„Projekt se v závěru loňského roku dostal mezi vybrané akce ministerstva dopravy, které by měly být podpořeny evropskými dotacemi. Ačkoliv konečný výsledek ještě neznáme, jsme v tomto ohledu optimisté. Podle našich informací šanci na získání finanční podpory rozhodně máme,“ vyjádřil se starosta města Milan Vlček.
Obchvat bude budován v režii Kraje Vysočina, který má uhradit i čtyřicet procent celkových nákladů, tedy zhruba čtyřicet milionů korun. Zbývající částku by měla pokrýt právě dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
„Velká Bíteš nebude přispívat, ba právě naopak - po dokončení projektu by měla dostat nazpět městem vydané peníze za vykoupené pozemky a za projekt akce,“ přiblížil Milan Vlček s tím, že v současné době probíhá hodnocení přihlášených projektů.
„Výsledek hodnocení lze očekávat přibližně začátkem května 2020. Pokud se nám podaří získat evropskou dotaci, je reálné, že následná stavba pak proběhne v letech 2021 až 2022,“ informovala Jitka Svatošová, mluvčí Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Výstavba je rozplánovaná do dvou etap
Severozápadní obchvat Velké Bíteše, který je podle představ radnice pouze prvním krokem ke snížení zatížení města dopravou, bude měřit přibližně 2,1 kilometru. Propojí frekventovanou státní silnici I/37 vedoucí na Žďár nad Sázavou s krajskou komunikací II/379, jež vede z centra Velké Bíteše ve směru na Tišnov.
Výstavba obchvatové trasy však neproběhne naráz, je rozplánovaná do dvou etap. Ta první zahrnuje úsek mezi zmiňovanou „sedmatřicítkou“ a silnicí III/3791 vedoucí z Velké Bíteše na obec Vlkov, tedy mezi Krevlicemi a Vlkovskou ulicí.
Druhou etapu potom utvoří úsek mezi komunikací III/3791 - konkrétně od prostor za firmou PBS, a silnicí II/379 vedoucí na Tišnov. Tato druhá část obchvatu bude končit u usedlosti zvané Rasovna.
V jakých termínech budou jednotlivé etapy budovány, ještě není jasné. „V současné době nelze s konečnou platností říct, jaký bude harmonogram stavby, vše se bude odvíjet od výsledku hodnocení projektu,“ upozornila Svatošová.
Kamiony při zatáčení v křižovatce najíždějí až na chodník
Podle starosty Vlčka je severozápadní obchvat výsledkem mnohaletého úsilí města, které dělalo pro jeho vybudování maximum.
„Postarali jsme se například o výkup pozemků, nechali vypracovat projekt, účastnili jsme se četných schůzek a jednání týkajících se postupu příprav a možností získání dotace. Rádi bychom, aby město bylo díky odklonění dopravy, a to především kamionové, v budoucnu klidnější, zdravější a především bezpečnější,“ zdůraznil bítešský starosta.
Podle něj jsou ve Velké Bíteši totiž některé lokality, kde se kvůli nadměrné dopravě o bezpečí bohužel příliš hovořit nedá. „Například křižovatka na Hybešově je hodně riziková, kamiony tam často při zatáčení najíždějí až na chodník,“ popsal Vlček.
Stěžejní část obchvatu ale bude až ta na jih od města
Právě proto město severozápadním obchvatem ve svém úsilí končit nemíní. V plánu je do budoucna rovněž výstavba komunikace na jihovýchodě Velké Bíteše, tedy propojky silnic vedoucích na Náměšť nad Oslavou a na Rosice. Na tu ale podle starosty aktuálně není možné získat evropské dotace, a její vybudování se proto bude muset v budoucnu odehrát v režii Kraje Vysočina, města a Ředitelství silnic a dálnic České republiky.
Nejdelší úsek městského obchvatu, přibližně tříkilometrový, je spojen s náhradou přímo silnice I/37 od dálnice D1 na okraj Velké Bíteše ve směru na Žďár nad Sázavou. Měl by být financován ze státních prostředků. „Loni jsme nechali vypracovat a také uhradili technicko-ekonomické posouzení tohoto jihozápadního úseku obchvatu města,“ popsal Milan Vlček.
Podle informací, které z posouzení vyplynuly, je však ještě zapotřebí velké množství územně plánovacích úprav, aby mohla být stanovena nejoptimálnější trasa vedení této nové komunikace. Náročná příprava by podle starosty Bíteše měla zabrat ještě minimálně tři roky.
