Na Šumavě začala platit nová pravidla. Zóny vydrží patnáct let

  12:28
Od 1. března začala platit nová zonace v Národním parku Šumava. Určuje například, kde lesníci smí zasahovat proti kůrovci. Debaty o novém nastavení se táhly několik let. Některé výhrady zůstávají i po zavedení vyhlášky.

Rozhledna na Poledníku je oblíbeným šumavských turistickým cílem. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Rok ptactva, tak znělo hlavní téma Národního parku Šumava pro minulý rok. Ve skutečnosti nejvíce pozornosti strhla nová zonace a její schvalování.

Návrh zón vzbudil spoustu emocí. Správci parku ho řešili s místními starosty, zapojovali se i podnikatelé, lesníci nebo vědci. Názory se hodně lišily. Do diskusí výrazně vstoupil i Jihočeský kraj se svou kampaní Poslední šance pro Šumavu, kterou kritizoval způsob boje proti kůrovci na Šumavě.

Od 1. března je nové rozdělení parku platné. Ministerstvo životního prostředí vydalo vyhlášku o šumavské zonaci. Určuje čtyři oblasti podle jejich určení. Nová pravidla budou platit minimálně 15 let.

Přírodní zóna zabere 27,7 procenta území parku. Nebude se v ní nijak zasahovat, ani proti kůrovci. Další, přírodě blízká zóna je schválená na 24,6 procenta plochy. Tady smí člověk zasahovat omezeně. Je možné, že se po 15 letech přidá k přírodnímu území.

„Podařilo se nám se zástupci obcí a dalšími vyjednat výhodné podmínky pro přírodu i život obyvatel. Loni v únoru jsme začali s projednáváním a obce měly výhrady, ale už v dubnu jsme se se starosty převážně shodovali. Jsem rád, že se po tolika letech podařilo nastavit jasný koncept národního parku do budoucna a s obcemi se domluvit bez velkých konfliktů,“ těší ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného.

Největší je oblast soustředěné péče, která se nyní rozkládá na 46 procentech parku. Tamní ekosystémy už lidé upravovali a budou v tom pokračovat. Naopak nejmenší je takzvaná kulturní krajina na 1,2 procenta území, která kopíruje zastavěná a zastavitelná území, tedy obce a jejich územní plány.

Kraj zkoušel uspět s kampaní

Zonace se návštěvníků viditelně nedotkne. Pohyb turistů po Šumavě a jejich možnosti bude řešit až vymezení klidových území, na kterých správci parku momentálně pracují.

„Zásadní změny nepoznají ani lesníci. V posledních letech hospodařili podle nařízení ředitele. Jednotlivé segmenty jsme v návrhu zón prakticky kopírovali,“ popisuje mluvčí správy Jan Dvořák.

Časté debaty vedli správci se zástupci obcí, aby zahrnuli jejich připomínky. Ti usilovali, aby byl prostor kulturní krajiny větší, v původním návrhu zabíral méně než jedno procento území.

Klidová území na Šumavě

Přestože nové zóny neřeší, kam v národním parku turisté smějí a nesmějí vstupovat, vzniká nyní na Šumavě dokument, který se návštěvníků hodně dotkne. Správa NP pracuje na návrhu klidových území. Ten určí možnosti přístupu v místech, kde přebývají vzácní živočichové. Klidová území nyní odpovídají bývalým prvním zónám a jsou rozkouskovaná na více než 130 plochách, z nichž některé jsou velmi malé. Cílem je roztroušené ostrůvky více sjednotit. Území klidu se zvětší z devíti tisíc hektarů na necelých 15 tisíc. „Rozhodně to neznamená, že budeme rušit některé ze současných turistických tras. Všechny zachováme,“ ujišťuje mluvčí Správy NP Jan Dvořák. Podle něj se naopak scelením otevřou doposud nepřístupná místa. Současně jimi prochází 58 kilometrů vyhrazených cest. Po změnách jejich délka naroste na více než 90 kilometrů, hlavně zpřístupněním hraničního chodníku v režimu, jaký má sousední park Bavorský les. Pro výletníky bude lákadlem oblast řeky Křemelné mezi Prášily na Klatovsku a zaniklou obcí Stodůlky. Žďárské slatě, Častá a Polecký vrch zase nabídnou přírodu podobnou severské tajze. Tato místa se návštěvníkům otevřou poprvé. Návrh je na stole, Rada NP ho může projednat v polovině roku. Po schválení půjde dokument na ministerstvo životního prostředí, které novou mapu zavede. To bude nejdříve příští rok.

„S ředitelem Hubeným jsme se sešli několikrát, přizvali jsme i podnikatele či zemědělce. Snad bude nový řád fungovat,“ přeje si starosta Kvildy na Prachaticku Václav Vostradovský.

Nejvíce vášní do projednávání vnesl Jihočeský kraj, který ho po celou dobu kritizoval. V srpnu zahájil PR kampaň, jejíž první část mluvila o přírodní katastrofě na Šumavě kvůli kůrovci, kterému údajně nové rozdělení do zón nahrává.

„Na hodnocení zonace je brzy. Nadále máme problém s tím, že byl návrh schválený bez předchozí podrobné analýzy a vypracování zásad péče. V našem způsobu odporu budeme pokračovat,“ ujišťuje jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Kampaň hodnotí kladně. „Přestože jsem si ze začátku kladla otázku, jestli jsme tím neudělali chybu. Ale o Šumavě se začalo mluvit, vzbudilo to zájem o dění v národním parku. Snažili jsme se upozornit, že naše lesy čeká ekologická katastrofa,“ říká Stráská.

Tvrzením Jihočeského kraje často oponovali vědci. Podle Pavla Kindlmanna z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je vyhláška o zonaci pro Šumavu dobrou zprávou. Přesto však mají akademici k nové mapě výhrady.

„Na Zhůřských slatích se nachází velice cenný komplex smilkových luk, kde rostou například vzácné druhy orchidejí. V novém návrhu zonace jsou louky nechráněné a zařazené do kulturní krajiny, kde může kdokoli stavět. Evropská komise má přitom smilkové louky na seznamu nejchráněnějších biotopů,“ mluví Kindlmann o lokalitě bývalé obce Zhůří, ve které dlouhodobě plánuje stavět podnikatel Roman Kreuziger.

Dále se některým vědcům nelíbí ani situace v oblasti Horskokvildských slatí, mezi nimiž je území zařazené do zóny soustředěné péče a patří městu Kašperské Hory. I tady se Kindlmann obává zásahů do vzácných biotopů. V souvislosti s tím tak s kolegy připravuje žalobu k Evropské komisi.

Autor: