„Objevili jsme sedm hrobů, které obsahovaly kosterní pozůstatky dívek, což vyplývá z průvodních nálezů. Těmi byly hlavně stříbrné, často pozlacené hrozníčkové a bubínkové náušnice ze skupiny honosných šperků veligradského typu,“ řekl Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Záchranný archeologický výzkum, jehož vedoucím byl právě Galuška, se uskutečnil v blízkosti Památníku Velké Moravy, kde vzniká nové Cyrilometodějské centrum za 123 milionů korun.
Na místě stavby se zvláštní objevy nečekaly právě z důvodu, že lokalita byla detailně prozkoumaná v letech 1949–50. Při prvních výkopech a skrývce zeminy se ale objevily kosterní pozůstatky.
Archeologové z Centra slovanské archeologie i ze Slováckého muzea a antropologové z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně pak našli zmíněné hroby.
„V jednom z nich jsme našli devět honosných náušnic, což znamená, že s nimi pohřbená dívka náležela do rodiny významného velmože žijícího ve druhé polovině devátého století na území tehdejšího Veligradu, dnešního Starého Města,“ upřesnil Galuška.
Celkový počet šperků, mezi kterými nechyběly náušnice, gombíky, prsten nebo nůž, dosáhl třiceti kusů. Srovnatelně bohaté hroby na půdě Starého Města našli archeologové naposledy na konci 50. let minulého století.
„Proto ty současné považujeme za unikátní,“ dodal Galuška.
Výzkum v lokalitě Na Valách přinesl v 50. letech například objev základů velkomoravského zděného kostela i rozsáhlého pohřebiště s ostatky řemeslníků, zemědělců i lidí vyšších vrstev. Počet hrobů dnes už přesahuje dva tisíce, což svědčí o husté zástavbě. Některé se navíc nacházejí pod nově postavenými domy.
Nedávno nalezené kosterní pozůstatky budou uložené v Ústavu Anthropos. Šperky a další nálezy budou po konzervaci ve Slováckém muzeu součástí Centra slovanské archeologie, které sídlí ve Velehradské ulici v Uherském Hradišti. Jeho součástí je stálá expozice Sv. Cyril a Metoděj a počátky křesťanství na Moravě.
