nevylučuje. „Pokud by transformace byla uměřená a v souladu s původní architekturou, pak by to byla cesta, kterou bych preferoval,“ řekl.
Jako dobrý příklad uvedl rekonstrukci s přestavbou někdejší budovy nádraží Jižní Předměstí na alternativní kulturní centrum. „Byly tam odstraněné stropní konstrukce a v podstatě byla provedena vestavba nového domu do toho původního,“ sdělil.
Zdůraznil, že památková ochrana nějaké budovy neznamená, že se s ní nedá nic dělat. „Může se leccos změnit, leccos předělat, může se něco i přistavět. Ale jednoznačná podmínka z naší strany je, že by to musela být kvalitní architektura, která s tou původní vytvoří harmonický celek,“ prohlásil Zoch.
Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) se domnívá, že je nepravděpodobné, že by se městu podařilo najít zájemce, který by Peklo chtěl. „Přiznám, že si myslím, že to nikdo nekoupí. Ve stavu, v jakém to je a s památkovou ochranou si to neumím představit,“ uvedl. Předpokládá tedy, že městu nezbude než se snažit najít na opravu Pekla peníze.
Kulturní dům Peklo na záběrech z roku 2018
8. února 2018 |
