Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.
Ceny Wernera von Siemense získalo 20 vědců. Do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek
Čtyřčlenný Plevkův tým z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně, který bodoval v sekci základního výzkumu, se u struktury částice viru encefalitidy zaměřil hlavně na uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami. Ty viru umožňují infikovat buňky.
Výzkum ukázal, jak se protilátky vážou na povrch virové částice a zabraňují jejímu vstupu do buněk. Výsledky mohou přispět k vývoji protivirových léčiv.
Tiché světlo a jeho využitelnost
Za nejlepší disertační práci získal cenu Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jeho školitel Jaromír Fiurášek. Strakova práce se zabývala kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Přinesla metodiku měření takzvaného „tichého světla“, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic – fotonů. „Tiché světlo je využitelné v různých kvantových protokolech, například pro rychlé počítání nebo pro kryptografii anebo pro přesná měření,“ uvedl Straka.
Nejlepší diplomovou práci napsal podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Věnoval se hledání a pozorování objektů o vysoké rychlosti – například míčků při sportovních utkáních. Rozumnyi s vedoucím Jiřím Matasem ukázali, že tyto objekty mají specifické vlastnosti umožňující popsat jejich přesnou trajektorii, rychlost a vzhled pouze z videozáznamu. V plánu je i mobilní aplikace.
Detekce protilátek u karcinomu plic
Jiná ocenění i publikace v prestižních časopisech už se svou prací získala další oceněná – Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Zabývala jsem se detekcí speciálních protinádorových protilátek u karcinomu plic u pacientů, kteří byli na naší klinice operováni pro karcinom plic,“ řekla vědkyně. Spolupracovala také na sledování účinnosti protinádorové vakcíny z dendritických buněk.
S projektem, v němž navrhl bezpečná pracoviště pro spolupráci lidí a robotů, uspěl také Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Zaměřil se i na to, jak vybrat vhodná místa pro nasazení kolaborativních robotů. Pracoviště, které navrhl jako prototyp, funguje už více než rok.
Jak překonávat překážky při studiu
Ocenění za překonání překážek při studiu letos získal Vít König. Student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním. I přes potíže, které mu nemoc způsobuje, podle pořadatelů „zůstal životním optimistou“, v budoucnu by chtěl pokračovat v doktorském studiu.
Cenu pro nejlepšího pedagoga má František Štěpánek z VŠCHT. Podle šéfa Siemens ČR Eduarda Palíška klade Štěpánek velký důraz na to, aby studenti našli co nejrychlejší cestu k aplikovanému výzkumu a firmám a rozvíjí u nich „inženýrský způsob myšlení“.
Ceny se udělují od roku 1998, tentokrát při nich byl rozděleno 830 tisíc korun.