„Doufal jsem, že můj gól přinese tři body, ale máme jenom jeden,“ neskrýval Leibl rozpaky, „nic víc k tomu nemám, jsem zklamaný, všichni jsme zklamaní.“
Co podle vás chybělo k tomu, abyste byli úspěšnější a vyhráli? Samozřejmě kromě gólů, které o tom rozhodují.
Musíme se na to ještě podívat. Možná nám chybělo i trochu víc štěstí, ale na druhé straně musím říct, že jsme mu nešli moc naproti. Spíše naopak, mohli jsme ještě víc inkasovat a pak by to bylo ještě horší. Dvakrát stopeři uklouzli, mě jednou soupeř předběhl, byly z toho šance pro soupeře.
V zápase jste ale šli do vedení právě po vaší brance. Soupeř ale vyrovnal během několika minut, co bylo špatně?
Podíváme se, nechci na nikoho nic házet. Možná lehká ztráta koncentrace, pravděpodobně špatné vystoupení k soupeři, který měl moc času. V hlavě ale mám myšlenky a nechci, abych řekl něco špatného.
Pojďme přece jen k příjemnější záležitosti, kterou byl váš gól.
Jenomže bohužel nepřinesl vítězství, i když jsem tomu na začátku věřil. Byl to pro nás velmi důležitý vstup do jarní části soutěže, věděli jsme výsledky ze včerejška, chtěli jsme se dotáhnout na špici.
Velké zklamání?
Opravdu velké. Jedeme ale dál, máme ještě třináct zápasů, i když v tuto chvíli je to hořké.
Vedle gólu, který jste vstřelil nohou, jste měl Ještě dvě šance tentokrát hlavou. Co chybělo k tomu, abyste ještě nějaký přidal?
Bohužel je pravda, že jsem měl další tři góly na hlavě. Jakub Rada to výborně kopal do pokutového území, já jsem to měl jen dvakrát líznout a protečovat, možná by to proletělo dozadu, někdo by to vzadu zavřel a třeba dal gól. Bohužel jsem do hlaviček dal moc razance.
Ve druhém poločase z toho bylo opravdu velké ohrožení branky soupeře, gólman si ale poradil. Proč se to nepovedlo?
Tentokrát jsem zavíral zadní tyč já, trenéři to po nás chtějí. Míč jsem ale viděl na poslední chvíli, zkoušel jsem se dostat před soupeřova hráče, ale bohužel jsem trefil míč tak, jak jsem ho trefil. Nedokázal jsem ho umístit, aby s tím měl jejich brankář víc práce, divím se, že mi po mém slabém zakončení nevrátil míč podepsaný zpátky.
Vy jste jako tým chtěli kombinovat, co terén, který byl po předcházejících deštích hodně namočený?
O tom to není, terén jsme měli všichni stejný. Navíc na to, jaké bylo počasí, dobrý,že tři čtyři dny pršelo, byl velmi dobrý, na tohle se nedá vymlouvat.
Hráči Líšně ani po zápase nezastírali, že přijeli do Hradce jako outsideři a že chtěli hlavně dobře bránit. Jak moc bylo těžké se proti takovému způsobu hry prosadit?
My jsme ale přeci věděli, že to nejsou žádní fotbaloví nazdárci, ale že hrát umějí. Navíc každý se na nás chce vytáhnout, my jsme Hradec a to má stále zvuk. A že přijedou bránit, to jsme také věděli. Bohužel jsme se s tím moc nevyrovnali, nevytvořili jsme si skoro například nebezpečnou žádnou standardní situaci, bylo to všechno z naší strany málo.
