Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země klepe na unijní dveře už skutečně dlouho.
Severní Makedonie má od své nezávislosti v roce 1991 dva hlavní strategické cíle – vstoupit do NATO a do EU. Zatímco vyjednávání o vstupu do Unie zatím ani nezačalo, v „méně komplikovaném“ procesu o přidružení k Severoatlantické alianci už schází pouze ratifikace poslední členské země. I tento přístupový proces však začal až v červenci 2018.
Příčina dlouhého čekání Severní Makedonie se skrývá přímo v jejím názvu. Historický region Makedonie se totiž rozkládal také na území Řecka a Bulharska, a prvně jmenované zemi se nelíbilo, že by si její soused tento název „přisvojil“. Řekové tak přístup Makedonců do obou organizací vetovali. Spor se podařilo vyřešit kompromisem až po 27 letech v roce 2018 skrze tzv. Prespanskou dohodu. Zrodila se tak Severní Makedonie.
Ani to ale zatím neznamenalo plné otevření dveří do EU. „Na asociační dohodě jsme se dohodli na summitu v Záhřebu v roce 2000, ještě dříve než Chorvatsko. To teď předsedá EU, a my jsme ještě ani nezahájili přístupové rozhovory. Kandidátský status jsme dostali za britského předsednictví v roce 2005. 15 let jsme tedy kandidátská země, a Británie je teď mimo EU,“ postěžoval si na nedávné debatě think-tanku Europeum ministr zahraničí Severní Makedonie Nikola Dimitrov. Jeho země zatím stále doplácí na nutnost jednomyslnosti při rozhodování o otevření přístupových rozhovorů. Na podzim loňského roku převzala „blokovací štafetu“ od Řecka Francie. Pravděpodobně se však svítá na lepší časy.
Názor napříč EU se posunuje, a to i díky nové metodě
Evropská komise už od roku 2009 vydává v případě požadovaného pokroku Severní Makedonie v reformách a přípravách na vstup do společenství pozitivní stanoviska. I když v té době země začala „demokraticky sklouzávat“ směrem k autoritativnímu režimu, od roku 2017 učinila skutečně velký pokrok v otázce reforem.
V čerstvě zveřejněné zprávě o připravenosti Albánie a Severní Makedonie na vstup do EU z dílny EU se píše, že země zintenzivnily svou aktivitu a dosáhly dalších konkrétních a udržitelných výsledků v klíčových oblastech uvedených v závěrech Rady z června 2018. „Komise pevně stojí za svým doporučením zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií a já doufám, že členské státy během příštích týdnů přijmou kladné rozhodnutí,“ uvedl eurokomisař pověřený agendou Olivér Várhelyi.
Kladný názor Evropské komise ale nestačí, rozhodování o rozšiřování EU mají v rukou hlavně členské státy. Ve snaze přesvědčit především váhající Francii představila Komise v únoru nový rámec metodologie přístupového procesu, který se setkal s kladnými ohlasy. Podle analytičky think-tanku Europeum Jany Juzové zatím není jasné, jaký skutečný dopad reforma může mít na přístupový proces, pozitivum ale vidí v potenciálním překonání poslední překážky, tedy nesouhlasu států se zahájením vyjednávání. „Nemyslím si, že představené změny jsou tak zásadní, že by redefinovaly celý proces. I ta nejlepší metodologie nedokáže nahradit nedostatek politické vůle. To platí pro obě strany, kandidátské země i EU,“ podotkla.
V tom s ní souhlasil Dimitrov i „evropský“ náměstek na českém ministerstvu zahraničí Aleš Chmelař. „Myslím si, že jsme nikdy nebyli blíže otevření rozhovorů. Žádost ze strany Francouzů o novou metodologii byla rozumná. Není to jen o připravenosti Makedonie a Albánie, ale i EU. Dokud nebudeme mít funkční proceduru a interní debaty nebudou ukončené, nejsme dostatečně připraveni na to mít jednotnou pozici,“ podělil se o svůj pohled. ČR si podle něj je vědoma, že kvůli přijetí nových členů bude potřeba investovat energii, jedná se však o strategickou volbu. Česko je společně s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky jedním z nejhlasitějších podporovatelů integrace západního Balkánu do Unie.
Současné krize mohou dohodu zkomplikovat
Z mnoha stran se ozývá, že pro obnovení důvěryhodnosti EU je nutné spustit přístupové rozhovory se zmíněnými dvěma zeměmi ještě před summitem Evropské unie a západního Balkánu začátkem května. Pohled se tak upíná k zasedání Evropské rady 26. a 27. března v Bruselu, kde by k rozhodnutí mělo dojít. Vzhledem k mnoha neplánovaným událostem posledních týdnů se však může stát, že se jednání premiérů a prezidentů zaměří primárně na jiná témata – situaci na vnějších hranicích EU, boj proti šíření koronaviru či stále neukončené vyjednávání o budoucí podobě víceletého finančního rámce.
Aleš Chmelař však zároveň upozornil, že i když Evropská rada dává politická doporučení v otázce rozšíření EU, rozhoduje se především na úrovni Rady pro obecné záležitosti (GAC), kde se scházejí ministři zahraničí či jejich zástupci. Tato formace Rady má do května naplánovaná ještě dvě zasedání, a to 24. března a 21. dubna.
