Druhé desetiletí dvacátého prvního století, druhého tisíciletí je minulostí a my vybrali 50+1 největších momentů za toto uplynulé období. Každou středu v 10:00 vám jeden z těchto momentů odhalíme a podíváme se společně na mýtické bitvy, výhry a příběhy, které dokáže napsat jen cyklistika.
Brit nemůže nikdy vyhrát Tour de France. Toto se ještě nedávno říkávalo po celé Francii. Velká Británie měla kvalitní cyklisty, ale žádný skutečně nevystoupal na nejvyšší stupínek francouzské Grand Tour. Marně se o to pokoušel Tom Simpson, kterého nakonec stál tento závod život. Blízko, ale přece jenom daleko byl v roce 1984 Robert Millar, jehož čtvrté místo z toho roku bylo dlouho nejlepším umístěním britského závodníka. Tento výsledek dokázal vyrovnat až v roce 2009 Bradley Wiggins (třetí Lance Armstrong byl později diskvalifikován a Wiggins se tak zpětně ještě posunul). Právě tento britský závodník je jedním z hrdinů našeho dalšího příběhu.
Tým Sky vstoupil v roce 2010 do profesionálního pelotonu s jednou hlavní ambicí – zvítězit s britským závodníkem na Tour de France do pěti let. Samozřejmě to chtělo toho správného jezdce a nikdo nemohl být vhodnější volbou než právě Wiggins, který již svou schopnost jet na celkové pořadí ve třítýdenním závodě prokázal.
Jenže první dva roky to nebylo ono. V roce 2010 obsadil Wiggins 21. pozici, o rok později musel po pádu odstoupit již v sedmé etapě. Vše změnila Vuelta a Wigginsovo třetí místo, navíc tým objevil nového závodníka. Chris Froome totiž skončil dokonce druhý.
Je tu rok 2012 a Wigginsova forma roste. Začíná vítězit již od jara. Nejprve si připíše celkové vítězství na Paříž-Nice, kde těsně poráží Lieuweho Westru, o měsíc později již stojí na nejvyšším stupínku jiného prestižního týdenního závodu – Kolem Romandie. Zde se mu dokonce povede nevídaná věc, když v první etapě vítězí ve sprintu 59členné skupiny, což později komentuje slovy, že sprint naposledy vyhrál někdy v mládežnických kategoriích. Před Tour ještě obhajuje svůj triumf na Critériu du Dauphiné a na nejslavnější závod světa přijíždí jako jeden z hlavních favoritů.
Tato role mu patří i pro jeho výjimečné časovkářské schopnosti. Ty potvrzuje hned v prologu, kde končí druhý za Fabianem Cancellarou. Na pouhých šesti kilometrech pochopitelně nezískává žádný velký náskok na své největší rivaly, ale určitě mu dodal tento výsledek na sebejistotě.
Následuje šest rovinatých etap, které si mezi sebe rozdělí Mark Cavendish, Peter Sagan a André Greipel. První horská zkouška čeká v etapě sedmé. Etapa vrcholí na pro Tour zcela neznámém stoupání La Planche des Belles Filles ve Vogézách. Nikdy předtím toto stoupání nebylo zařazeno do trasy Tour de France, a tak s ním nikdo nemá příliš velké zkušenosti. Novinkou pro Tour se také stal vlak týmu Sky. Ten v ostrém tempu najíždí na čelo a na cílovém kopci postupně likviduje jednoho závodníka za druhým. Překvapivě nestačí mnoho favoritů a do cíle spolu přijíždí dvojice týmu Sky Wiggins a Froome a dále Cadel Evans a Vincenzo Nibali. V prudkých závěrečných metrech akceleruje Froome a dojíždí si pro etapové prvenství, své první na Tour de France. Druhý dojíždí Evans, třetí Wiggins, kterému to stačí na posun do čela celkového pořadí a získává tak žlutý dres.
V osmé etapě projíždí jako první cílovou páskou, za mohutného povzbuzování svého sportovního ředitele Marca Madiota, domácí naděje Thibaut Pinot. Ostatní favorité dojíždějí spolu a Wiggins tak vstupuje ve žlutém i do následující etapy. Zde se očekává jediné – navýšení jeho náskoku na čele. Devátou etapou je totiž časovka na 41 kilometrů. Zde Brit zasazuje tvrdou ránu všem svým rivalům. Nejen, že v etapě vítězí, ale získává zde i značný náskok. Druhý v etapě končí Froome, ten ztrácí 35 sekund, Cadel Evans dokonce minutu a třiačtyřicet sekund, Nibaliho ztráta se vyšplhá přes dvě minuty. V celkovém pořadí má tak nyní k dispozici Wiggins takřka dvě minuty na druhého Cadela Evanse, navíc ho ze třetího místa jistý jeho týmový spolujezdec Froome.
