Petr Voldán: Odešly dámy
Život chystá neuvěřitelné paradoxy. Opustily nás v minulých dnech dvě osobnosti, se kterými by se bezpochyby přišlo rozloučit mnoho stovek obdivovatelů. Vzhledem ke složité situaci, která paralyzuje nejen naši republiku, ale ochromuje a zpomaluje život takřka v celém světě, nebude možné, aby se s Danou Zátopkovou a Evou Pilarovou rozloučily davy příznivců. A tak si je teď přiblížíme i v osobně laděném zamyšlení našeho spolupracovníka Petra Voldána.
Mám to štěstí - dá-li se to tak v této souvislosti vůbec říci - že vám mohu obě obdivuhodné dámy připomenout prostřednictvím svých osobních setkání.
Vlastně si myslím, že Dana Zátopková by mě hned s moravským akcentem přibrzdila a s úsměvem by opáčila - jakápak já jsem dáma? Úplně by to korespondovalo s její veselou, upřímnou a přímou povahou.
Pravda, víc než střevíčky na podpatku ji životem provázely tretry a tenisky. Ale nejen to dělá z ženy dámu. Když jsme spolu seděli u čaje v jejím pražském bytě v Troji, zdálo by se nezúčastněnému pozorovateli, že se známe spoustu let.
Kdepak, s paní Danou jsem měl možnost takhle si popovídat jen párkrát.
A svoje navíc bezpochyby udělalo i téma - olympiáda v roce 1952, Helsinky a Finsko. Triumf oštěpařky a jejího manžela Emila na běžeckých tratích. Dana Zátopková metropoli Finska i celou severskou zemi milovala a před natáčením televizních cestopisných fejetonů, na které jsem se s ní připravoval, mi dala i několik kontaktů na její finské přátele.
Ale probrali jsme toho nad fotografiemi mnohem víc
Z pohostinné, přátelské společnosti paní Dany se mi nikdy ani nechtělo odcházet. Tím spíš, že vršila jeden příběh za druhým z obdivuhodného života lehkoatletické legendy i ze soužití s fenomenálním běžcem Emilem.
Uvědomil jsem si právě v těchto dnech, jak moc platí, že “Je nebezpečné dotýkat se hvězd”.
Ty skutečné totiž dokáží okolí nesmírně silně, až nakažlivě ovlivnit - v tom pozitivním slova smyslu. A to už jsem si, jak jste poznali, vypůjčil název jednoho z hitů další ze “stár” - hvězdy pěvecké.
Eva Pilarová mezi ně bez diskuzí patří, i když nás právě opustila. Té jsem se měl možnost v uvozovkách “dotknout” jen jednou při rozhovoru.
Ale stačil jsem si i tak uvědomit, že je s Danou Zátopkovou mnohé spojovalo.
Pokora k řemeslu - ať sportovnímu nebo uměleckému, profesionalita, respekt k umění druhých, lidskost.
“Je nebezpečné dotýkat se hvězd”, zpívala Eva Pilarová nezaměnitelným hlasem v duetu s Karlem Gottem, ale musím rád konstatovat, že to v těchto dvou připadech bylo nebezpečí bezpečně pozitivní a obohacující.
Díky vám za něj i za ty drobné, leč nezapomenutelné doteky, milé dámy.
Související
-
Petr Voldán: Nefér rozpaky nad legendami
Už nevyhrávají pokaždé jako dřív. Jak jsme si zvykli. Mají snad obraz některých sportovních legend najednou doplňovat otazníky? Autor glosy Petr Voldán si to nemyslí.
-
Petr Voldán: Mimo proud, tedy trochu pozitivně
Co je hlavním tématem médií je nad slunce jasné. Autor dnešní glosy se ale vzepřel a tak je tu glosa Petra Voldána opět s výmluvným titulkem.
-
Petr Voldán: Obyčejný člověk pro dolních X milionů
Slovenské volby vyhrálo hnutí Obyčejní lidé a Nezávislé osobnosti. Zemi čeká po éře premiéra Fica změna. Dá se už dnes odhadovat jaká? Několik poznámek na toto téma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.