Petr Voldán: Odešly dámy

Mám to štěstí - dá-li se to tak v této souvislosti vůbec říci - že vám mohu obě obdivuhodné dámy připomenout prostřednictvím svých osobních setkání.

Vlastně si myslím, že Dana Zátopková by mě hned s moravským akcentem přibrzdila a s úsměvem by opáčila - jakápak já jsem dáma? Úplně by to korespondovalo s její veselou, upřímnou a přímou povahou.

Dana Zátopková|foto: Filip Jandourek

Pravda, víc než střevíčky na podpatku ji životem provázely tretry a tenisky. Ale nejen to dělá z ženy dámu. Když jsme spolu seděli u čaje v jejím pražském bytě v Troji, zdálo by se nezúčastněnému pozorovateli, že se známe spoustu let.
 
Kdepak, s paní Danou jsem měl možnost takhle si popovídat jen párkrát.

A svoje navíc bezpochyby udělalo i téma - olympiáda v roce 1952, Helsinky a Finsko. Triumf oštěpařky a jejího manžela Emila na běžeckých tratích. Dana Zátopková metropoli Finska i celou severskou zemi milovala a před natáčením televizních cestopisných fejetonů, na které jsem se s ní připravoval, mi dala i několik kontaktů na její finské přátele.

Ale probrali jsme toho nad fotografiemi mnohem víc

Z pohostinné, přátelské společnosti paní Dany se mi nikdy ani nechtělo odcházet. Tím spíš, že vršila jeden příběh za druhým z obdivuhodného života lehkoatletické legendy i ze soužití s fenomenálním běžcem Emilem.
 
Uvědomil jsem si právě v těchto dnech, jak moc platí, že “Je nebezpečné dotýkat se hvězd”.

Ty skutečné totiž dokáží okolí nesmírně silně, až nakažlivě ovlivnit - v tom pozitivním slova smyslu. A to už jsem si, jak jste poznali, vypůjčil název jednoho z hitů další ze “stár” - hvězdy pěvecké.

Eva Pilarová ve studiu Českého rozhlasu v roce 2017|foto: Adam Kebrt,Český rozhlas

Eva Pilarová mezi ně bez diskuzí patří, i když nás právě opustila. Té jsem se měl možnost v uvozovkách “dotknout” jen jednou při rozhovoru.
 
Ale stačil jsem si i tak uvědomit, že je s Danou Zátopkovou mnohé spojovalo.

Pokora k řemeslu - ať sportovnímu nebo uměleckému, profesionalita, respekt k umění druhých, lidskost.

“Je nebezpečné dotýkat se hvězd”, zpívala Eva Pilarová nezaměnitelným hlasem v duetu s Karlem Gottem, ale musím rád konstatovat, že to v těchto dvou připadech bylo nebezpečí bezpečně pozitivní a obohacující.

Díky vám za něj i za ty drobné, leč nezapomenutelné doteky, milé dámy.