Městské divadlo Brno představuje tituly pro sezónu 2020/21
V nové divadelní sezóně pro vás nazkoušíme celkem osm inscenací. Pět z nich bude uvedeno na naší Činoherní scéně, tři pak na Hudební scéně. Domníváme se, že nás čeká nádherná sezóna nabitá skvělou prací, na kterou nelze jinak než se těšit. Se všemi kolegy z našeho divadla věříme, že společně s vámi prožijeme kouzelné večery plné výborného divadla v nové sezóně 2020/2021.
Josef Bouček
NOC PASTÝŘŮ
ČINOHERNÍ SCÉNA
drama o boji talentu s mocí
„I v malém městě můžeš něco dobrého dokázati,“ zapsal si do svého deníku Jakub Jan Ryba, významný český skladatel přelomu 18. a 19. století. Tento osvícenec, učitel, varhaník, houslista a autor více než stovky sakrálních skladeb a několika desítek písní žije v obecném povědomí především jako autor České mše vánoční, familiárně zvané „Rybovka“. Tato veskrze radostná hudba však vznikala často v zoufalých existenčních podmínkách – zmíněné „malé město“, tedy Rožmitál pod Třemšínem, kde Ryba jako kantor strávil většinu svého života, se mu postupně stalo neblahým osudem. Ne nadarmo jeden z Rybových životopisů nese titul Uštvaný génius.
Noc pastýřů dramatika a scenáristy Josefa Boučka líčí právě střet génia jak s nechápavým okolím, tak s existenčními podmínkami, v nichž mimořádný skladatel stěží zvládá uživit rodinu z chudičkého učitelského platu. Ryba se potýká s posměšky vesničanů, nenaplněným citem k mladé obdivovatelce Pavle, odporem jeho hlavního protihráče, myšlenkově rigidního faráře Kašpara Zachara – ale především s vlastní tvrdohlavostí, neústupností a neochotou slevit z absolutních nároků na sebe sama. I těm, kteří jej podporují (ať je to rodina správce Tichého, jeho vlastní žena či idealistický kaplan Česaný), to tak Ryba mnohdy neulehčuje, neboť ne každou pomoc chce nebo umí přijmout. Dokáže všechny tyto rozpory a konflikty smířit magická „noc pastýřů“, v níž poprvé zazní vpravdě andělská hudba Rybova Hej, mistře!? „Bez všeho honem prodlení/ běžme tam, kde to libě zní./ Této noci přepodivné/ všecko všudy jest jak ve dne./ Jak vše padá libě v uši,/ jak vše proniká mou duši!“
Nadčasové drama o boji talentu s mocí, sváru myšlenkové otevřenosti a omezenosti, o síle ducha a hudby a o vzniku České mše vánoční nastuduje v našem divadle režisér Petr Gazdík (dodejme pro zajímavost, že v její předchozí inscenaci v našem divadle v roce 1985 ztvárnil jako desetiletý roli jednoho z Rybových žáků).
Režie: Petr Gazdík
Garry Marshall, Jonathan Frederick Lawton, Bryan Adams, Jim Vallance
PRETTY WOMAN
HUDEBNÍ SCÉNA
romantický muzikál, česká premiéra
Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.
V roce 2014 se autor filmového scénáře J. F. Lawton rozhodl spolu s režisérem Marshallem upravit oblíbený příběh pro jeviště. Ačkoli Marshall během příprav zemřel, producenti v práci i dále pokračovali s přesvědčením, že by si to tak Garry přál. Aby mohl vzniknout titul pro hudební divadlo, oslovili Bryana Adamse a Jima Vallance k napsání hudby a písní, které byly do příběhu přidány. Tito muzikanti byli vybráni pro jejich zakotvení v devadesátých letech, ve kterých je příběh silně zakořeněn a jejichž atmosféru tak skvěle popisuje. A tak měl v roce 2018 premiéru muzikál Pretty Woman v Chicagu, odkud se záhy přesunul na Broadway a na jaro roku 2020 se chystá i jeho londýnská premiéra. Je fantastické, že tak záhy jej v české premiéře může nabídnout divákům i naše divadlo!
Režie: Stanislav Moša
Yasmina Reza
BELLA FIGURA
ČINOHERNÍ SCÉNA
absurdní groteska, česká premiéra
„Bella Figura“ je fráze vypůjčená z italštiny. Skvěle se hodí k protagonistům nové hry současné nejúspěšnější francouzské autorky Yasminy Rezy, držitelky prestižní ceny Laurence Oliviera, laureátky ceny Tony, Grand Prix Francouzské akademie a Molièrovy ceny. Tuto komedii napsala na objednávku divadla Schaubühne Berlin. Autorka přesně analyzuje způsob života dnešních lidí středních let. Jejich hlavním životním motivem je ukázat se všem okolo v tom nejlepším světle, a to za všech okolností. Užívají si všeho, co se blyští, všichni chtějí být krásní, opečovávaní, uhlazení, oděni do nejatraktivnějších značek, jezdí v nejlepších automobilech, navštěvují nejvyhlášenější restaurace, cestují do nejvyhlášenějších destinací, jsou úspěšní ve svých profesích, dbají na zákony, vzorně se starají o své děti i o své rodiče a prarodiče. Ovšem co se skrývá pod vší tou krásou?
Všechno se začne komplikovat, když Boris, který v autě veze svou nevyrovnanou milenku Andreu, při couvání na parkovišti srazí starší dámu Yvonne. Nic se jí nestane, a tak oba pozve na oslavu svých narozenin. To by nebylo ničím zvláštní, pokud by Yvonne nebyla tchyní nejlepší přítelkyně Borisovy manželky. Když tuto nepříjemnou situaci začne zachraňovat Eric, chorobně navázaný na mírně pomatenou matku se zvláštním smyslem pro humor, zvrhne se setkání pěti lidí při šampaňském do absurdně vyšinutého večera plného groteskních momentů, jaké umí přichystat pouze sám život.
Autorka skrze skvěle vybroušené dialogy a přesnou míru humoru odkrývá rozličné bizarní charakterové podrobnosti. Pracovní úspěchy se bortí jako domečky z karet, intimní vztahy nepřežijí a počáteční okázalá vstřícnost získává zcela jinou podobu. V této náramně dobře napsané kruté komedii vítězí egoismus, nenávist, předsudky, xenofobie… a výtečný, chytrý humor.
Režie: Mikoláš Tyc
Zdeněk Podskalský, Vratislav Blažek, Evžen Illín, Vlastimil Hála
SVĚTÁCI
ČINOHERNÍ SCÉNA
nesmrtelná česká komedie s písničkami
„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není mi pomoci, já slyším – Pojď, honem!“ Po špatné zkušenosti v luxusním Diplomat Grillu se rozhodnou, že musí být k nerozeznání od pražských lvů salónů. Skopec, Petrtýl a Prouza si proto pořídí příslušné večerní obleky a dokonce absolvují lekce společenské výchovy a tance u emeritního profesora Dvorského. Když zedníci převlečení za gentlemany konečně okouzlí tři elegantní krásky, netuší, že ty si – podobně jako oni – na lidi velkého světa jen hrají…
Není snad nikdo, kdo by neznal kultovní komedii Zdeňka Podskalského Světáci z roku 1969, a mnoho lidí z ní cituje dodnes. Už zdaleka ne všichni ovšem vědí, že tento nesmrtelný snímek začal natáčet režisér Podskalský krátce po srpnové okupaci v roce 1968. Nálada na place prý byla zpočátku velmi pochmurná, což se Zdeněk Podskalský snažil změnit tím, že dal hercům veliký prostor k improvizaci. Výsledkem byl počin, který právem patří do síně slávy českého filmu. Dílo plné ironie i hluboce lidského humoru si s pochopením střílí z malého českého člověka a rozesmává další a další generace diváků z filmového plátna, televizních obrazovek i jevišť. Vždyť „kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nebudou kalhoty nikdy krátký!“
Režie: Stanislav Slovák
Georg Büchner
DANTONOVA SMRT
ČINOHERNÍ SCÉNA
historické drama
Když Georg Büchner roku 1837 zemřel, bylo mu pouhých třiadvacet let. Přesto však stihl dvěma hrami – Vojckem a Dantonovou smrtí – položit základy moderního dramatu. Obě docenilo dostatečně až 20. století: jeho válečné a revoluční hrůzy ukázaly Büchnerův pohled jako prorocký.
