Památkáři se nedohodli, z historického domu v Přerově zbyla jedna zeď

  4:22,  aktualizováno  12:26
Majitel stovky let starého domu v přerovské památkové zóně zboural většinu budovy, protože podle něho byla příliš zchátralá. Městští památkáři s tím souhlasili, přitom Národní památkový ústav byl opakovaně proti. V zástavbě historických domů na Horním náměstí tak vznikla proluka.

Z bývalého měšťanského domu na adrese Horní náměstí 25 zbyla pouze štítová zeď. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Při pohledu na náměstí od nábřeží řeky Bečvy chybí nad městskými hradbami jeden celý dům. Majitel zde s pomocí evropské dotace buduje školku.

Z Horního náměstí není na první pohled nic poznat, neboť čelní zeď domu ze 16. století je dál na svém místě. Za ní však již nic není. Z původního měšťanského domu zbyl jen sklep, v němž teď dělají archeologové záchranný výzkum. 

Útroby domu v jedné z nejvýznamnějších městských památkových zón na Moravě zmizely i přesto, že Národní památkový ústav (NPÚ) s plánem stavebníka opakovaně nesouhlasil.

„Usilovali jsme o to, aby byly u dané stavby zachovány její základní historické stavební konstrukce, protože se domníváme, že se jednalo o cennou stavbu, která tvořila nedílnou součást kulturně-historických hodnot památkové zóny,“ uvedl mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ Vlastimil Staněk.

Úřad podle něj k projektu vydal dvě negativní odborná vyjádření.

Památkáři na přerovské radnici však měli opačný názor. Na záchranu domu bylo podle nich pozdě.

„Neměli jsme zájem nechat ten dům zbourat, ale situace nazrála do takového stavu, že už to jinak nešlo. Bylo to dáno technickým stavem zděných konstrukcí. Jak potvrdily dva posudky statiků, zadní trakt se v podstatě odlomil od přední stavby,“ argumentuje Josef Březina z oddělení památkové péče přerovského stavebního úřadu.

Budova měšťanského domu, jehož historie se začala psát na začátku 16. století, tedy ještě za vlády tehdejších držitelů přerovského panství Pernštejnů, měla podle Březiny smůlu na předchozí vlastníky, kteří jeho statiku neřešili.

„Štěstí měl dům naopak na posledního majitele, který ho převzal ve špatném technickém stavu, chce do něj investovat a obnovit jeho hmotu. Na Horním náměstí už podobným osudem prošly i jiné dvě stavby,“ podotkl Březina.

Majitel: Chtěl jsem dům co nejvíc zachovat, ale nešlo to

Proč se názor přerovského úředníka tolik lišil od odborníků z NPÚ? „To nevím. Já mám čisté svědomí v tom, že jsme rozhodovali se znalostí místa a na základě odborných posouzení,“ uzavřel Březina.

Michal Peterka, jednatel společnosti INTABA Přerov, která nyní dům vlastní, tvrdí, že se pokoušel budovu zachránit.

„Chtěl jsem dům zachovat v co největší míře v původní podobě. Jsem přerovský rodák, s rodinou bydlíme v těsném sousedství, mám přirozený respekt a úctu k budovám, ze kterých je cítit odkaz našich předků. Statické posudky a nejrůznější sondy do podlah, střechy a podobně však bohužel zachování celé řady konstrukcí vyloučily,“ popsal s tím, že na dokumentaci ke svému záměru pracoval dva roky.

„Co se nám podařilo, a já z toho mám velkou radost, je záchrana historicky cenného sklepení, které zakonzervujeme,“ dodal. 

Pozdvižení kolem stavby nechápe. „Ať mi někdo vysvětlí, co dělám špatně a v rozporu s čím. Na všechno mám platné povolení. Spravuji dům, který by v krátkém čase spadl a ohrožoval by okolí. Namísto toho v něm bude po mnoho dalších let zařízení pro děti,“ argumentuje.

Jak Peterka prozradil, dům bude sloužit pro zhruba dvacítku dětí ve věku od dvou let. Stavební práce mají skončit na konci letošního roku.