Není to tak dávno, co vážně nemocnou Evu Pilarovou téměř pohřbil její kamarád, který o ní na Facebooku napsal status, že vážně nemocná zpěvačka odmítá jíst a máme se za ni všichni modlit.
Zpěvačka se tehdy ohradila a na konci února se v rozhovoru pro Expres rozpovídala o tom, jak se jí v nemocnici daří, a doufala, že bude brzy propuštěna do domácí péče. „Nechci, aby mě někdo pohřbíval,“ bránila se Eva a dodala, že občas jí bývá špatně z léků, ale jinak se cítí výtečně.
Přestože Pilarová překročila osmdesátku, byla stále plná optimismu, rozhodně víc než co všechno chtěla dožít doma s milovaným manželem Janem Kolomazníkem. Ze všech sil se snažila zotavit se po operaci ledvin, která ji ale bohužel natolik oslabila, že už ani odborná léčba nezabrala.
Na Evě bylo typických hned několik věcí, díky nimž si určité momenty budeme už navždy spojovat jen s jejím jménem.
Scatová královna, která uspěla s klasickými skladbami
Tak předně, českému publiku představila do té doby neznámý scat a docela tím riskovala, tento pěvecký styl byl v tehdejším Československu nejen novinkou, ale hlavně pro neználky na první poslech působí dost směšně. Zatímco za oceánem je scat celkem zavedený už od dob černošské hvězdy Elly Fitzgeraldové (a obecně je doménou černošských zpěváků), v naší zemi nemá navíc ani velké podhoubí jazz, z něhož scat vychází.
Česko je spíše popovou a rockovou zemí a Eva se svými jazzovými prvky byla spíše jednou z průkopnic žánru, se scatem pak rozhodně tou nejslavnější a nejvýraznější.
Pouze díky tomu, že tuto techniku zvládla a ovládala, dokázala masovému publiku představit vážnou hudbu, která bývá tak často opomíjená. Zatímco jiní zpěváci prosluli popovými songy, Eva Pilarová se může chlubit tím, že jejími nejslavnějšími počiny jsou klasické skladby.
Čardáš italského skladatele Vittoria Montiho, jenž ho napsal v roce 1904, je její doménou. Skladbu pro housle, o níž si mnozí myslí, že pochází z Maďarska (kvůli cikánskému aranžmá), otextoval pro Pilarovou Jiří Suchý a nebylo jejího jediného vystoupení, kde by Eva Montiho čardáš nezazpívala nebo by to po ní publikum nevyžadovalo.
Právě v něm „Pilarka“ předváděla svou jedinečnou techniku scatu a s ním navíc dokazovala, že má i smysl pro humor. Když slavila velkým koncertem 50 let na scéně, kam si pozvala jako hosty Vojtu Dyka a Pavla Šporcla, předvedla s nimi čínskou verzi Montiho čardáše a opravdu se kvůli tomu naučila čínský text. Dyk ji tehdy jako host doprovázel proto, že Evu ještě jako člen skupiny NightWork parodoval právě v jejím scatování.
„Pilarka“ se ale nikdy neurazila, proto ji také měli lidé tolik rádi, navíc svým gestem, kdy svého napodobitele pozvala na pódium, si získala ještě větší sympatie, jako by už ty dosavadní nestačily.
Vedle Montiho čardáše se jí pak osudovým stal Mozart, velký skladatel, jehož Turecký pochod dával průchod její improvizační technice. Zpívala ho za doprovodu Felixe Slováčka, za doprovodu velkého orchestru i malého kvintetu, piana či houslí, nebo dokonce jen tak a cappella. Je pravda, že Evin Turecký pochod se stal takovým lidovým způsobem obveselení.
Ještě stále dnes, když jsou lidé v bujaré ovíněné náladě, dávají to „na Pilarku“ a baví se tím, že zpěvačku napodobují v Tureckém pochodu, ale Eva musí být jedině ráda.