Dantonovu smrt, jeden z nejúchvatnějších dramatických debutů v dějinách světového divadla, napsal tedy Büchner jako jednadvacetiletý. A to během pěti zběsilých týdnů, kdy se neustále coby mladý radikál obával, že za svou revoluční činnost půjde do vězení. Paradoxní přitom je, že Büchner – sám revolucionář – dokázal ve svém vylíčení posledního roku Velké francouzské revoluce (1794, známý též jako „rok teroru“) přesně ukázat nebezpečí radikalismu – a to, jak ušlechtilými úmysly bývá cesta do pekel dlážděna.
Dantonova smrt však není jen sugestivním obrazem revolučního krveprolití. Je také velkým dramatem střetu dvou výjimečných, a přitom zcela rozdílných osobností. Citlivý, poživačný skeptik Danton, který se stále více děsí vlády teroru, začíná pochybovat o ideálu revoluce, kterou sám rozpoutal, a stále více utíká ke kartám, ženám a pitkám. Jeho protihráčem je chladný, asketický, neúnavný technolog moci Robespierre, který je přesvědčen, že cesta k lepšímu světu musí vést přes potoky krve. Dantona přátelé přesvědčují, aby se postavil Robespierrovi – a Robespierre si je bolestně vědom toho, že cesta k absolutní moci pro něj není možná bez odstranění Dantona. Oba muži si ale zároveň stále zoufaleji uvědomují, že jsou jen otroky sil, které rozpoutali: „Člověk je jen pěna na rozbouřených vlnách dějin,“ říká zoufalý Danton.
Režie: Stanislav Moša
Paul Gordon, John Caird
JANA EYROVÁ
HUDEBNÍ SCÉNA
muzikál podle proslulého románu, česká premiéra
Charlotte Brontëová (1816–1855), představitelka klasické anglické literatury, se narodila v rodině vikáře a většinu života strávila v yorkshirském Haworthu. Jako třetí z pěti sester musela sledovat, jak jí postupně všichni sourozenci (včetně jednoho bratra) zemřeli na tuberkulózu. Po smrti sourozenců zůstala nějakou dobu sama s otcem, poté se ale odstěhovala do Londýna, kde si v lepší společnosti chtěla užívat úspěchu, který jí přinesl román Jana Eyrová. V roce 1854 se vdala, ale rok na to zemřela, pravděpodobně těhotná, na jednu z v té době řádících nemocí – tyfus či tuberkulózu.
Ve svém nejslavnějším románu z roku 1847 popsala své zážitky nejen z dívčí školy v Cowan Bridge. Příběh Jany Eyrové, osiřelé dívky, která se ke svému štěstí musela probojovat životem plným strastí a hrůzyplných událostí, oslňuje čtenáře od prvopočátku. Není divu, že se dočkal mnoha televizních, filmových a konečně i divadelních zpracování. I muzikálová verze vypráví romantický příběh lásky mezi Janou a Edwardem Rochesterem spolu se všemi, místy až hororovými liniemi známého příběhu. Dospívající Janě zemře nejbližší přítelkyně Helena, od které se ovšem naučí, že nejhorším nespravedlnostem lze čelit odpuštěním, a díky tomuto mottu se nakonec dočká zaslouženého štěstí.
Muzikál měl světovou premiéru v roce 1996 v Kanadě, na Broadway se dostal o čtyři roky později, získal pět nominací na cenu Tony a zaznamenal přes dvě stě repríz. Autorem hudby a písňových textů je zkušený americký skladatel Paul Gordon a libreto napsal anglický dramatik a režisér John Caird, který má na svém kontě mimo jiné i cenu Tony za svou režii Bídníků v roce 1987.
Režie: Petr Gazdík
Brian Yorkey, Tom Kitt
NE/NORMÁLNÍ (Next to Normal)
ČINOHERNÍ SCÉNA
komorní muzikál
Autory tohoto komorního muzikálu Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) a Toma Kitta (hudba) zná náš divák díky oblíbené komedii Děsnej pátek, kterou jsme uvedli v evropské premiéře a zaznamenala na našem jevišti 50 repríz. Podobně jako je to v případě Děsnýho pátku, vypráví i Next to Normal příběh jedné rodiny. Dcera Natalie zažívá svou první lásku a naráží na překážky a problémy s rodiči Dianou a Danem. Ti řeší svůj vlastní vztah, navíc se stále vyrovnávají s dávnou tragickou ztrátou svého malého syna. Dotud by to byl zcela obyčejný příběh, kdyby Diana netrpěla bipolární poruchou, nemocí, která samozřejmě ovlivňuje veškeré rodinné dění.