Desátou etapu si podmaní hrdina předchozího ročníku Thomas Voeckler, další den se raduje jeho týmový kolega Pierre Rolland, i přestože v průběhu etapy padá. Zajímavá situace se odehrává mezi jezdci na celkové pořadí. Chris Froome zde totiž udává tempo pro svého lídra Bradleyho Wigginse. V jednu chvíli je však toto tempo natolik vysoké, že i Wiggins má problémy se ho držet a jeho domestik mu tak ujíždí. Froome se ohlíží, když vidí, že Wiggins má ztrátu, čeká. Do cíle nakonec dojíždějí spolu, je však jasné, že Froome měl dnes lepší nohy. Špatný den však měl Cadel Evans. Ten ztrácí více než minutu a klesá na čtvrté místo. Jezdcům týmu Sky tak nyní patří první dvě příčky.
Šestnáctá etapa vede přes tzv. Okruh smrti. Závodníci tedy musí překonat v jedné etapě pyrenejská stoupání Col d’Aubisque, Col du Tourmalet, Col d’Aspin a Col de Peyresourde. Do etapy bohužel nenastupuje dvanáctý muž průběžné klasifikace a třetí muž loňského pořadí Frank Schleck. Ten byl po třinácté etapě pozitivně testován na zakázanou látku xypamid. Za tento prohřešek si rok nezazávodí.
Zpět ale k šestnácté etapě. Famózní výkon zde předvádí Thomas Voeckler, který po dlouhé sólo jízdě vítězí v etapě a přebírá od Fredrika Kessiakoffa puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, který uhájí až do Paříže. Wiggins opět nemá problémy udržet žlutý dres a do cíle dojíždí společně s Froomem a Nibalim. Etapa také učiní definitivní konec ambicím Cadela Evanse, který ztrácí takřka pět minut.
Jednou z nejznámějších etap tohoto ročníku je však etapa sedmnáctá. Na začátku dne se do úniku dostává Alejandro Valverde a do prudkého cíle v Peyragudes se vyšplhá jako první. Skupinu favoritů na celkové pořadí táhne Froome. Do problémů se dostává i Vincenzo Nibali, Wigginsova vedoucí pozice se zdá být ještě jasnější. Jenomže Froome stále nemá dost. Stále zrychluje a zrychluje a znovu svému lídrovi ujíždí. Získává náskok několika metrů, ale to již dostává pokyny do vysílačky. Čeká. Wiggins s Froomem teď jedou nejlépe z celkových favoritů. Není třeba nikam spěchat. Přesto Froome znovu akceleruje a znovu dostává Wigginse do problémů. „Brzdíš mě“ jako by naznačoval svými útoky. Do cíle však nakonec dojíždějí spolu. Poslední horská zkouška je za nimi, jen náhoda by mohla Wigginse připravit o celkovou výhru. Froome je nespokojený, že nedostal v závěru volnou ruku. To ještě neví, že na stejném stoupání se o pět let později dostane do problémů i on. Žlutý dres předá Fabiovi Aruovi a pod kritiku se dostane Mikel Landa, který na Brita jako domestik v závěru nepočkal.
Nicméně to je jiný příběh. Wiggins potvrdí svou suverénní celkovou výhru vítězstvím v časovce. Zde o minutu a šestnáct sekund překonává druhého Frooma. Tomu druhá příčka patří i v celkovém pořadí, s třetím místem se musí spokojit Nibali.
O den později ještě Wiggins dopomáhá Marku Cavendishovi k výhře v závěrečné etapě a poté již může slavit. Stal se první britským vítězem Tour de France. Kletba je zlomena.
Jenže to ještě nebylo vše. Týden poté, co je na Champs-Élysées vyhlášen jako vítěz Tour de France, stojí na startu olympijské časovky. V domácím prostředí sice patří k hlavním adeptům na zlato, není však jisté, jak moc se mu podařilo zregenerovat z Tour.
Na čtyřiačtyřiceti kilometrech v okolí Londýna však Wiggins zajíždí znovu nejrychlejší čas. Znovu je první, když o dvaačtyřicet sekund poráží úřadujícího mistra světa v této disciplíně Tonyho Martina. Získává tak své první olympijské zlato na silnici, které může přidat ke své bohaté sbírce medailí z dráhy. Stává se tak první cyklistou v historii, který v jednom roce vyhrál Tour de France i Olympijské hry, za což si vyslouží i rytířský titul. Stříbro patří Martinovi, bronz pak bere Froome. I on zvládl kombinaci Tour-Olympijské hry výborně. Ten rok získává Froome ještě čtvrté místo z Vuelty. Postupně začíná přebírat pozici jezdce číslo jedna v týmu Sky on. Zatímco v roce 2012 byl domestik, o rok později přijíždí na Tour již ve zcela jiné pozici.