Bavit lidi chtěla celý život a je pravda, že nebýt jí, skladba Wolfganga Amadea Mozarta by tady nikdy neměla nejen takový úspěch, ale nebylo by o ní takové povědomí.
Ta se bude zase „blejskat“!
Tou poslední nejtypičtější věcí pro Evu, kromě její jiskřivé osobnosti se smyslem pro humor, byl její smysl pro módu, a to velice, velice osobitý.
Eva se po celý život zasekla v 80. letech, kdy v módě byly obrovské vlasy, blyštivé disko koule a naprosto zvýrazněná ženskost. Mohli jste vsadit vlastní střechu nad hlavou, že když vylezla na pódium, vždycky se musela „blejskat“.
Její róby, vždy zdůrazňující pas a ňadra, měly pokaždé zdobný prvek, ať už bývaly ve vrchní části pošité flitry, nebo lesklou látkou, vždy nosila sukně, téměř nikdy nevystupovala v kalhotách, to až v pozdějším věku, a pokud měly její róby rozparek, Eva se jej nikdy nebála ukázat. Silnější líčení a vyfoukaná hlava dotvářely jedinečný poznávací styl zpěvačky, která si v civilu libovala právě v opaku.
Jedna z našich oblíbených redakčních fotek Evy Pilarové je ta, když byla před třemi lety pozvána k nám do studia na rozhovor, přišla v džínách a kožené bundě, téměř nenalíčená a se „spadlou“ hlavou, a fotila si sama sebe tak, jak ji zachytil jiný fotograf během festivalu v Trutnově, kde sklidila ohromující potlesk.
Že zpěvačka „skončí“ na festivalech, to se snad nikdy předtím nenadála, protože byla z té generace, kdy hlavní slovo měla televize, ale cestu jí ukázali její dva celoživotní kamarádi: Karel Gott (†80) a Václav Neckář (76). Ti se na stará kolena se svými žánry vmísili mezi dav, o němž se původně předpokládalo, že bude vyžadovat pouze rockovou muziku.
Stará garda hvězd vzešlých ze 60. let ale dokázala tvář festivalů změnit a dneska není výjimkou, že tam tyto legendy vystupují a lidé se z nich mohou zbláznit.
Je tedy vidět, že Eva Pilarová byla jednou z těch, kterou milovali snad všichni, i když poslouchali jiný hudební styl, a neměla nepřátele, vítána byla kdekoliv a kýmkoliv, i ve vysokém věku si rozuměla s lidmi o generaci mladšími a sama mladou myslí také oplývala.
Trio kamarádů, kteří se potkají tam nahoře
Mezi její přátele kromě titánů jako Waldemar Matuška (†76), Václav Neckář nebo Karel Gott patřil i mladší a daleko divočejší Daniel Nekonečný (†52), s nímž často řádila na pódiu s písní Jsem Bos nebo Rodeo. Jeho náhlé úmrtí sice oplakala, ale na pohřeb dorazila spořádaně v povznesené náladě a se žlutou barvou, přesně jak by si to Dan přál.
Nemohla vedle ní chybět její spřízněná duše, manžel Jan Kolomazník, jenž po boku zpěvačky žil dlouhých čtyřicet let. S ním našla Eva štěstí teprve poté, co se musela dvakrát rozvést, společné děti s Kolomazníkem ale neměli. Syna Milana má s prvním manželem Milanem Pilarem, který ale emigroval na Západ, když chlapečkovi byly tři měsíce, a její druhý manžel emigroval též.
Vedle Kolomazníka překonala rakovinu, a i když lékaři Evě dávali údajně jen rok a půl života, těšila se s ním ze svých vnoučat, kdy se stala dvojnásobnou babičkou.
Velká kamarádka Karla Gotta a Waldemara Matušky, která s nimi i nazpívala několik duetů, se tak připojila k těm zbylým „do party“ a bohužel se už nikomu dalšímu nepodaří zařádit si s legendární „Pilarkou“, která sem zavedla „zápaďácké“ novoty.
Fotogalerie |