Americký rockový muzikál měl na Broadwayi premiéru 15. května roku 2009, z jedenácti nominací získal tři ceny Tony a v roce 2010 byl jako jeden z mála muzikálových titulů oceněn i\Pulitzerovou cenou právě za to, že se na poli hudebního divadla zabývá tématy, která pro něj nejsou zcela obvyklá. Velmi intimní příběh zobrazující pouze nejužší rodinný okruh postav (a několik lékařů, u nichž Diana hledá pomoc) otevírá témata, jako jsou deprese, nadužívání léků, lékařská etika, rodičovská beznaděj a partnerská krize. To všechno se ovšem odehrává ve svižném tempu současné rockové hudby a autoři příběh odlehčují i častým používáním černého humoru.
Od své premiéry na Broadwayi a následné tour po USA byla hra uvedena napříč celým světem. V České republice měla premiéru v Divadle Na Prádle, pro které ji přeložila naše stálá spolupracovnice Zuzana Čtveráčková.
Režie: Petr Gazdík
Philip LaZebnik, Ronald Kruschak, Pippa Cleary, Wolfgang Adenberg
SNĚHURKA A JÁ
HUDEBNÍ SCÉNA
pohádkový příběh pro celou rodinu, světová premiéra
„Neboj se, je to pohádka, dobře to dopadne!“ Tuhle větu zná každý. Ať už si ji pamatujeme z dětství, kdy nás jí rodičové i prarodičové uklidňovali, když jsme se báli, jak zrovna dopadne příběh, který čteme nebo sledujeme, nebo ji později už sami v roli dospělých říkáme svým dětem. Je na ní cosi uklidňujícího, ale místy i otravného. Znamená to snad, že přicházíme o pocit napětí a tajemství, když víme, že „to“ nakonec dobře skončí? Nebylo by zajímavé a lákavé zjistit, co se stane, když to prostě dobře nedopadne? Stejný nápad měli možná autoři nového původního muzikálu Sněhurka a já. Ten totiž nevypráví klasický příběh o Sněhurce tak, jak jsme zvyklí. V jeho ději se propojuje svět lidí a svět pohádek, ve kterém se zlá Sněhurčina macecha Endora rozhodne zabránit tomu, aby „spolu žili šťastně až do smrti“. Má k tomu logický důvod. Jediný způsob, jak zůstat nejkrásnější na celém světě, je zajistit, aby otrávenou Sněhurku nikdy žádný princ nepolíbil. A tak se rozhodne změnit všechny šťastné konce a ovládnout tak celou pohádkovou říši. Naštěstí je zde ještě Florián, dosud nevýznamná pohádková postava, Sněhurčin nemotorný přítel z dětství, který se jí rozhodne přes všemožná nebezpečí a dobrodružství pomoct a vydá se hledat zachránce do světa lidí.
Nový pohádkový muzikálový příběh v sobě obsahuje prvky všeho, co se dá v dobrém slova smyslu označit jako divadlo pro celou rodinu. Díky pohádkám bratří Grimmů, z nichž autoři vycházeli, se zde setkáváme s oblíbenými hrdiny, postavami a bytostmi, které vskutku napínavý příběh řeší s potřebnou dávkou humoru a nadsázky. Vždyť z onoho pomyslného zachránce pohádkové říše se nakonec vyklubou dvě dospívající kamarádky. Spoluautorem scénáře je Philip LaZebnik, který vytvořil mimo jiné scénáře k animovaným filmům Pocahontas, Mulan nebo Princ Egyptský. Autorkou strhující hudby je talentovaná mladá skladatelka Pippa Cleary, jejímž mentorem není nikdo jiný než skladatel fenomenálních Bídníků Claude-Michel Schönberg.
Režie: Stanislav Slovák
